Ladislav Dvořák, Praha 4
21. 12. 2001 9:30
Tělo nesmí být součástí dědictví.
Musí být zachován princip, podle kterého se z těla nemůže nic odebírat pouze v případě výslovného nesouhlasu zemřelého. Výjimečně souhlasím s ministrem - každý může říci dopředu, že si nepřeje, aby cokoliv z jeho těla po jeho smrti bylo použito pro někoho jiného a pak to lékaři musí respektovat. A pokud tento nesouhlas nedá, musí mít právo rozhodnout, zdali své pozůstatky daruje nebo prodá (a jak se má naložit s penězi za části jeho těla). Co se týče peněz - všechno něco stojí, protože je za tím lidská práce. Takovouto dlouhodobou práci nelze vykonávat zadarmo či z dobročinnosti. Než by o toto měl pečovat stát (což by byly další výdaje pro daňové poplatníky), tak ať to dělá soukromá firma - a ta samozřejmě musí pracovat se ziskem, aby uživila sebe a své pracovníky. Nemyslím si, že některá firma bude z mrtvol vařit mejdlo - to se dá pořídit levněji jinak. Osobně si budu považovat za čest a výraz sounáležitosti s člověčenstvem, jestliže jakákoliv součást mého mrtvého těla bude moci být použita pro někoho, kdo to potřebuje. Po smrti mi už má fyzická schránka bude nanic, ale jinému její část může zachránit nebo prodloužit život.