Volební systém

Konečný neúspěch handlu ODS s ČSSD (opoziční smlouva za volební zákon zkonstruovaný vlastními experty) mě těší. Nejen proto, že byl mnohými vysvětlován za jediný důvod a zároveň podmínku trvání paktu. Taky proto, že poměrný systém odpovídá základnímu požadavku listopadu 1989: Svobodné volby! Hlasy se v něm rovnoměrně přepočítávají na mandáty. (Británie je ovšem demokracií, ale její archaický volební zákon spravedlivý není.) Pětiprocentní uzavírací klauzule je v poměrném systému dost vysoká. V jejím důsledku zůstaly v našem palamentu 4 politické strany (a komunisté). ODS a ČSSD svým společným postupem donutily zbývající dvě strany k předvolební koalici. Tak vznikl trojúhelník, který ovšem není z politického hlediska šťastný. Lépe by bylo, kdyby v ČR působilo v parlamentu asi 5 demokratických politických stran. (

A nejhůře je na tom US.

Kandidáty US volební preference od voličů, především na Moravě, vymažou z volitelných míst. Lidovci si mohou mnout ruce, oni na tom vydělají! Takže po volbách se ze 4/3/2 koalice stane asi tak 1,5 koalice. Na místě některých politiků US bych si nechal znovu narůst vousy. Naivce Marvanové bohužel ale nenarostou.