Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Kužvart zrušil sjezdovku, druhou zkrátil

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart rozhodl spor o sjezdovky v Jeseníkách. Na Pradědu zrušil druhou nejdelších sjezdovku v celých Jeseníkách zvanou C. Další dvě sjezdovky v areálu Ovčárny mohou fungovat, pokud provozovatel splní podmínky ministerstva. Nejdelší sjezdovka označovaná jako A bude zkrácena. Provozovatel vleků Josef Figura i ekologové s rozhodnutím nesouhlasí a zvažují žalobu na ministerstvo.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Martin Míček

nova stranka
Vazeni diskutujici, nektere dalsi informace o sdruzení Pratele Jeseniku - SOJKA a jeho aktivitach muzete ziskat na nove www strance na adrese pj-sojka.webzdarma.cz Martin Micek
0/0
7.12.2001 7:11

Aleš Kovář

"Zlí ochranáři"
S hrůzou pozoruji, jak se z možnosti zrušeni dvou vleků ze šesti v Národní přírodní rezervace Praděd v srdci Jeseníků, stal díky fanatickým sjezdařům a majitelům vleků ekonomický problém málem celé Severní Moravy. Vskutku grandiózní kampaň, kterou rozjeli tito lidé s podporou množství "fudovaných a nezaujatých politiků" a médií vyvrcholil dne 19.listopadu rozhodnutím rozkladové komise Ministerstva životního prostředí. Ministr Miloš Kužvart rozhodl o zrušení vlreku "C" a zkrácení dvou dalších vleků. (V této souvislosti musím jednoznačně pochválit zpravodajství TV NOVA, které narozdíl od veřejnoprávní televize, dalo ve svém spotu prostor také zástupcům ochrany přírody, jmenovitě paní Mgr Věře Kavalcové a v podstatě pojmenovala problém daleko přesněji jako spor o jednu z nejcenějších lokalit v Jeseníkách, namísto uměle vyvolaného ekonomického humbuku.) Jako člen občanského sdružení Přátelé Jeseníků - SOJKA jsem sledoval nenávistnou kampaň proti "zlým teroristickým" ekologům a samotné ochraně přírody, nejprve s úsměvem na rtech. Jako když seberete miminu dudlíka. Úsměv mi postupem času tuhnul a když jsem spostupem času slýchaval, že o práci by přišlo nejprve 200 a nakonec 2000 !!! lidí, nestačil jsem se divit. Jak k těmto číslům "někdo" postupně přišel, zůstává jistě nejenom pro mne, dokonalou záhadou. Každopádně se podařilo vlekařům to, že se jaksi pozapomnělo na samotný předmět sporu. Tím je ochana přírody v této jedinečné NPR a potřeba jejího bezpodmínečného zachování. Na tvrzení některých tzv. odborníků z jiných míst republiky a lyžařů o tom, že poškozování není tak velké, že by bylo nutné provoz některých sjezdovek zrušit, se dá říci jen jedno. Kdyby si přečetli zákon 114/92 Sb., zjistili by, že o míře poškození v NPR se vůbec nic neříká. To, že provozovatelé svou činností poškozovali a poškozují není pochyb a jednoznačně tak porušovali podmínky jim uděleným výjimkám. Sdružení se problematice NPR Prděd věnuje v podstatě nepřetržitě od svého vzniku, tj. prakticky od roku 1994 a disponuje několika hodinami videozáznamu a několika sty fotografií, které toto jasně prokazují. Dále bych jim doporučil, aby navštívili prostor Pradědu zjara. Ne náhodou nazval ministr Kužvart některá místa tankodromem... Druhé kolo bitvy je tedy dobojováno. Otázkou zůstává, dojde-li v kauze i na soudy. Dle mého názoru pravděpodobně ano.
0/0
30.11.2001 22:53

Stetiar L. Ing. Ostrava

Nebo takhle?
Přijíždím svým automobilem na záchytné parkoviště v Malé Morávce. V informacích se dovídám, že na Ovčárně je jasno a slabý vítr. Kupuji si tedy celodenní permanentku za 50 eur a s údivem zjišťuji, že v ceně je celodenní parkovné a doprava elektrobusem až na točnu u Ovčárny. K permanentce jsem dostal i informační materiál o tom, že sjezdovky jsou v rezervaci, a jejich návštěvní řád. Usadil jsem se na lavičku před čekárnou, protože mi odjel spoj. Příjemná uklidňující hudba mně skoro uspala a tak jsem po 20 minutách taktak chytil další spoj. Zbylo na mně poslední místo. Pohodlně jsem se usadil v polstrovaném sedadle začal pozorovat stylová stavení ve vesnici a později nádherný prales, který ubíhal za oknem. Tady snad už 10 let nikdo netěžil. Sníh začíná už v půlce cesty. Je bílý stejně tak, jako u nás v Ostravě. Kolem točny je 2m vysoká bariéra. Jdu společně s ostatními nahoru k prvnímu vleku. Obouvám si boty, nasazuji lyže a stavím do fronty. Jsem asi šestý. Čtu si informační tabuli, která mi sděluje: Jste v rezervaci, dodržujte návštěvní řád a to, že lyžuji na vleku spol. Ekofigura a.s. přispívám na ekologické programy v Jeseníkách, např. : -umělý odchov tetřeva hlušce - rozmnožování a výsadba chráněných rostlin na původní i nové lokality - množení a výsadba vysokohorské formy smrku po celých hřebenech Jeseníků - ekologickou úpravu vodních toků (dle zákonitostí přírody) Mám dobrý pocit, že se dostávám do jinak zapovězených míst a ještě přispívám na ochranu přírody. Obsluha vleku je dobře naladěna a s úsměvem mě upozorňuje na to, že za opuštění sjezdovky je příspěvek na ochranu přírody 500 eur. Ačkoliv nejsou všude bariéry, jak tomu bylo ještě před 10 lety, tak se lyžaři pečlivě drží v prostoru sjezdovky. Vyjíždím na konec vleku,který je už zase na hřebeni . Díky kamenné zídce, pečlivě začleněné do terénu se zde drží dostatek sněhu. Na kytičky se budu muset přijet podívat v létě, ale i teď si můžu přečíst- zde roste jesenický zvonek. Pohled na Petráky a Vysílač je perfektní. Trochu ho kazí chlap, který postává na kraji sjezdovky. Když přijedu blíž, zjišťuji, že nejde o člena horské služby, ale o příslušníka SOJKA SECURITAS-ekoochranky, ve kterou se transformovalo sdružení Sojka. Tento perfektně vycvičený ochranář však nevypadá vůbec nebezpečně a ochotně mi vysvětluje, že lyžaři a sjezdovky jsou pro hory prospěšní a že na sjezdovkách roste nejvíce druhů rostlin, převážně chráněných. Taky na dotaz, proč nepřibyly další hotely a vleky říká, že byl vydán zákaz další výstavby. V poledne se jdu občerstvit do bufetu, kde jsem obsloužen ochotným personálem. Zjišťuji, že k permanentce je zdarma čaj nebo káva. Po lyžování se rozhoduji, že využiju lyžařské cesty, která vede kolem příjezdové cesty. Tam, kde končí sníh, sundávám lyže a čekám na elektrobus, který přibírá cestou dolů lyžaře. Dole spokojeně usedám do svého auta a říkám si, že budu doma v Ostravě už za 80 min., a ne jak ti chudáci co byli v Alpách, a pojedou 6-8 hodin.
0/0
29.11.2001 15:13

Jiří Halouzka

Lyžování,Praděd - Ovčárna
Odyssea 2015 Svítá.Mlhavé,mrazivé ráno.A tam někde v šeru,v bílé tmě,v závějích číhají. Kolik jich dnes bude? Pět,deset,sto?Nikdo neví. Opatrně jsem položil lyže do sněhu.A teď opatrně. Pozor! Něco zašustilo.Okamžitě jsem ztuhnul.Srdce se mi zběsile rozbušilo. Jsou to "ONI"?! Až za půl hodiny jsem se odvážil dalšího pohybu.Rozhýbávám ztuhlé prsty.Ještě před hodinou jsem si byl naprosto jist,že mě nemohli při příchodu spatřit. Ale teď? Bůh ví co všechno se může stát. Za to,co se chystám udělat, se platí jedinou cenou. Životem. Začal jsem litovat svého šíleného nápadu. Taková volovina. A jenom ze sentimentu,jen kvůli krásným vzpomínkám. Ještě před léty bych měl šanci,ale dnes? Od té doby,co je spolek "Ochránců" vyzbrojen automatickými Remingtonkami s laserovým zaměřovačem, se to nepovedlo vůbec nikomu.Ale teď už cesta zpátky nevede,musím dál. Opatrně jsem připnul jednu lyži a pomalu připínám druhou, navlékám hole,ještě brýle. STOP! Někde se něco pohnulo. S nervy vybičovanými k prasknutí jsem naslouchal zvukům. Ale nebyl to žádný konkrétní zvuk. Jen podvědomě jsem vnímal a vyciťoval skryté nebezpečí. Teď zas! Vlasy na hlavě se mi zježily. Prudce se odrážím a rozbruslím se svahu dolů. Ujedu? Ale ani potom bych neměl vyhráno. Mlha kolem řídne,výkřiky,hlasy. V tom prásknutí jak bičem. Nějaká síla mě povalila. Překulil jsem se stranou a vstávám na bíle natřené lyže.Snažím se znovu rozjet. Ale bylo už pozdě! Přede mnou se vztyčil stín. V tom okamžiku jsem viděl,že svůj sen,svoji touhu - sjet ještě jednou s starou sjezdovku z Petrových kamenů na Ovčárnu - zaplatím životem. Ještě vteřina a pak vše,celý prostor,vyplnila ohlušující rána. Padal jsem do zapomnění, padal jsem do víru smrti. -Temný stín sejmul pušku s líce. Pak se sehnul a začal do pažby vyrývat další zářez.Na prsou se mu rozevřel plášť a zazářil krvavě rudý nápis: Strážce Jeseníků - Sojka Podle časopisu Hotejl 2/87 P.Ouběch
0/0
22.11.2001 19:59

Karel Soukop

Re: Lyžování,Praděd - Ovčárna
L.P. 2003 - Krachuje hotel Kurzovní, zastavuje provoz další vlek L.P. 2004 - Končí hotel Figura, návštěvnost klesla o 50% oprpti roku 2000 L.P. 2006 - Kyvadlová doprava končí z ekonomických důvodů L.P. 2007 - Zastavují se i zbývající minivleky pro nedostatek turistů L.P. 2010 - Sojka vyhlašuje zákaz pěší turistiky, turisté šlapou po jedinečných mikroorganismech v trávě i na silnicích L.P. 2012 - Samozvaní ochranáři ztrojnásobují svůj počet - už je jich 45 !!! L.P. 2014 - Ustanovena Sojčí ochranná stráž - ozbrojené hlídky L.P. 2015 - hromadná vražda 44 Sojek. Šlapali po trávě, vzájemně se postříleli. Zůstal Míček, učil se botaniku. PS: Počkáme těch 14 let, ne???
0/0
22.11.2001 21:52

Hobby

Re: Lyžování,Praděd - Ovčárna
Pánové Halouzko a Soukope,je mi z vás smutno.Jste zřejmě zaslepeni svou hloupostí a sportterorismem (ta hloupost zřejmě převažuje).Na pana Soukopa si s úsměvem vzpomenu,když si vybavím sbírání podpisů pod "petici" proti ukončení lyžování na Ovčárně (!!),...ano slyšíte dobře,petice strašila uzavřením všech vleků,ono je to tak daleko účinnější,protože kdo ví kolik lidí by podepsalo petici proti zrušení JEDINÉ sjezdovky... Je dobře,že pan Soukop nám zajišťuje dostatečnou zaměstnanost několikanásobně vytunelovanou bruntálskou nemocnicí,věřím,že nemocnice bude dál vzkvétat vyrovná tak tu ztrátu 2000 pracovních míst,kterými nás straší Přikryl z Úřadu práce (ono profesně a lidsky se dá skutečně hluboko klesnout,(nebo vybarvit ??),proč...?).Celá tato kauza ukázala spoustu lidí v novém,dosud neznámém světle,a je to tak dobře.Hobby.
0/0
23.11.2001 15:52

Novák

Re: Re: Lyžování,Praděd - Ovčárna
Hobby, jsi spatne informovan. Pan Halfar (CHKOJ) se nikdy netajil tim, ze do tri let na Ovcarne nepojede jediny vlek! I Kuzvart ve svem tiskovem prohlaseni se o tomto zameru zminuje a tak zrejme MZP stale doufa, ze se tyto zamery stanou realitou!
0/0
23.11.2001 17:07

Jiří Halouzka

Re: Re: Lyžování,Praděd - Ovčárna
Pane Hobby či jak se jmenujete mě je smutno z Vás a systematické likvidace lyžování v Jeseníkách.Nevím čím se bavíte Vy,možná by Vám bylo taky smutno,kdyby někdo ničil to načem Vám záleží.
0/0
23.11.2001 18:53

Stetiar L. Ing. Ostrava

Re: Re: Lyžování,Praděd - Ovčárna
Dnes jedna, zítra druhá, zákaz vstupu atd. Kdo tam rád lyžuje, tak se brání, to je normální. Vám když je něco zakazováno, tak jste asi nadšen. To je dobře, že jste disciplinovaný a posloucháte, i když třeba nesouhlasíte. Mimochodem Hobby je pěkné jméno. Pustým horám zdar.
0/0
29.11.2001 15:22

Ekoterorista

Re: Lyžování,Praděd - Ovčárna sci-fi varianta3
Procházel jsem řídkým lesem Národní rezervace, vyhýbaje se betonovým sloupům, řvoucím skůtrům a řvoucím lyžařům, občas se na mě v pečlivě upraveném sněhu gigantickými rolbami šklebily hnědé vydřené plochy, jež se pod zářicím horským sluncem a lyžemi korhort sportovců měnily v mixu s chráněnými rostlinami v plazmatickou hnědozelenou hmotu. V cárech mlh se na horizontu tyčily monumentální stavby horských vysokokapacitních hotelů, s ubytováním vždy rezervovaným na několik sezón dopředu. Snažil jsem se nepozorovaně dostat k Petrovým kamenům, hlavně aby mě nespozoroval nějaký lyžař či personál vleků, od doby kdy byla rezervace vyhlášena za zónu volného podnikání a průmyslu bylo několik botaniků a ekologů nalezeno ubodaných lyžařskými holemi, také nelze zapomenout na nešťastníky, kteří "nedopatřením" skončili pod pásy monstrózní rolby vládce rezervace "Velkého Figury". Doufal jsem že projdu až ke staveništi můstku, připravovaného pro mistroství stvěta v letech na lyžích, tam pod jeho základnou postupně mizely pod tunami betonu legendární Petrovy kameny, nyní budou konečně prakticky podnikatelsky zužitkovány, stane se z nich podstavec velkého můstku. Ano a tam je i místo, jež hodlám navštívit, místo na němž snad ještě roste pár křehkých stébel trávy, trávy jež se zde vyvinula zcela ojediněle a jež roste právě jen zde - na tomto jediném místě Moravy, Evropy, planety, vesmíru... Počkám než se setmí přikrčený pod jedním z posledních smrků, ale ani pak nemám jistotu, že projdu mezi halogenovým osvětlením na betonových věžích jež jsou dobře vybaveny kulomety a vždy ostražitými antiekoteroristickými hlídkami. Přesto se odvažuji a vyrážím přímo ke staveništi můstku. Zatím je ticho, jen v dáli štěká motorová pila. Už pomalu přicházím k vrcholku, vtom se kolem rozáří bílá zářivá kola halogenových světel. Zprava zahřmí motory obrovské rolby a v jejím kokpitu se tyčí malá postava "Velkého Figury". Z megofonu zachraptí:"Kdo jsi a co tady pohledáváš?", neschopen v šoku lhát odpovídám naivně pravdivě, "Jsem pouhý učitel botaniky a přicházím zachránit pro další generace jedinečný endemický druh trávy, vyskytující se jen zde na tomto místě, jež mizí pod betonem!", z kokpitu však vztekle zachraptilo "Ha! Ekoterorista! Ty neznáš první pravidlo svobodného podnikání, jež formuloval velký Santa KLAUS?", nyní mi již opravdu teče do bot, snažím se obměkčit drsný hlas v kokpitu, "Ale ano! Znám Velká Figuro, Velký Santa KLAUS nás učí: Peníze jsou až na prvním místě. Vše co jim stojí v cestě rozmetej, přírodu, lidské životy - VŠE!", "Pozdě!" vysměšně zvolá hlas "Tvá duše propadla peklu, budeš vyvržen z tržní společnosti! Máš-li tak rád ty rostlinky, zůstaň si s nima. Na věky!!!" Bojoval jsem, avšak desítkám rukou dobře vycvičených Horských Bojovníků jsem uniknout nemohl. Poslední co jsem cítil byla vůně několika trsů endemického druhu trávy, jež ještě zbyly a už jen tuny a tuny chladného slizkého betonu. Jen doufám, že mistrům ve skocích na lyžích se bude dobře po mém tělíčku rozjíždět. Malý "Velký Figura" zvítězil.
0/0
29.11.2001 15:04

V. Sadovský

Zelenobílý spor
Nedá mi to, abych nedoplnil ještě jednu poznámku. Většinou jsme se tu vyjadřovali ke sporu o lyžování na Ovčárně jako ke sporu „lyžaři versus ochranáři“. Přiznám se, že včetně mě. Ale přečetl jsem si znovu v klidu celou debatu, tak jak se vyvíjela na různých místech idnes, včetně dokumentů v přílohách článků. Nemůžu se ubránit dojmu, že za dnešní stav v „lyžování“ na Pradědu jsou ve skutečnosti zodpovědní všichni zúčastění bez výjimky. Teď je velmi jednoduché ukázat prstem a obvinit ochranáře nebo pana Figuru. To podle toho na kterou stranu se kdo chce přiklonit. Troufám si ovšem jednoznačně tvrdit, že současný stav je naprosto neudržitelný, podobá se džungli a proto je možná dobře, že ochranáři i pan Figura takto rozvířili letitý prach. A to hned z několika důvodů, které s přírodou vůbec nesouvisí: Jste-li běžkař, dopoledne přijedete na Ovčárnu a než urazíte prvních pár kilometrů na Švýcárnu musíte se proplést přes sjezdovku s vlekem na „Áčku“, kličkovat mezi rolbami, uhýbat skútrům a dávat pozor na pěšáky štrádujícími si to v pohodě ve stopě. Nesmírně si vážím horské služby, ale musím konstatovat, že v tomto případě se tváří jako by se jí to netýkalo a přitom má zajišťovat bezpečnost návštěvníků. Ale jaká je bezpečnost, když se proti mě při cestě z kopce vyřítí mladík na skútru? Kdo na Pradědu v zimě byl, asi potvrdí, že moc pomalu tam skutečně jezdci na těchto mašinkách nejezdí. Kde je nějaký, třebas dřevěný, můstek, který by oddělil trasu vleku od cesty a běžecké stopy (viz např. mosty přes cestu v Donovalech na Slovensku)? Proč neexistuje omezení pro jízdy rolb a skútrů třeba od 7.00 do 9.00 a pak zase třebas až od 15.00? Copak je nutné vozit zavazadla a upravovat stopy za plné návštěvnosti? Ani tady není třeba chodit někam do Rakous, stačí se podívat do Krkonoš a na způsob jakým jsou tam upravovány tratě. To asi nejsou věci, do kterých by mohli nebo měli mluvit ochranáři, ale které by si měli vzájemně ujasnit provozovatelé s obcemi a horskou službou, možná i s policií. O dopravě na Praděd ani nemluvím. Tady zase můžou ochranáři dávat jakékoliv návrhy, ale proč nezlepšit systém hned teď. Je k vzteku, když leckdy na Hvězdě stojí několik autobusů se zavřenými dveřmi a čekají až ten jediný u zastávky je naplněný k prasknutí. Pak se teprve uvolí přijet další. Je přitom zvláštní, že jinou sobotu je vše v pořádku a k nástupišti přijedou dva nebo tři autobusy najednou. Nemluvě o tom jaké autobusy ČSAD na Ovčárnu posílá. Proč se všichni uplynulých 5 let (což byla doba platnosti minulých výjimek k provozu vleků) tvářili, že je vše v pořádku? V zimě jsme si zajezdili, možná občas zanadávali na dopravu nebo na to, že mě málem porazila rolba, na jaře se uklidili sjezdovky, ochranáři občas možná pohrozili pokutou za binec, ale jinak se nedělo nic. Obce a provozovatelé byli spokojeni za trošku příjmů a horské službě možná víc záleželo na dobrých vztazích se všemi, protože takto těmi „zlými“, kdo občas řekl něco nepopulárního byli „ti z CHKO“. Nu je to jenom názor, ale snad něco vypoví o tom, že tento spor rozhodně není jenom „zelenobílý“ jak by se mohlo na první pohled zdát. Omlouvám se za dlouhý a neodborný příspěvek a děkuji za „vyslechnutí“.
0/0
22.11.2001 9:34

M.Banaš

Re: Zelenobílý spor
Rád jsem si přečetl váš příspěvek.Výstižně popisujete současnou "pradědskou realitu".Vidím to podobně.M.Banaš.
0/0
22.11.2001 14:42

Milousch Kuzchvart

Jak to (možná) vidí ouřad
Zkuste o tom, lidi, přemýšlet takhle. Představte si, že někdo vlivný chystá v Jeseníkách nějakou fakt velkou lumpárnu - a možností by bylo dost, něco jako "silniční zpřístupnění Bílé Opavy, Divokého dolu, Velké kotliny a Malé kotliny závdavkem, to vše za účelem boje proti kůrovci a celkové stabilizace přestárlých porostů", úplně Staňka (náměstek a šedá eminence na MŽP)& spol. slyším. Btw., ve všch těch lokalitách roste rezonanční dřevo, jež je poté, co naši milí "ochranáři" vyholili skoro celou Šumavu, nejlepší a nejlépe tržně realizovatelné v celém Česku. Jak byste v takové situaci postupovali? Sám bych (1) vyměnil šéfa CHKO, za někoho loajálního a hlavně nového, bez dostatečných vazeb a vhledu do situace. (2) Pak bych ochranářům a "zeleným" nastražil vějičku, na kterou se chytí v neskonalé naivitě Míčkovské. Musela by být taková, aby odcizila ochranáře, starosty a místní lidi. (3) Tvářil bych se zarputile, což by celou věc "rozhicovalo". Interpelovali by mě v parlamentu atd., hodně lidí by se kvůli zakázaným vlekům naštvalo na rezervaci jako takovou. (4) Celý škandálek by musel probíhat pěkně nechutně, aby například na nějakou dobu klesl zájem návštěvníků o lokalitu; taky by to bylo dobré pořádně zamotat. (5) Konečně, až budou všichni naštvaní na všechny, ochranáře nikdo nebude brát vážně, parlamentní jestřábi budou volat po zrušení rezervace..... někdo vyrukuje třeba s kůrovcem. Nebo takňák. Soudruzi, nechci se vnucovat, ale maj to na tom ouřadě hezky vymyšlený, žéano...
0/0
20.11.2001 18:14

Štetiar L. Ing, Ostrava

Re: Jak to (možná) vidí ouřad
Po dřívějších zkušenostech s tuneláři, různými všehoschopnými managery, bankéři a ministry ap. je všechno možné. Mnoho svinstva se zpočátku tvářilo a tváří nevinně a mnoho lidí už na ten jejich špek skočilo.
0/0
21.11.2001 10:32

krejca

Snowboardaci,mi se nedame.
Jen do nich .
0/0
20.11.2001 16:42

MK

Chybí tady Míček!
Lidi, připojte někdo ke kompu šéfsojkaře Martina Míčka - půjčte mu přístupové heslo nebo takňák. Bez něho to je tady strašně suché, kdyby tady byl, tak by nám nadával jak ničíme přírodu a kácíme lyžováním stromy a dělám všelijaké podobné vylomeniny... Holt, bez Míčka ty vleky nejsou ono...
0/0
20.11.2001 15:14

x

y
0/0
20.11.2001 11:09

Radek

Vlk nažraný, koza celá...
Myslím, že je to vyřešeno dle známého rčení. Příroda na tom bude pořád stejně a lyžaři o něco málo hůř. Některé vleky se zkrátí, některé nezmění, ale lyžařských svahů zůstane zhruba stejně. P.S.: Namáte někdo prosím k dispozici obrázek s mapkou vleků? Jestli ano, dejte mi vědět, kde je, ať si všichni můžeme udělat obrázek o provedených "opatřeních". Díky.
0/0
20.11.2001 11:08

Ing. Michal Krčál, Brno

Poloha vleků
Nikde v tisku jsem ještě neviděl správnou mapku umístění jednotlivých vleků ale pouze zavádějící plánky. Pokud by byla uveřejněna přesná mapka, muselo by být všem jasné, že rozhodnutí jak bylo ministrem učiněno je naprosto nesmyslné. Vlek "A" končí hned vedle vleku "S+S". Jaký význam má jeho zkrácení když "S+S" zůstane stejný? Vlek "C" ( dříve menší vlek "Na muldě" ) je souběžný s vlekem "B" a jsou od sebe max. 50 m. Sjezdovky obou vleků jsou na stejném svahu vedle sebe. Jaké to vzácné rostliny rostou na sjezdovce "C" a už nerostou o 50 m dál na béčku? Byl zde uveden příspěvek, že na céčku roste víc stromů a část se jich musela vykácet. Jenže ty stromy jsou náletové dřeviny, které tam vůbec nepatří. Původní svah byl holý a dokonce se na něm kdysi pásly ovce. Díky oteplení se na svahu uchytily stromy. Pokud máme chránit původní rostliny, musíme stromy vykácet a nad celým územím postavit obrovský chlazený skleník. Pokud nebudeme území chladit, změně flóry z důvodu oteplení nezabráníme. Leda že by pan životní ministr vydal příslušné rozhodnutí a poručil "větru dešti" aby se ochladil. Koneckonců spadá do jeho resortu tak ať si udělá doma pořádek.
0/0
20.11.2001 9:32

Marek Banaš

Re: Poloha vleků,Několik poznámek
Přeji pěkný den.Pane Krčále,uvádíte několik odvážných a zajímavých tvrzení,které však,domnívám se,platí jen z malé části.Narazil jste na "globální oteplování".Pokud nějaké je,a ono zřejmě existuje (ale myšleno globálně)-potvrzuje to poměrně dost spolehlivých zdrojů,tak to vůbec neznamená,že v Jeseníkách se taktéž oteplí,může to být úplně jinak.Můžeme třeba čekat více klimaticky a meteorologicky mimořádných situací.Můžeme se tak kupříkladu bez problémů dočkat zim,které pamatují naši pradědové,stejně tak jako zim bez sněhu (viz začátek 90.let-leden,kdy jste po Vysoké holi mohli chodit "suchou nohou").Asi před 5 tisíci lety bylo u nás cca o 3,5 stupně tepleji než dnes a horská příroda (nejen) v Jeseníkách to "vydžela" (ba dokonce do Jeseníků přicestovaly druhy do té doby zde nevídané).Shrnuto podtrženo,s tím oteplováním to není tak přímočaře jednoduché jak píšete a jesenické kytky netřeba chladit,oni si s tím poradí a když ne,tak mají holt smůlu.Co se týče stromů či nestromů na svazích pod Petrovou skálou,před začátkem činností člověka (pastvou,travařením a spol.),cca v první polovině 17.století,byly dolní-(střední) části sjezdovek "C","B","A","VV",celá sjezdovka "MV" porostlé smrkovým kapradinovým lesem (zjednodušeně).Na rozdíl od vás,pane Krčále,si nemyslím,že by se zde stromy uchytily díky oteplení (pokud však myslíte postglaciální oteplení během posledních cca 12 tisíc let,pak s vámi úplně souhlasím,před tím však byla v Jeseníkách polární pustina,atd.).Horní části C,B,A,VV,celá trať S+S by tehdá ležely na horských loukách.Větší části luk byly zřejmě až v okolí Petrových kamenů a směrem k Vysoké holi a téměř až k Ovčárně zasahovaly pouze na prameništích,na kterých dnes není žádný vlek (mezi S+S a B,jestli si to dokážete z hlavy představit,jednoduše-jedná se o ten svah,který vidíte přímo z kavárny na Ovčárně,když pohlédnete na Petrovy kameny :-)).Mgr.Marek Banaš.
0/0
20.11.2001 10:19

MK

Re: Re: Poloha vleků,Několik poznámek
Ale to všechno, Marku, neznamená, že Kužvartovo rozhodnutí není nehorázná blbost. Ale zas ho chápu: musel udělat kompromis, protože by přece nemohl přiznat chybu, natosemámocrádžéno.
0/0
20.11.2001 15:03

MK

Re: Re: Poloha vleků,Několik poznámek
Ale to všechno, Marku, neznamená, že Kužvartovo rozhodnutí není nehorázná blbost. Ale zas ho chápu: musel udělat kompromis, protože by přece nemohl přiznat chybu, natosemámocrádžéno.
0/0
20.11.2001 15:05

Štetiar L. Ing, Ostrava

Re: Re: Poloha vleků,Několik poznámek
Zajímalo by mě kolik druhů již mnohokrát zmiňovaných supervzácných bylin roste v tom kapradí, které se jako plevel za několik let rozšíří na nepoškozovaných svazích. Myslím že průzkum by objevil to, co kdo není slepý a viděl alpinskou louku musí zjistit bude tam ...nic
0/0
20.11.2001 15:46

MK

Pro p. Šetiara & Banaše a spol.: řekněte to tomu Míčkovi
CITACE ZE ZNALECKEHO POSUDKU, KTERYM SE OHÁNÍ TENKUŽVART "Téměř pod lanem vleku A pod 2. sloupem (počítáno shora) se směrem ke trati vyskytují... např. Selaginella selagineloides - silně ohrožený druh, Varex aterrima - vzácný glaciální relikt, Botrychium lunaria - ohrožený druh, Coeloglossum viride - silně ohrožený druh, Sianthus superbus alpestris - silně ohrožený druh......" No, nezbývá než se ptát, proč tyhle kytky DO POSLEDNÍ ZÁVISLÉ NA PRAVIDELNÉN NARUŠOVÁNÍ DRNU, rostou z celého svahu... pouze přímo pod lanem vleku???! Proč nerostou po celé Vysoké Holi a Kamzičníku a Máji? No, až Míčkovi vyhynou před očima, páč je vytlačí komkurence trav a borůvek, tó bude sranda, hlavně, že "zaškvařil" nenáviděným lyžařům a vlekařům...
0/0
20.11.2001 17:15

Marek Banaš.

Re: Pro p. Šetiara & Banaše a spol.: řekněte to tomu Míčkovi
Martine,necituješ přesně,protože tyto druhy kytek nerostou pod lanem "A".Takto to v onom posudku Hoška není.Je to společenstvo kytek,které roste mezi vlekem "A" a "S+S" a na rozdíl od tebe si nemyslím,že souvisí s lyžováním.Jedná se o mírně podmáčenou,živinami bohatou půdu,možné primární stanoviště tohoto společenstva.Další druhy v onom společenstvu o tom dost svědčí.Navíc závislost existence Carex atterima a Dianthus alpestris jen na mechanická disturbanci je dost problematická (samozřejmě je nutné dodat,že drobná mechanická disturbance jejich šíření prospívá). M.Banaš.
0/0
20.11.2001 18:11

Martin Konvička

Re: Re: Pro p. Šetiara & Banaše a spol.: řekněte to tomu Míčkovi
(1) cituju úplně přesně, za tím "...se směrem" ovšem stojí psáno "ke sjezdové trati SS", to ale ale nebyl úmysl, nechtěl jsem citovat Hoškovu stylistickou neobratnost (se + 3. pád :-). (2) Obrat "primární stanoviště tohoto společenstva" je samozřejmě sémantická blbost. Pomineme-li, že společenstva nemají existenci o sobě, ale jsou artefakty našeho pozorování, třeba už jen proto, že každý jeden druh každého společenstva měl v postglaciálu a samozřejmě i před ním zcela nezávislou historii (s pár výjimkami typu hostitel-parazit), pak se můžu ptát: primární vůči kterému času nula, bogajego? (3) Co tělá ta Carex nevím, ani nevím, jak vypadá. Zato vraneček a vratička jsou jasný, ta orchidej bez debat, Dianthus.. samozřejmě jsem nedělal žádný kontrolovaný experiment, ani o žádném nevím, ale kde v Jes. roste?!? Skalky v Kotlině, nejdisturbovanější místo vůbec. Podél stezky na Jelenkou: totéž. A co dělají v Malém kotli, aby jim ho nepřerostla Mollinia: sečeou, příteli, tojest disturbujou a disturnbujou... Ať je tomu ale jakkoli, tak mi pořád není jasný, jak zrovna tomuhle "společenstvu" sjezdovky vadily. V té zprávě na to data nejsou, promiň.
0/0
20.11.2001 18:30

M.Banaš

Poznámečka
Mně taky není jasné,jak by tomu Thesio-Nardetu,o kterém pořád mluvíme mohly vadit sjezdovky.Oba víme,že vůbec.A taky není diskuse o tom co je v Hoškově zprávě a co není,ony detaily a odborné dohady čtenáře stejně pramálo zajímají.Takové věci jako "primární stanoviště" nějakého společenstva můžem pořešit někdy soukromě v pohostinském zařízení a ne u compu :-))Co se týče kosení v Malé kotlině,tam se kosila hlavně expandující Baldingera a jinak pár Burešových experimentálních čtverců,ale ne molinia !! tu by jsi kosil dost marně a bylo by to na hlavu padlé.Howgh.MB.
0/0
20.11.2001 21:30

M.Konvička

Re: Poznámečka
Kosení v Malé Kotlině: jasně, ale zvonek pyčný tam roste "nejraději" na těch experimentálních čtvercívh, syčák.
0/0
21.11.2001 13:03

sammer

Už to tu bylo!!!
Rozhodnutí pana Kunžvarta je opět rozhodnutím z Prahy. Jinak si nedokážu představit důvod rušení a zkracování sjezdovek! Stejně tak na mě působí výrok, že v oblasti Jeseníků je "x" lyžařských vleků a "y" kapacitě. Pokud tedy pan Kunžvart navštívil alespoń jednou Jeseníky, musí mu být jasné, že nejde o Alpy, kde se dá i přejíždět mezi jednotlivými středisky. Propojení lyžařských středisek v Jeseníkách není ani dost technicky možné a tak mi připadá argumentace o kapacitních možnostech vleků zavádějící. Pro příště nejspíš nebudeme stavět vleky tam, kde je sněhová pokrývka 4 až 5 měsíců v roce, ale co nejblíž lidem. Podobně jako ty "nádherné" obchoďáky co rostou jak houby po dešti kolem měst!
0/0
20.11.2001 7:54

Karel Soukop

Příroda jen jako rukojmí a záminka
Vždyť je přece jasné, že o přírodu v případě vleků na Pradědu vůbec nejde. Argumenty ochranářů jsou účelové, kdo zná zdejší přírodu ví, že žádné rolby zánik rostlin nezavinily. A zákaz nejdelšího vleku směřuje jen k postupnému útlumu. Zájemce o historii mohu ubezpečit, že vleky zde byly dříve než NPR (rezervace). Ta byla původně jen na skutečně potřebných místech (vrchol Pradědu, Tabulový vrch, Petr.kameny, Bílá Opava). Teprve později (asi kolem r.1994)napadlo nějakou chytrou hlavu menší rezervace sjednotit do jedné velké i s vleky. Nabízím jednu úvahu o příčinách: p.Míček - asistent poslance Hradila (ČSSD),Jeseník p.Figura - potencionální kandidát na poslance za KDU-ČSL Nechce tady někdo "zavčas" likvidovat možnou konkurenci?
0/0
19.11.2001 20:55

Kirry

Re: Příroda jen jako rukojmí a záminka
Ubezpečujete nás špatně pane Soukop,rezervace tam byla dřív než sjezdovka,třeba na "A" - (rezervace od r.1955,vlek od r.1959),ale nic proti,nemůžete(me) vědět všecko."Sjednocení" nebylo r.1994,ale už r.1991.A tehdy nestál ještě ani Figurův hotel, a "C" bylo kratší a rostlo na něm o několik desítek stromů víc,které "Figi" mohl pokácet (s povolením MŽP !).A nakonec-Figura jako poslanec ? Tak to se pánové máme na co těšit...J.Dluhoš.
0/0
19.11.2001 21:41

Martin Konvička

Re: Re: Příroda jen jako rukojmí a záminka
Některým lidem aby některé věci jeden říkal pořád a pořád dokola. Takže: pravdu máte oba, Soukup i "Kirry", ale oba jste trochu mimo. Je pravda, že rezerevace tam byly dřív, leč menší, ale není pravda, že jejich sjednocení byla "blbost": z hlediska ochrany přírody to byl správný krok a hlavně se týkalo (to sjednocení) mnohem větší oblasti, než těch pár pos$@ných hektarů pod vleky. Podstatnější ale je, že ten jeden pitomý vlek (C-čko) opravdu žádné extra škody na přírodě nepáchal; v poslední době, kdy se začal přísněji dodržovat režim, a kdy se obě strany (CHKO a FIgura) pomalu začínaly respektovat, nepáchal vlastně vůbec žádné. Takže znova: z hlediska ochrany přírody není zavření vleku C ani pozitivní, ani negativní. Neopíralo se o žádné vědecky obhájitelné studie, které by se vyslovily jednoznačně pro zavření. Další plány ministerstva s areálem (rozebíratelné sjezdovky, přesun té za Hor.Službou o 100 metrů, vrtulníky...), to už je čirý lunatismus. Přírodě by SNAD pomohlo zavření VŠECH vleků, chat + vysílače. To jo. Ale v situaci, kdy 1 vlek ano a 1 o 100 metrů dál ne to není ochranářské opatření, ale šikana. K čemu to vše: jeden chytrej(M.K., NE autor tohohle příspěvku) si zaexhiboval a udělal ramena. Druhej chytrej - exkolega Míček - si zchladil žáhu na svém osobním nepříteli. A pár lidí jim naletělo. Proboha, už se vzpamatujte... (předem se omlouvám za milion překlepů)
0/0
20.11.2001 14:57

boban

vypadni
Kužvarta by už konečně měli vylejt.Kdo jinej může např.za Plzeňský obchvat?Ať de makat do lesa když je tak chytrej!
0/0
19.11.2001 20:41

kfe

nakonec se zavřou i zbylé vleky
Přiznám se, že jsem na Pradědu nikdy nebyl. Ale když se zbylé 2 vleky zkrátí o 80 a 100 m odshora, představuju si, že se rolba bude obracet nahoře asi v nejprudším svahu. Tím se zvýší poškození terénu a navodí tak situace, kdy bude nutné vleky zrušit úplně.
0/0
19.11.2001 18:08

Hobby

Re: nakonec se zavřou i zbylé vleky
Jde videt,ze jsi na Pradedu skutecne nikdy nebyl,protoze by jsi nemohl placat takove hlouposti.Rolba na "A" se otacela i tak na dost prudkem svahu (problem je ten,ze svahy pod Petrakama vlastne nejsou poradnymi svahy pro lyzovani,sklon je naprd atd.,jako deviza zustava jen ta dlouha doba,kdy se da lyzovat).Hobby.
0/0
19.11.2001 19:56

Dalibor

Vleky??
A co takhle rozvoj oblasti? Copak v tomto state se musi jen vse zaazovat. Praded je jedna z nejstarsich oblasti lyzovani co zanm, jezdim lyzovat uz 30 let. Ale asi ted budu jezdit jinam. Proc muzo byt v Rakousu, Nemecku,Italii atd cela udoli k dispozici lyzarum. maji taky prece sve prirodni rezervace. Lyzaru je mnohme vice. Je to jen o neochote ministersva resit problemy, misto toho aby neco vytvorili tak jen zakazuji.
0/0
19.11.2001 17:44

Hobby

Re: Vleky??
Jo,mají své přírodní rezervace,ale v těch se nelyžuje,milej zlatej,ani náhodou.Pokud máte jiné informace,napište,ale prosím konkrétně,a bez okecávání.Hobby.
0/0
19.11.2001 20:25

JV. Viden

pozvanka
Prijedte si zalyzovat k nam. Kdyz budete dodrzovat poradek (o cemz vsak pochybuju) budou vas vsude vitat a stravite krasne dny v krasnem prostredi s kvalitni sluzbou .
0/0
19.11.2001 17:27

Kosťa

Re: pozvanka
Přijeďte se ohřát na Kaprun!
0/0
19.11.2001 17:56

Novotný

Je to konkurenční boj ve prospěch Šumperku a Jeseníku!
Je zajímavé, že lidé kteří prosazují likvidaci areálu Ovčárna-Praděd, pracují v okresním městě Jeseník a přitom zaměřili svou pozornost na areál na druhé straně Jeseníků. Proč se stejně intenzivně nevěnují sjezdovkám v okolí jejich města??? Například: Vedoucí radikálního ekologické sdružení Sojka, který prosazuje naprostou likvidaci vleků v areálu Ovčárna-Praděd pracuje ve městě Jeseník. Je navíc zaměstnán jako poslanecký asistent poslance Hradila za Jeseník. A tento poslanec je stranickým kolegou ministra Kužvarta! Správa CHKO Jeseníky sídlí taky v Jeseníku. Omezován má být lyžařský areál na Bruntálské straně Jeseníků, zatímco areály na Jesenické straně jsou buď ponechávány mimo pozornost nebo ochranáři přimo prosazují jejich další rozvoj.
0/0
19.11.2001 17:23

J.Dluhoš

Re: Je to konkurenční boj ve prospěch Šumperku a Jeseníku!
Pane Novotný,už jste nám svůj názor jednou dnes na iDNES psal.Problém je ten,že žádná jiná sjezdovka v Jeseníkách (ani jinde v České republice) neleží na území národní přírodní rezervace (jako je tomu v případě Petrových kamenů).Jakou sjezdovku na jesenické straně teda máte na mysli ?? (PS:Ramzová-Šerák to není,protože ta není v NPR).Odpovíte,nebo budete hrát mrtvého brouka ? Dovolte ještě jednu otázečku,předpokládám,že jste Petr Novotný,ředitel Měst.gymnázia BR,je to tak? Nemusíte odpovídat zde na serveru,stačí mejlem,rád bych věděl,který Novotný jste.Znám jich více.Díky.J.Dluhoš.
0/0
19.11.2001 20:18

Jan Cerny

Kdy skonci hysterie kolem jednoho pitomeho vleku?
Je neuveritelne kolik prostoru dostavaji v mediich lide, kteri z nas delaji blbce a tvrdi, ze po zastaveni jednoho nebo 2 vleku v prirodni rezervaci se zhrouti ekonomika regionu. Proboha, vzdyt v jesenikach jsou desitky dalsich vleku! Copak na nich nikdo nejezdi? Tak pak bych navrhoval zrusit vsech tech ostatnich asi 60. A misto vozeni si zadku na vleku by dotycni mohli delat neco uzitecneho.
0/0
19.11.2001 16:35

kfe

Re: Kdy skonci hysterie kolem jednoho pitomeho vleku?
Tak si porovnej, jak dlouho (týden, měsíc, měsíce) jsou jednotlivé vleky v provozu. Asi jsi nepochopil, že hádka je tu o ten vlek, co má nejdéle sníh. Nebo to víš dobře a prudíš.
0/0
19.11.2001 17:27

Petr

Re: Kdy skonci hysterie kolem jednoho pitomeho vleku?
Byl jste vubec nekdy v Jesenikach na lyzich? Pokud ano, tak tedy nechapu jak muzete takhle psat. Pokud neni opravdu hodne snehu, tak mi prece netvrdte ze si perfektne v Karlove, v Moravce nebo v Oskave zalyzujete. Mozna tak jeste Cervenohorske sedlo, to snih celkem ma na 100%. Ale jak dlouho v roce!! Jasne ze se ve vsech strediscich taky nahazuje umely snih (konecne) ale delka sjezdovek, uroven prostredi a pohodli pro lyzovani uz jinde nez na pradedu neni. Pokud si chci opravdu zalyzovat, a objednat si jistou lyzovacku se snehem tak jedu bud na Praded, nebo na Chopok nebo Alpy. Jo a pri tom mne napada - Mnoha strediska v Alpach jsou v chranenych uzemich. Pak ¨tedy ano, zrusme lyzovani na Pradedu, ale prosim odpovedne zrusme lyzovani v Alpach, ať tam povoli lyzovani tez jen v "nizinach". Priroda je cely komplex a chranme ji vsude. Jde prece o princip ne? Vas nadpis mi pripomina parafrazi, i kdyz prominte velmi expresivni: "Kdy skonci hysterie kolem dvou pitomych baraku v New Yorku, kdyz se stavi vice mensich baraku a lidstvo je prelidnene a vlastne tim ohrozuje rovnovahu zivotniho prostredi na Zemi?" Takhle stejne "hloupe" totiz vyzniva smysl Vasi otazky
0/0
19.11.2001 17:39

Pernik

Re: Re: Kdy skonci hysterie kolem jednoho pitomeho vleku?
Hloupe by to bylo, kdyby kvuli tomu zahynulo 6 000 lidi a ztraty by sli do miliard. Tady ale nikdo neumira a uchrani se priroda, takze to neni skoda, ale zisk. Do budoucnosti.
0/0
19.11.2001 18:53

Coolda

Blbost je to
Je to blbost zrusit "C". Takhle bude "B" uplne precpane. Dalo se to udelat i jinak, ale asi to chtel mit pan ministr z krku.
0/0
19.11.2001 16:34

Petr

Vykopnout ho, kreténa
Zaryl bych bych tomu kretenovi zelenýmu rypak do té zmrzlé země ať si tam i s těma přihřátejma ekologama tu přírodu pořádně užijou. A ještě bych jim na lyžíh přes jejich zatky vyplužil oblouček.
0/0
19.11.2001 16:22

sarka

Re: Vykopnout ho, kreténa
pise se zadky.. a ne zatky... sarka
0/0
19.11.2001 16:36

Hobby

Jde jen o jednu sjezdovku,dost hysterie !
Ano,je to tak.Jak vychází lyžařům vstříc Správa CHKO Jeseníky a spol. si můžete přečíst zde: (ofic.materiál,web stránky MŽP,tisková zpráva ze dne 19.11.): "Aktuální situace v oblasti LV v CHKO Jeseníky": Správa CHKO Jeseníky povolila od roku 1996 výstavbu 16 nových vleků o celkové délce 5.420 m a o kapacitě 6.000 osob/hod. Jedná se o vleky v obcích Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem (okres Bruntál), Bělá pod Pradědem, Ostružná (okres Jeseník), Sobotín, Loučná nad Desnou, Oskava (okres Šumperk). Jedná se většinou o lyžařské vleky délky 200 – 400 m, nejdelší vlek má délku 1.000 m. V současné době vydala Správa CHKO Jeseníky souhlas s výstavbou dalších 4 lyžařských vleků či lanovek o celkové délce 1.875 m a kapacitě 3.950 osob/hod., a to v obcích Karlova Studánka, Ludvíkov pod Pradědem (okres Bruntál) a Ostružná, Filipovice (okres Jeseník). Probíhají jednání o možném zařazení dalších lyžařských vleků do připravovaných územních plánů obcí, a to v obcích Malá Morávka (okres Bruntál), Bělá pod Pradědem (okres Jeseník) a Loučná nad Desnou (okres Šumperk). U poslední jmenované obce se jedná o lyžařském středisku Přemyslov (na hranici CHKO Jeseníky) o celkové délce lyžařských tratí 1.720 m a kapacitě 3.250 osob/hod.
0/0
19.11.2001 14:33

kfe

Re: Jde jen o jednu sjezdovku,dost hysterie !
Chválím za konkrétní údaje, jenže chybí to nejdůležitější, nadmořské výšky startů a cílů, respektive z toho odvozené sezónní délky provozů vleků.
0/0
19.11.2001 16:00





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.