Diskuze

Zelení a památkáři

Představme si to. Majitelé rychlých automobilů a majitelé velkých hotelů mají právo zasahovat do stavebního řízení. Zákon jim umožňuje hájit své zájmy jaksi přednostně. Majitelé rychlých automobilů snadno ve státním zájmu prosadí zboření Národního muzea v Praze, aby byl prostor na osmiproudou dálnici. Majitelé hotelů prosadí zboření domů na Staroměstském náměstí - je to skvělé místo pro hotely. Že by to bylo opravdu hnusné?
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Johny

14. 11. 2001 12:26
Fanatismus Zelenych
Clanek neni moc dobry, hlavne priklad je zavadejici. Problem ale je, ze predevsim ekologicke hnuti je dnes naprosto zdiskreditovano fanatiky,kteri se snazi svoji predstavu vnutit agresivne i ostatnim lidem. Jejich predstava je, aby z prirody vypadli vsichni lide a oni jako jedini spravni se mohli kochat jeji krasou. Je opravdu otresne kam az to v Cesku doslo, kdyz tzv. ochrance prirody - ktery nic v zivote nedokazal, nikdy nepracoval a mimo sve nenavisti k normalnim lidem nic nevlastni na vas z tereniho auta rve at chodite po vyznacenych stezkach rozrytych tezkou lesackou technikou, ktera zrejme vadi mene nez napriklad lyzar. Nebo si snad oni mysli, ze lidi jsou takovy hlupaci aby nepoznali, ze za zavrenim lyzarskych vleku kvuli trem vydrenym flekum travy 30x30 cm neni neco jineho nez ochrana prirody? Co se tyce pamatek, tak tam je situace trochu lepsi, prece jenom kecat do architektury chce vetsi vzdelani nez kecat do kytek. Nicmene pokud by se dalo slove casti ortodoxnich pamatkaru, tak by se v Praze nedalo postavit nic jineho nez co pripomina stredoveky hrad.
0 0
možnosti

JCh-Praha

13. 11. 2001 23:47
... Na čo vojaku kášňa...
Tak přitroublý článek, pane Komárku, bych od vás věru nečekal. "Kýčovitý barokní vstup k záchodu" je opravdu dobrý příklad. Dodejte foto, třeba uvěřím... A pak ti "ideologičtí zastánci květin, které nikdy neviděli, zakazující slušným lidem lyžovat na Pradědu". Jste si jist, že na Pradědu opravdu není co chránit? --- Přemýšlel jste třeba o tom, zbořená či poničená památka se již nedá vrátit, že nejde jen o ty zdi, ale také o ducha místa, o jistý respekt k hodnotám vytvořeným minulými generacemi, že jde namnoze o věci "dotýkané", které už jen svým prostým trváním v čase mají právo na uvážlivé zacházení. Tak, jako nestřílíme staré lidi, bylo by dobré vážit razantní zásahy do historické zástavby, potažmo do přírody, kterou jsme navíc nestvořili (je nám pouze takříkajíc propůjčena). Tož, pane Komárku, važte slova a než něco předáte k otištění, párkrát si to po sobě přečtěte. Za to vám bude povděčen Jaroslav Chuchlík, Praha
0 0
možnosti

JCh

13. 11. 2001 23:39
Tak přitroublý článek, pane Komárku,
bych od vás věru nečekal. "Kýčovitý barokní vstup k záchodu" je opravdu dobrý příklad. Dodejte foto, třeba uvěřím... A pak ti "ideologičtí zastánci květin, které nikdy neviděli, zakazující slušným lidem lyžovat na Pradědu". Jste si jist, že na Pradědu opravdu není co chránit? --- Přemýšlel jste třeba o tom, zbořená či poničená památka se již nedá vrátit, že nejde jen o ty zdi, ale také o ducha místa, o jistý respekt k hodnotám vytvořeným minulými generacemi, že jde namnoze o věci "dotýkané", které už jen svým prostým trváním v čase mají právo na uvážlivé zacházení. Tak, jako nestřílíme staré lidi, bylo by dobré vážit razantní zásahy do historické zástavby, potažmo do přírody, kterou jsme navíc nestvořili (je nám pouze takříkajíc propůjčena). Tož, pane Komárku, važte slova a než něco předáte k otištění, párkrát si to po sobě přečtěte. Za to vám bude povděčen Jaroslav Chuchlík, Praha
0 0
možnosti

JCh

13. 11. 2001 23:34
Tak přitroublý článek, pane Komárku,
bych od vás věru nečekal. "Kýčovitý barokní vstup k záchodu" je opravdu dobrý příklad. Dodejte foto, třeba uvěřím... A pak ti "ideologičtí zastánci květin, které nikdy neviděli, zakazující slušným lidem lyžovat na Pradědu". Jste si jist, že na Pradědu opravdu není co chránit? --- Přemýšlel jste třeba o tom, zbořená či poničená památka se již nedá vrátit, že nejde jen o ty zdi, ale také o ducha místa, o jistý respekt k hodnotám vytvořeným minulými generacemi, že jde namnoze o věci "dotýkané", které už jen svým prostým trváním v čase mají právo na uvážlivé zacházení. Tak, jako nestřílíme staré lidi, bylo by dobré vážit razantní zásahy do historické zástavby, potažmo do přírody, kterou jsme navíc nestvořili (je nám pouze takříkajíc propůjčena). Tož, pane Komárku, važte slova a než něco předáte k otištění, párkrát si to po sobě přečtěte. Za to vám bude povděčen Jaroslav Chuchlík, Praha
0 0
možnosti

Martin Šanda

13. 11. 2001 18:49
Hnusný je ...
Hnusný je například tenhle článek. Téměř neumožnuje ragovat pomocí slušných výrazů, protože se pohybuje na intelektové úrovni dlaždičů, řezníků nebo trafikantek (nic proti dlaždičům, řezníkům nebo trafikantkám, ovšem vyprávět jim něco o hodnotě uměleckého díla bývá zpravidla dosti tristní záležitost). Nemám dost prostoru, abych vysvětlil proč je dobré chránit hodnoty, které ODBORNÍCI uznali jako ochrany hodné. Milý pane Martine Komárku! I přes existenci zmíněného zákona, BYLO ZA POSLEDNÍCH DVANÁCT LET ZNIČENO NEBO POŠKOZENO ASI VÍC KULTURNÍCH PAMÁTEK, NEŽ ZA CELOU SOCIALISTICKOU ÉRU. Tím nechci nikterak hájit socialismus, neboť v něm se památky neničily jednoduše proto, že se zde prostě moc neopravovalo, nepřestavovalo a neinvestovalo. To ale neomlouvá jejich současné masové ničení! Pan Werich řekl, že blbců je vždycky přesila, žel to platí i v této oblasti. Nevím proč tomu tak je, někteří lidé jsou asi slepí a hluší. Třeba je někdo nenaučil koukat kolem sebe. Ale to už také není jen o památkách, ale i o ekologii, poesii, hudbě, a nebo prosté lidské schopnosi naslouchat ostatním... Martin Šanda, student katedry dějin umění FF UK, Praha
0 0
možnosti

Ivo Horák

12. 11. 2001 9:15
Na ničivou exploataci s oběma očima přimhouřenýma?
Z příspěvku pana Komárka jsem pochopil, že mu přijde hnusné jak nekulturní ničení, tak i bránění témuž. Inu, pondělní ráno... Já, ač lyžuji, přece mám pochopení pro možnost, že počet vleků nebude všude jen růst. Pro ústup památkářského hlediska před agresivitou ziskuchtivosti mám jen odsouzení. Znechucen jsem ministrem kultury, který si sice nenechá ujít kdejakou performanci či filmovou projekci, ale ničení památek (a to ještě v lepším případě) mlčky toleruje. Za ničemnost považuji politiku primátora Kasla a starosty Prahy 1 Burgermeistera (i dalších), kteří jsou zodpovědni za ohromné památkové a urbanistické ztráty, k nimž v Praze v současnosti dochází. Za příslovečnou mísu čočovice je zde prodáváno to nejcennější, co naše země má. A novináři, s nepatrnými výjimkami, píší relativismy, jako pan Komárek, ne-li chválu (jako magistrátní Metro).
0 0
možnosti

Fylištín

12. 11. 2001 7:38
Žádné lyžování!
0 0
možnosti

australena

12. 11. 2001 4:44
zdravy usudek
Jenom proto, ze jsem najakou kvetinu nikdy v zivote nevidela neni dostatecnym duvodem k jejimu obetovani. Totez plati o zvirectvu anebo kulturnich pamatkach. Clovek by mel pouzivat zdravy usudek nikoliv slepe sledovat to ci ktere dogma. Jestlize neco znicime, tak to uz nikdy nebude. Jaka tedy je alternativa, je mozne dosahnout kompromisu mezi nicenim v zajmu pokroku a zachovanim ohrozene prirody, pamatek atd? Na druhou stranu, jestlize konzervace znamena, ze nekde hrozi nebezpeci ze dojde k vazne nehode ohrozujici lidske zivoty, musi se take vzit v uvahu. Napr. horska cesta v prirodni rezervaci, narusena podzemni vodou. Konzervace prirody a minimalni lidsky zasah sice ponecha prirodni krasy, zato ale ta spodni voda zeslabi soudrznost pudy a na svahu nad lyzarskym strediskem jednoho dne dojde k nahlemu sesunu pudy. Vysledek: sebere to chaty na svahu a dojde li k tomu v dobe, kdy tam zrovna lide spi, oni zahynou.
0 0
možnosti

australena

12. 11. 2001 13:41
Re: zdravy usudek
Zapomnela jsem dodat, ze neco podobneho se prihodilo v jedne popularni lyzarske oblasti v Australii asi pred 4 lety.
0 0
možnosti

Luboš

10. 11. 2001 23:08
Baroko není kýč
Nazývat baroko kýčem je zhovadilost. Kýč by jste udělal Vy místo původního vstupu.
0 0
možnosti

jach

10. 11. 2001 19:39
Zelení...
Na těchto institucích je nejhorší rigidní fundamentalismus, který jim brání v koexistenci s ostatními zájmy. Nelze se odvolat, nelze se domluvit, nelze najít kompromis. Ovšem s vahou svého uzurpovaného postavení zasahují do soukromých majetků a hlavně bez jakékoliv hmotné odpovědnosti nařizují jiným rozsáhlé finanční povinnosti. Jestli to takto bude pokračovat dále, lidé budou hledat všemožné cesty k nerespektovaní jejich někdy dobrých doporučení. Už je to znát: ve sněmovně se objevují návrhy na omezení vlivu občanských skupin a majitelé chráněných památek ji radši nechají zřítit nebo zbourat než plnit nesmyslné požadavky památkářů. Např. Hlubokou by nynější památkáři asi nikdy nedovolili postavit. Je nutno respektovat, že město i příroda je vyvíjející se organismus a ten nemůže být zakonzervován.
0 0
možnosti

Ivo Horák

12. 11. 2001 13:16
Re: Zelení...
O fundamentalismu, ještě k tomu rigidním, nelze v případě památkářských institucí vůbec mluvit. Oficiální památkáři jsou vůči investorům často velmi vstřícní, pragmaticky pružní či aspoň ideově znejistění. Je tomu tak především u vědomí vlastní slabé pozice. Za dané situace přibývá úplných proher a s nimi i případů těžko vysvětlitelných jinak než korupcí. Někdy se objevující reakce v podobě určitého bazírování na detailech je účelově interpretována jako arogance památkářů. Ve skutečnosti jde o nejtěžší defenzívu. O reálném "stavu sil" svědčí stavby, které např. v Praze (památkové rezervaci a rezervaci UNESCO) mohou vyrůstat jako houby po dešti. Města se ovšem vyvíjejí. Ze samé podstaty termínu památková rezervace však plyne nutnost ochrany celku před soukromými kalkuly, které by všude vedly ke zničení historické, architektonické a urbanistické ceny lokality, ke ztrátě její prestiže a posléze i turistické přitažlivosti. Netřeba snad ani uvádět, v jaké míře se identita, ba hrdost národů a zemí zakládá na autentických dokladech staré slávy. Na přestavbu Hluboké (aj.) v 19. století můžeme hledět jako na přínos, podobně jako třeba na Santiniho geniální barokizaci gotických klášterů. Tyto postupy nelze přesto v žádném případě opakovat. O oblasti ochrany životního prostředí už jen krátce. Orgány starající se o uchování přírodního bohatství země jsou o trochu úspěšnější i odvážnější než památkáři. I jejich zápas, mající větší oporu veřejnosti, probíhá ve znamení navrhovaných kompromisů, ne fundamentalismu. Pod surovým tlakem dochází ke krokům, jakým bylo udělení výjimky pro vedení dálnice přes CHKO České Středohoří). Vaše mínění o fundamentalismu institucí chránících památky či přírodu se nezakládá na skutečném vývoji, ale na přání "spustit to pořádně a bez sentimentality". Bezohledné exploataci přírody a dědictví po předcích prostě dáváte extrémně vysokou prioritu. Liberalismus se stává oblíbeným hávem prosazování jediné hodnoty: práva na rychlou maximalizaci finančního zisku.
0 0
možnosti