Ale takhle ano, pane Barbudo.

Pane Barbudo, zahraniční noviny jsem několik měsíců nečetl, ale jsem opravdu rád, že nejsem sám. Situace teď vyžaduje hlavně činy, analýz již bylo dost. Snad příště najdete odvahu se alespoň představit. "Barbudo" neboli španělsky vousáč je přezdívka, kterou si kdysi začali říkat Fidel Castro a jemu podobní. Milan Netrh

Re: Ale takhle ano, pane Barbudo.

Mám pocit, že došlo k omylu. Reagoval jsem na původní článek pana Adamce, protože jsem měl neodbytný pocit, že jde pouze o pokus napsat něco v právě nyní moderním protiamerickém smyslu. Neuvádí fakta, pouze hesla a slogany. Barbudo je přezdívka z dávných dob, jde o podobnost vizuální nikoli ideologickou (doufám). (Jinak mne potěšilo, že v téhle diskuzi někdo ví něco o historii. Za dva měsíce jste druhý, kdo ví, kdo byli Barbudos.)

No takhle snad opravdu ne !

Takovýhle článek si snad nezaslouží ani autoři zdejších dvouslovních příspěvků. Toto je opravdu vážné téma, které si zasluhuje hlubší a alespoň trochu objektivní analýzu a ne jen slepenec z titulků zahraničních novin.

Amerika si hraje na četníka světa.

Petr Adamec se ve svém článku nijak neobtěžuje s doložením svých tvrzení, ale o to více je jeho článek prošpikován cizími slovy a emotivními výrazy "trn v oku" atd. Je smutnou skutečností, že se v dějinách objevují zločinci typu Lenina, Hitlera a jiných, kteří za určitých okolností, hlavně přílišné tolerance ostatních zemí i vlastních obyvatel, získávají ohromné pole působnosti, stejně jako např.komunisté u nás v r. 1946. Jejich cíle jsou v podstatě vždy moc a majetek. Mění se snad jen jejich poměr. Je rovněž typické, že tito zločinci mají tendenci spolupracovat bez rozdílu národností či ideologií, podobně jako gangsteři, kteří spolu čas od času soupeří, ale pracují vlastně ve stejném oboru. Ukázka paktu Stalin - Hitler je výmluvná, stejně jako vlád bývalého komunistického bloku a teroristů nejen třetího světa. Amerika jakožto symbol hospodářského úspěchu, ale především svobodné země, kde našly a nacházejí útočiště i vlast milióny lidí všech ras a vyznání z celé zeměkoule, je pochopitelně nežádoucím protikladem pro totalitní režimy Iráku, Lybie, KLDR a jiných zemí, jejichž vůdci nemohou svým lidem nabídnout nic než bídu, hlad a státní teror. Svoji neschopnost nechat lidi svobodně žít a pracovat pak vždy vysvětlí tím, že za sucho mohou např. americké družice apod. Pomoci slabším a utlačovaným je povinnost, kterou zejména USA skutečně plní již desítky let. Komunističtí mluvčí si pak oblíbili nazývat USA světovým četníkem. Hromadné vraždy, které byly spáchány 11.září 2001 v USA, opravdu nebyly útokem na západní civilizaci, ale útokem na veškerý pokrok a slušnost lidstva. V budovách a letadlech zahynuli křesťané, muslimové, židé i bezvěrci, asiaté, běloši, černoši i míšenci, občané mnoha zemí, kteří se vůči fanatikům provinili právě tím, že se spolu čestně a svobodně setkávali soukromě či pracovně. V Evropě, kterou Petr Adamec z neznámých důvodů nazývá oproti USA umirněnou (přestože zde existuje více národnostní či náboženské řevnivosti i jiných konfliktů než v USA - viz Severní Irsko, Baskicko aj. a rovněž obě světové války začaly v Evropě) stejně jako nazývá USA rozmazleným a zlobivým dítětem. Snad aby dodal svému článku říz. Přejme si tedy méně lhostejnosti vůči utrpení a více světových četníků a jaksepatří přísných, rychlých a důsledných, aby žádný zločinec nedostal prostor pro provedení svých choromyslných, tzv. náboženských, rasových či socialistických experimentů a země jako např. Irák, Libye či Kambodža byly opět kvetoucími zahradami. Češtinářsky poněkud kostrbaté tvrzení Petra Adamce, že "Amerika si svoji pozici...do velké míry způsobila sama", vyvolává vzpomínky na jednání Hitlera, Heydricha či Brežněva, kdy Češi si vlastně okupaci (rozuměj pomoc) spřátelených nacistických, respektive komunistických armád způsobili sami, protože prostě nechtěli poslouchat a byli tím zlobivým dítětem, stejně jako dnes to dítě za Atlantikem.