Marek Banaš
9. 11. 2001 11:35
Má ochrana jesenické přírody smysl ?
Nevím proč,ale z příspěvku pana Dvořáčka nemám dobrý pocit.Navrhuje věci,ze kterých mi trochu (dost) běhá mráz po zádech.O vlivu či nevlivu lyžování či čehokoliv dalšího na jesenickou přírodu se na stránkách iDNES vedly dlouhé diskuse a myslím,že není potřeba cokoliv podstatného dodávat.Jeho názor však vůbec není o lyžování,ale dotýká se samé podstaty ochrany jesenické přírody a jejího smyslu.Tvrdit např.,že by se "měl navrhnout způsob jak ty vzácné keře " a spol. na Petrových kamenech "zrušit" snad nemůže myslet ani vážně (??),pokud je skutečně obdivovatelem jesenické přírody,jak o sobě tvrdí.Přímo na Petrových kamenech rostou dva druhy rostlin,které nerostou nikde jinde na světě,jen a právě na této skále.Pokud svůj názor skutečně myslí vážně,trošku by mi to připomínalo např.ničení fenomenálních skulptur Budhy v Afghanistanu,zařazených na seznam světového kulturního a přírodního dědictví Unesco.Stejně tak si vážím těchto soch,jako kupříkladu obrazu Madonny,šikmé věže v Pizze,...či jedinečných výtvorů přírody.Proč jsou zrovna Petrovy kameny "sousedy" Sixtinské kaple či slovenské vesnice Vlkolínec ? (Pozn:PK jsou chráněny jednou z nejvýznamnějších světových konvencí ochrany přírody-Bernskou konvencí,dva zdejší endemity jsou uvedeny také ve světové !! červené knize kriticky ohrožených druhů atd.).Během tisíců let po ústupu ledovce z jesenických končin byly Petrovy kameny jakýmsi "ekologickým ostrovem", přírodními podmínkami poněkud odděleném od okolní horské přírody.Následkem toho se zdejší květena vyvíjela k obrazu svému až vznikly ony dva druhy (říká se jim endemity).Na Petrových kamenech ovšem najdeme také další neméně zajímavé "ostrovní druhy".Ekologický fenomén vrcholové skály Petrových kamenů nemá v evropských hercynských tzv.středohorách, obdobu.Zdejší květena zde byla dříve mnohem bohatší.Důvody jejího ochuzení tušíme,je jich poměrně hodně,zčásti se jedná o přirozené cykly a procesy, ke kterým v přírodě dochází,zčásti o přímý i nepřímý vliv člověka. Pan Dvořáček také navrhuje zmenšení chráněného území a de facto jeho rozdělení na několik menších.Podobně vypadala dnešní rezervace Praděd před r.1991.Našli by jste zde tehdy mnoho malých rezervací,navzájem nepropojených,rozdělených.Ve vědecké disciplíně,které se říká "Conservation Biology" a která tvoří (nebo by měla tvořit)jeden ze základů moderní ochrany přírody je už dlouho známým faktem,že chránit přírodu v jednom větším (spojeném) území je účinnější a výhodnější,než v několika blízkých,malých ostrůvcích.Na rozparcelování rezervace určitě dychtivě čeká dřevotěžařská,silniční a další lobby,vždyť co může být lepšího,než přes hřeben Velkého Máje či středem Velké kotliny vést lanovku,silnici,či vystavět nový hotel na hřebeni ??? Věřím,že je více lidí,kteří v tomto s panem Dvořáčkem zásadně nesouhlasí.Co jít opačnou cestou ? Jižně od Jelení studánky (jižně od dnešní rezervace Praděd) vystupují (turistům dobře známé) hory s názvem Břidličná,Pecný,Ztracené kameny.Jejich divoká a velmi cenná severská,horská příroda nebyla hloupým omylem ochrany přírody do rezervace zahrnuta i když si to právem zaslouží.Napravíme tento omyl ? Ruku v ruce s touto snahou o ochranu přírody však nezbytně musí jít možnost,jak lidé,návštěvníci,mohou hlouběji a niterněji poznat co se zde vlastně chrání,jak a PROČ !! Vždyť přírodu chráníme přece (také) kvůli lidem,nebo se pletu ? V jesenických horách se na tuto stránku často zapomíná,nebo je jí věnována velmi malá pozornost ke škodě samotné ochrany přírody,která pak sklízí hořké plody. Mgr.Marek Banaš.