Morel Iljič
10. 11. 2001 10:24
Klasika
Některá povedená firmička jako obvykle získá objekt, který má určitou památkovou hodnotu. V záměru definuje jediný možný cíl, totiž oživení objektu obvykle staré továrny pro malé a střední podnikání a její postupnou revitalizaci. Po čase ovšem zjistí, že mnohem jednodušší je nechat objekt schátrat, potom přizvat podplaceného znalce, který ho označí za "v havarijním stavu". Pro sichr se udělá ještě požárek, aby nebylo pochyb o nutnosti stržení budovy a firmička inkasuje po pojišťovnou zaplacené investici do demolice tučné penízky za atraktivní pozemeček pro hezký shopping parčíček. Bohužel velmi podobně postupovalo i město Brno například v kauze Špalíčku.
Naštěstí existují i dobré příklady, jak také lze technickou památku bez problémů zrevitalizovat a vdechnout tak rozsáhlému území nový život bez nutnosti, aby "staré a škaredé ustoupilo novému a pěknému". Jako příklad by mohl posloužit tovární komplex bývalé MOSILANY na ulici Křenové. Zde se dobré dílo podařilo a areál se bez nutnosti bořit stal centrem podnikání. Stačí se ale podívat přes ulici na areál tuším také VLNĚNY na ulici Trnité či Rumiště?
Při shánění prostor jsem navštívil likvidátorku podniku, která sídlila v kanceláři, kde neměla ani počítač ani telefon. Ono se to asi hezky likviduje, když člověk pobírá stálý plat a věřitelé netlačí a sehnat zájemce o prostory se nedaří...
Při prohlížení různých prostor mi neustále opakovala, že ona by si to tedy rozhodně nepronajala a že by se to stejně mělo zbořit...
Možná si jednou i brňáci uvědomí, že likvidovat památky a to ať už jakékoli a tedy i technické se nemůže vyplatit, protože staré a tradiční město potom stejně vypadá jako tisíce novoměst, bez špetky originality a pouze s "všudestejnými" areály gigantických megashopů.
Zatím to zjevně nechápou ani radní a politici, ale hlavně ani brňáci.