To už je tedy silné kafe
Vážený pane Steigerwalde,
nedávno jsem se po měsíci vrátil z Turecka, země, která jakkoliv je dosti sekulární, je zemí muslimskou. Odkázán jen na informace anglického a amerického tisku, netušil jsem, že se Česká republika zatím proměnila v zuřivé bojiště, na kterém se sráží křesťanská a muslimská civilizace. Měl jsem totiž dojem, že soudní lidé se dnes ze všech sil snaží, aby k takovému neštěstí nedošlo.
Naprostá většina muslimských států nemá talibánský režim v lásce. To samé platí o naprosté většině muslimských náboženských autorit. Naprostá většina z 1,5 miliardy muslimů si žádný střet civilizací, ani smrt v atomovém pekle nepřeje.
Jeden muslimský stařec s plnovousem a čepičkou hadžiho na hlavě se mi nedávno usilovně snažil vysvětlit, že bible a korán jsou dvojí vyjádřením téhož a že být muslimem neznamená být nepřítelem křesťanů. A za celý měsíc na cestě jsem nepotkal člověka, který by, byť s pravověrným vousem na bradě, říkal něco jiného. Vaše blouznění o atomovém nebi by jim připadalo jako slova z nějakého jiného, šíleného světa – a nebo spíše jako plivnutí do tváře. Pokud chceme boj se všemi muslimy, můžeme ho zřejmě mít - ale bude to na naše přání.
Tohle mi ještě není jasné: píšete, že cituji ‘jedinou skutečnou obranou před zbraněmi hromadného ničení je vyhlazení útočníků - zbraněmi hromadného ničení.‘ Mluvíte o atomovém vyhlazení všech muslimů, Afghánistánu, oblastí ovládaných Talibánem nebo jen teroristů, kteří posílají obálky? Nerad bych Vám křivdil, ale připadá mi, že myslíte první, ale naplno nenapíšete.
Nezapomínejte, že ten ‚jejich bůh,‘ jehož jménem nás prý chtějí vyhubit, je i naším bohem, neboť Alláh znamená Jehova, God, nebo Bůh – jen jazyk je jiný.
Jakub Dvořák, Praha 10