MF DNES zjistila, že se atentátník Atta v Praze s iráckým agentem nejspíš vůbec nesešel Praha - Teorie o propojení atentátníků z 11. září s iráckou ambasádou v Praze, jež dosud sloužila USA jako hlavní důkaz proti Iráku, se hroutí. Egypťan Muhammad Atta, který narazil s uneseným letadlem do mrakodrapu v New Yorku, byl v České republice zcela prokazatelně jen dvakrát. A nepotvrzuje se ani jeho údajná schůzka s iráckým diplomatem. Veškeré informace o jiných pobytech teroristy na území republiky, které od útoků na Spojené států z 11. září prověřovaly české tajné služby a policie, se v minulých dnech ukázaly jako nedoložené. Včetně klíčové schůzky s bývalým iráckým konzulem a špionem Ahmedem Ibrahímem Al-Aním. "Pražská stopa", a zejména setkání s iráckým špionem jsou přitom pro Američany jediným vodítkem, které naznačovalo spojení teroristů z organizace Al-Kajda s režimem Saddáma Husajna. "Mohu potvrdit, že zadokumentované máme pouze dvě návštěvy," uvedl včera policejní prezident Jiří Kolář. Muhammad Atta byl v Praze loni v květnu, kdy přistál na ruzyňském letišti. Protože tehdy neměl vízum, nemohl opustit tranzit. To byl pobyt číslo jedna. Vrátil se proto zpátky do Německa, kde už několik let žil, vyřídil si vízum a o pár týdnů později přijel autobusem znovu do Prahy. To byl pobyt číslo dva. "Strávil tu v červnu jedinou noc, hned druhý den nasedl do letadla a odletěl do Spojených států. Bohužel se nám nepodařilo zjistit, kde se přesně po tu jednu noc pohyboval," uvedl pracovník jedné ze zpravodajských služeb, která Attův pobyt v Praze prověřovala. Původní informace přitom zněla, že terorista Muhammad Atta přiletěl do Prahy letadlem dvakrát. Policie však až nyní zjistila, že druhý Muhammad Atta byl Pákistánec a s teroristou měl společné jen jméno. "Nesedělo rodné číslo, byl tam velký věkový rozdíl, neseděla národnost, prostě nic. Byl to někdo jiný," řekl pracovník ministerstva vnitra. Neprokázána zůstává i další údajná návštěva Atty z jara letošního roku, kdy se podle prvotních informací měl sejít s následně vyhoštěným iráckým konzulem Ahmedem Ibrahímem Al -Aním. Tuto schůzku v říjnu oficiálně potvrdil ministr vnitra Stanislav Gross: "Bylo to pár týdnů před 22. dubnem, kdy byl Al-Aní vyhoštěn." Ministr vnitra vycházel ze zjištění Bezpečnostní informační služby, kterou o údajné schůzce Al-Aního informoval její placený agent. Setkání obou mužů však nebylo žádným způsobem monitorováno, neexistuje o něm například videozáznam či zvuková nahrávka. Jinými slovy: není na to důkaz. Policie i někteří příslušníci civilní kontrašpionáže se přiklánějí k tomu, že agent Bezpečnostní informační služby si Attu spletl s iráckým obchodníkem, který byl teroristovi velmi podobný a za Al -Aním často jezdil rovněž z Německa. O této variantě informoval deník Super i lidé z arabské komunity v Praze, kteří se s vyhoštěným konzulem často stýkali. "Je to úplný dvojník Muhammada Atty. Viděl jsem ho s panem konzulem několikrát," citoval deník nejmenovaného člena arabské komunity. Ministr vnitra Stanislav Gross nechtěl nejnovější závěry z pátrání po pobytu atentátníka Atty nijak komentovat. "Všechno, co jsme chtěli říct, jsme už řekli," uvedl. Informace o údajném častém pobytu Muhammada Atty v Praze a jeho kontaktech s iráckým diplomatem si před několika týdny předávala média po celém světě. Zprávy pomáhaly skupině politiků ve Spojených státech, kteří prosazovali úder proti Iráku jako druhou fázi války proti terorismu. Premiér Miloš Zeman v polovině listopadu v rozhovoru pro zpravodajskou televizi CNN dokonce bez důkazů oznámil, že Muhammad Atta s iráckým konzulem Al-Aním na své schůzce plánovali teroristický útok proti sídlu Rádia Svobodná Evropa. Předseda vlády současně uvedl, že důvodem setkání nebylo plánování atentátu na budovy Světového obchodního centra v New Yorku. Představitelé českých tajných služeb tuto informaci bezprostředně poté v neoficiálních rozhovorech popřeli. Premiér Miloš Zeman svá slova, která v důsledku mohla Američanům posloužit jako záminka k útokům na Irák, vzápětí zmírnil obratem, že jde pouze o jednu z několika hypotéz tajných služeb. Oficiálně ji však jako jediný politik dementoval až minulý týden prezident Václav Havel - rovněž během rozhovoru pro televizní stanici CNN.