Diskuze

Stát ruší vleky na Pradědu

Lyžaři možná v nadcházející zimě nebudou vůbec na sjezdovkách na Pradědu jezdit. Dva vleky chce stát zrušit, o povolení provozu dalších se rozpoutal boj. Ministerstvo životního prostředí v těchto dnech nepovolilo výjimku na další používání dvou velkých vleků na úpatí nejvyšší hory Jeseníků Pradědu.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Aleš Kovář

21. 11. 2001 12:39
"Zlí ekologové"
S hrůzou pozoruji, jak se z možnosti zrušeni dvou vleků ze šesti v Národní přírodní rezervace Praděd v srdci Jeseníků, stal díky fanatickým sjezdařům a majitelům vleků ekonomický problém málem celé Severní Moravy. Vskutku grandiózní kampaň, kterou rozjeli tito lidé s podporou množství "fudovaných a nezaujatých politiků" a médií vyvrcholil dne 19.listopadu rozhodnutím rozkladové komise Ministerstva životního prostředí. Ministr Miloš Kužvart rozhodl o zrušení vlreku "C" a zkrácení dvou dalších vleků. (V této souvislosti musím jednoznačně pochválit zpravodajství TV NOVA, které narozdíl od veřejnoprávní televize, dalo ve svém spotu prostor také zástupcům ochrany přírody, jmenovitě paní Mgr Věře Kavalcové a vpodstatě pojmenovala problém daleko přesněji jako spor o jednu z nejcenějších lokalit v Jeseníkách, namísto uměle vyvolaného ekonomického humbuku.) Jako člen občanského sdružení Přátelé Jeseníků - SOJKA jsem sledoval nenávistnou kampaň proti "zlým teroristickým" ekologům a samotné ochraně přírody, nejprve s úsměvem na rtech. Jako když seberete miminu dudlíka. Úsměv mi postupem času tuhnul a když jsem spostupem času slýchaval, že o práci by přišlo nejprve 200 a nakonec 2000 !!! lidí, nestačil jsem se divit. Jak k těmto číslům "někdo" postupně přišel, zůstává jistě nejenom pro mne, dokonalou záhadou. Každopádně se podařilo vlekařům to, že se jaksi pozapomnělo na samotný předmět sporu. Tím je ochana přírody v této jedinečné NPR a potřeba jejího bezpodmínečného zachování. Na tvrzení některých tzv. odborníků z jiných míst republiky a lyžařů o tom, že poškozování není tak velké, že by bylo nutné provoz některých sjezdovek zrušit, se dá říci jen jedno. Kdyby si přečetli zákon 114/92 Sb., zjistili by, že o míře poškození v NPR se vůbec nic neříká. To, že provozovatelé svou činností poškozovali a poškozují není pochyb a jednoznačně tak porušovali podmínky jim uděleným výjimkám. Sdružení se problematice NPR Prděd věnuje v podstatě nepřetržitě od svého vzniku, tj. prakticky od roku 1994 a disponuje několika hodinami videozáznamu a několika sty fotografií, které toto jasně prokazují. Dále bych jim doporučil, aby navštívili prostor Pradědu zjara. Ne náhodou nazval ministr Kužvart některá místa tankodromem... Druhé kolo bitvy je tedy dobojováno. Otázkou zůstává, dojde-li v kauze i na soudy. Dle mého názoru pravděpodobně ano.
0 0
možnosti

Štetiar L. Ing, Ostrava

12. 11. 2001 12:41
Odvolání SOJKY k povolení vl.S-S
Proti tomuto rozhodnutí ministerstva podalo občanské sdružení Přátelé Jeseníků - SOJKA (dále jen “OS SOJKA”) včas rozklad, v němž namítá, že : 1. Ministerstvo nesprávně a nedostatečně vyhodnotilo připomínky a námitky tohoto sdružení uplatněné v průběhu správního řízení. 2. Ministerstvo nepostupovalo v souladu s platnými právními předpisy, zejména se zákonem č. 114/92 Sb. 3. Podmínky napadeného rozhodnutí nemohou zabezpečit ochranu zákonem chráněných zájmů ochrany přírody a krajiny v lokalitě NPR Praděd. 4. Ministerstvo rozhodovalo také o činnostech, jejichž povolení předkladatel aktuálně nepožadoval (provoz sněžných mechanismů). 5. Rozhodnutí nevychází ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu věci a je nepřesvědčivé. 6. Nesouhlasí s tím, že byl dosavadní provoz LV bezproblémový, že předešlý vlek nepoškozoval NPR Praděd a že je LV prezentován jako sezónně odstranitelný. O tomto rozkladu na základě návrhu zvláštní (rozkladové) komise rozhodl ministr životního prostředí tak, že rozklad zamítl a znovu potvrdil původní rozhodnutí ministerstva. Má za to, že správní orgán 1. stupně správně uvážil, že při posuzování žádosti o povolení výjimky pro provoz LV v lokalitě, která je lyžařsky využívána již řadu let před vyhlášením ochrany tohoto území, je třeba striktně rozlišovat, zda jde o případ, kdy nedochází k prokazatelným škodám na struktuře a funkci dotčených ekosystémů, či o případ, kdy škody na přírodních hodnotách území byly zjištěny. V předmětném případě je doloženo, že ke škodám na přírodních hodnotách dané lokality zvláště chráněného území dosud nedošlo. Rovněž narušení krajinného rázu této lokality je minimalizováno možností sklápění nosných sloupů LV v letní sezóně. Sjezdová trať bude proti současnému stavu přemístěna směrem západním tak, že ve spodní části (nástupní stanice) se posune kotvicí sloup o cca 100 m, přičemž horní sloup zůstane na místě. Nová trasa sjezdovky tedy bude míjet svahová prameniště nad vodárnou Ovčárny, což je pro společenstva pramenišť přínosem. Tímto rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 12. 10. 2001, je správní řízení ohledně vleku “S+S” ukončeno. Pokud jde o ostatní vleky v NPR Praděd, je zatím povolena výjimka pro lokalitu zvanou “Malý Václavák” na dalších pět let rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ze dne 21. září 2001, které je od 12. října 2001 v právní moci, poněvadž proti němu nebylo podáno odvolání (rozklad). Zbývající čtyři rozhodnutí ministerstva na vleky v této lokalitě jsou předmětem odvolacího řízení. Rozkladová komise jako poradní orgán ministra pro jeho rozhodování, je má na programu svého zasedání dne 9. listopadu 2001. Tím budou vytvořeny předpoklady pro konečné rozhodnutí ministra v této věci.
0 0
možnosti

Štetiar L. Ing, Ostrava

12. 11. 2001 12:39
Proč to nejde u ostatních vleků?- Povolení vyjimky MŽP pro vl.S-S.
Praha, 30. října 2001 Tisková informace Provozování lyžařského vleku “S+S” na Malé Morávce Dne 2. listopadu 2000 a dne 29. listopadu 2000 provozovatelé lyžařského vleku označovaného jako “S + S”, v k.ú. Malá Morávka požádali o jeho přeložení a o novou výjimku pro provoz tohoto lyžařského vleku, neboť platnost předchozí výjimky končila dne 31. května 2001. Rozhodnutím ministerstva ze dne 25. 6. 2001 byla pro provoz lyžařského vleku “S+S” na Malé Morávce povolena výjimka podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ze základních ochranných podmínek národních přírodních rezervací a chráněných krajinných oblastí. Žádosti o výjimku bylo vyhověno za podmínek, které mají zajistit, že provozem LV v nové trase nebude docházet k poškozování zvláště chráněného území NPR Praděd. Jde o tyto podmínky: 1. Provoz LV se bude řídit provozně manipulačním řádem, jehož aktualizovaná podoba bude předložena Správě CHKO Jeseníky k odsouhlasení. 2. LV smí být provozován pouze v období mezi 15. listopadem a 30. dubnem. Zahájení a ukončení provozu LV v uvedeném období, popř. jeho dočasné přerušení, stanoví Správa CHKO Jeseníky na základě posouzení stavu sněhové pokrývky na plochách vymezených pro lyžování. 3. Totéž opatření o zahájení či ukončení provozu na základě aktuálního stavu sněhové pokrývky se vztahuje i na vjezdy sněžných mechanismů k úpravě sjezdové tratě LV. 4. Instalace technologie LV před sezónou bude každoročně prováděna s ohledem na vývoj povětrnostních podmínek v průběhu měsíce října. Instalace pevných bariér, informačních zařízení apod. bude prováděna až při dostatečné sněhové pokrývce znemožňující poškození vegetace a půdního povrchu. 5. Podpěrné sloupy LV budou každoročně sklopeny ihned po ukončení lyžařské sezóny, tj. po 30. dubnu. V následném období zůstane v NPR zachován pouze stávající kotvící prvek vleku, patky podpěrných sloupů a koncových stanic a spodní vratná stanice LV u objektu Horské služby Jeseníky na Ovčárně (dále jen “HS Jeseníky”). 6. Vymezení sjezdové tratě pevnými bariérami bude provedeno podle geodetického zaměření tak, aby bylo znemožněno opustit sjezdovku směrem k Petrovým kamenům nebo vyjíždět mimo sjezdovou trať. 7. Jako zařízení pro obsluhu vleku slouží stanice HS Jeseníky. Proto nebudou zřizována žádná provozní zařízení. 8. Elektrická energie pro provoz vleku bude nadále zajišťována povrchovým kabelem ze stanice HS Jeseníky. 9. Provozovatelé LV zajistí pro jeho uživatele ukládání zavazadel a funkční WC v přístavbě stanice HS Jeseníky. V prostoru nástupu lyžařů na vlek instalují informační panel o rozsahu a umístění sjezdového prostoru LV a o ochranných podmínkách NPR, zejména o důsledné ochraně Petrových kamenů. 10. Posezónní úklid prostoru LV, sjezdové tratě a přilehlého okolí bude prováděn ihned po odtávání sněhu a ukončen nejpozději do konce května, kdy CHKO Jeseníky posoudí stav vymezeného prostoru do protokolu. Případné nedostatky budou důvodem pro stanovení nápravných opatření nebo pro zahájení sankčního řízení, popř. zrušení platnosti této výjimky. Platnost výjimky byla stanovena do 30. dubna 2005. Ministerstvo v odůvodnění svého rozhodnutí uvedlo zejména, že zvážilo argumenty pro a proti udělení výjimky a rozhodlo žádosti vyhovět, neboť LV, pro který je požadována výjimka, byl v uplynulých deseti letech oběma žadateli provozován v souladu s požadavky kladenými na tuto činnost orgány ochrany přírody a za celé předchozí období provozem tohoto LV nedošlo k nevratnému poškození využívané části NPR Praděd. Kromě toho, přeložením LV dojde k uvolnění dosud využívané části svahu pod Petrovými kameny, kde se nachází cenná prameništní společenstva. Jelikož je LV v provozu pouze v zimním období a při dostatečné sněhové pokrývce, není potřebná výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, jejichž výskyt by v dotčené lokalitě připadal v úvahu. Pokud jde o posouzení střetu mezi zájmem ochrany přírody a krajiny a jiným veřejným zájmem v předmětném případě, prvoinstanční orgán dospěl k závěru, že v lokalitě, která byla lyžařsky využívána dlouho před oficiálním vyhlášením ochrany tohoto území, je nutno rozlišovat, zda jde o případ, kdy k prokazatelným škodám ve struktuře a funkci dotčených ekosystémů nedochází, či o případ, kdy jsou škody na přírodních hodnotách území prokazatelné. Podle ministerstva lze za veřejný zájem považovat rozumnou míru rekreačního a turistického využívání tradičních horských terénů, neboť to přispívá k zlepšení zaměstnanosti v regionu Jesenicka a zajištění finančních prostředků pro obce.
0 0
možnosti

Ing. Marek Mohyla

8. 11. 2001 18:10
Dezinformace o skodach na prirode.
Pri hodnoceni vystoupeni pana ministra Kuzvarta se musim domnivat, ze bud je pan ministr zamerne nepravdive informovan o skutecnem stavu nebo ze primo pan ministr nemluvi pravdu. Ja se vice priklanim k prvni moznosti. Toto jsem take sdelil pracovnikum ministerstva ZP behem sve navstevy na MZP toto utery 6.11.2001. Nemel jsem cas o teto veci mluvit primo s ministrem, protoze ten se musel uprostred setkani omluvit, jelikoz mu posunuli odlet letadla. Nicmene vcera (ve stredu) jsem mel moznost sledovat primo z rezie v budove Ceskeho rozhlasu porad Radioforum na tema "Vleky na Pradedu". Pan Halfar, vedouci CHKOJ, opet zopakoval tvrzeni o ohromnych skodach na prirode. Kdyz jsem ho po vysilani upozornil na rozpor s faktem, ze napr. kontrola samotneho ministerstva ZP ze dne 6.6.2001 nenasla na vleku "A" ZADNE nove poskozeni, nedokazal mi tento rozpor vysvetlit. Nezbyva nez zopakovat, ze se domnivam, ze tady nekdo umele vyrabi dezinformace a ze by na konci cele kauzy mely padat hlavy! Tady uz davno skoncila legrace!
0 0
možnosti

Ing. Miroslav Běl

4. 10. 2001 11:26
Rušení vleků na Pradědu
Já tomu opravdu nerozumím - chráníme přírodu pro člověka, nebo před člověkem? K poškozování krajiny vlivem lyžování v minulosti určitě docházelo - ale jen při nízkém stavu sněhu. Proč se tedy nezpřísní podmínky pro provozování vleků? Argument "ať si jedou lyžovat do Alp" mi připadá poněkud nešťastný, v chatách na Pradědu jsou z dost velké části lyžařské výcviky, které si vyšší cenu nemohou dovolit. V jiných lokalitách je pravděpodobnost sněhu značně nejistá. Ing. Miroslav Běl, Četyny 4, Ostrava
0 0
možnosti

Sali

3. 10. 2001 14:49
Ochránci, před kým co chráníte?
Páni a dámy ochránci a ochránkyně, letos jsem si po delší době procházel hlavní hřeben Jeseníků. Nemyslím, že by sjezdovky v okolí Pradědu byly tak zničené jako ten zbytek hor. Chyba bude asi někde jinde. To, že Vám ročně zmizí jeden druh kytičky určitě není problém zimy (na to jsou rostlinky "stavěné"), ale asi jim vadí exhalace a jiné smrady, které přicházejí úplně odjinud. Měli byste sestoupit z oblaků a podívat se odkud to všechno přichází. Rozhodně jiné části Jeseníků jsou totálně zdevastované, což se o okolí Pradědu říci nedá. A podařilo se to "šetrně" aniž by na porosty vstoupila lidská noha. Mám na mysli lesy v okolí Vozky a Červené hory, běžte se podívát. Suché dřevo nastojato, jen zatopit. Ochránci, bojíte se o zlomenou větev, ale nejraději byste vyřezali kleč z z celých Jeseníků, protože je uměle vysázená. Ztrácí se Vám zvěř, ale kamzíky chcete nejraději vrátit do Alp, nejsou původní tak co tady chcou. A ti ostatní raději prchají, protože nemají do čeho kousnout. Důvody jsem popsal výše. Proč nebojujete např. za obnovení vrcholu (bývalého) Mravenečník? Taková krásná kupa to byla. Jenže energetika, to je na Vás moc těžkej kalibr. AŤ ŽIJE LYŽOVÁNÍ NA PRADĚDU A OKOLÍ. Skol, vorli do nich a vzhůru do stěny. Sali, odkojený Pradědem.
0 0
možnosti

Aleš Kovář

21. 11. 2001 19:59
Re: Ochránci, před kým co chráníte? - Hádej
"Milá" Sali Po přečtení tvého příspěvku jsem na rozpacích a ptám se sám sebe: Můžete myslet vážně to, co jste napsal? Pokud ne, je to celkem v pořádku, mýlíme se všichni. Pokud ano, musím suše konstatovat, že všeobecné povědomí veřejnosti o "nějaké" ochraně přírody v České republice se vrátilo někam hluboko před rok 1989. Jak chápat tyto a jim podobné příspěvky konzumentů krajiny. Jinými slovy: "nic o problematice nevím, ale svůj názor si řeknu." Proč ne. Není nic jednoduššího, než plácnout (nejen) do internetové diskuse cokoli není až zase taková machrovina. (Díky za internet). Jenom bych vás všechny požádal. Zjistěte si alespoň základní informace o dané problematice a pak něco napište, jinak opravdu nemá cenu cokoliv vysvětlovat. Nemusíte být promovaným biologem, abyste věděl, že "suché" dřevo na stojato plní i jiné biologické funkce. Kromě hnízdišť ptáků, hmyzu a jiných vytváří také nějaké mikroklima, ve kterém se les obnoví snáz. Otázka kleče je složitější. Svou funkci jako přípravná a meliorační dřevina ano, ale z fytocenologického hlediska tady opravdu nemá co dělat. O tom, že se ztrácí zvěř nic nevím, vy ano? Problém vysoké zvěře je v pravdě opačný. Je jí tady, díky myslivecké lobby, až moc. O tom, že každoročně páchá obrovské škody na stromech a vyžaduje tak nemalé finanční hmotné a pracovní prostředky na jejich mechanickou ochranu, snad víte. Rostlinné druhy jistě nemizí kvůli zimě, ale kvůli bezohledným lyžařům a provozovatelům vleků a kvůli neschopnosti státu vynutit si bezpodmínečnou ochranu cenných lokalit, kterou Národní přírodní rezervace Praděd jistě je. Vliv imisí tu také hraje roli. Mimo jiné. Vážený pane, co se týče Mravenečníku. to je z vaší strany naprostá podpásovka. V době, kdy se začala nešťastná přečerpávací vodní elektrárna dlouhé stráně stavět mj. v souvislosti s Temelínem, tak si většina dnešních mladých ochranářů včetně mě, hrála na pískovišti. Především se ale tenkrát uvažovalo „trošku“ v jiných dimenzích a ochrana přírody tak nějak nefungovala. A věřte mi. já ji nepostavil a nevím, proč z toho obviňujete ochranáře. Nevím, jakým způsobem by jste si představoval obnovení Mravenečníku. Domnívám se, že zatím neexistuje a v nejbližší době nebude existovat technologie a nebude k dispozici tolik finančních prostředků, které by zajistily "přikrytí" horní nádrže, aby to nikdo nepoznal. Rovněž případné zrušení celého díla není zatím z právního hlediska dost dobře možné. Nechápu rovněž, proč to nazýváte těžkým kalibrem. Občanské sdružení Přátelé Jeseníků - SOJKA se ročně účastní cca 150 správních řízení a jsou mezi nimi i daleko těžší kalibry. Věřte mi, vím o čem mluvím. Na otázku, nejen vaši: „Chráníte přírodu před člověkem?“ se dá odpovědět jednoduše. Vlastě ano, protože jen člověk a vir si sám dobrovolně ničí své životní prostředí a nezajímá ho dopad jeho činností. Osobně dávám lidské rase 40, maximálně 60 let. A prosím, odpusťme si výlevy typu: „zpátky na stromy“. To je čistá demagogie, která nikam nevede. A jestli se ptáte, proč jako ochranáři děláme co děláme, tak si vypomohu Murphyho zákonem. Protože: 1. Vyhrát nelze. 2. Uhrát nerozhodný výsledek nelze. 3. A navíc nelze ani přestat hrát. P.S.: Měl-li bych reagovat na všechny antiekologické a antiochranářské a jiné nesmysly v této diskusi, nedělal bych nic jiného (a že se tu najdou i opravdové perly). Takže promiňte pokud se na vás zrovna nedostalo. Možná časem. P.P.S.: Budete se asi divit, ale ani já nemám patent na rozum.
0 0
možnosti

Andrejka

3. 10. 2001 12:37
Nedejme se!
Prece si nenechame vzit jedine poradnejsi lyzarske stredisko na Morave!Zachovaji-li se vleky a sjezdovky,myslim ze lyzari i snowboardisti se budou snazit byti ohleduplnejsimi.Vetsina si snad uvedomujeme,ze jestli si to znicime,nebudeme mit na cem radit a poznavat zajimavosti,co Praded nabizi.NEDEJME SE,BOJUJME!
0 0
možnosti

BOBO

1. 10. 2001 23:27
Čemu se divíte ?!
1. Jeseníky nejsou Krkonoše ! 2. Nejezdí tam pražáci (a Němci )! 3. Ministr životního prostředí a jeho " přírodumilující " úředníci z Jeseníků MAJÍ MÁLO - jaksi bočkem do neustále připravených kapes . 4. No a nakonec , z Jeseníků začnou možná jezdit lyžaři i do Krkonoš - kšeft je kšeft ( odtamtuď se "to" na MŽP dostane ). 5. Zkrátka příroda v Jeseníkách , kde je nejvíce sněhu a všechno je pod ním dobře uchráněno , je na tom hůř , než v Krkonoších , kde je sice málo sněhu , ale lyžaři se při lyžování asi vznáší . 6. Zkrátka v Jeseníkách se neumíte vznášet . NEDEJTE SE !!!
0 0
možnosti

Ing. Michal Krčál

1. 10. 2001 15:39
Lyžování na Ovčárně
Pokud bude omezeno lyžování na nejlepších sjezdovkách střediska, nebo zakázáno úplně, dojde patrně k uzavření stávajících horských chat. Jejich financování je založeno právě na turistickém ruchu v zimní sezoně, který už ovšem nebude. Nebude-li v provozu zimní středisko, nebudou ho navštěvovat ani nelyžující návštěvníci a běžkaři. Co by tam také hledali když se nebude kam schovat před nepřízní počasí a jít na toaletu. A protože i pohyb po značených turistických cestách poškozuje přírodu, bylo by nejlepší celou rezervaci uzavřít. Nač nám ale potom bude nějaká přírodní rezervace do které nemá nikdo přístup? Snad jenom pro dobrý pocit že ji máme. Z praktického pohledu nám může být úplně jedno jestli ji máme nebo ne, když ji nebudeme moct využít. Věřím, že tento scénář si nepřeje nikdo z rozumných lidí. Myslím, že je nutno stanovit jasná pravidla pro další provoz nejvýše položeného lyžařského střediska v ČR, tak abychom mohli maximálně využít jeho možnosti a přitom nenávratně nezničit okolní přírodu. Například jasně vymezit a upravit lyžařské trasy a pohyb mimo ně přísně trestat, nahradit kyvadlovou dopravu lanovkou, vybudovat mimoúrovňové křížení cesty z Ovčárny na Praděd se sjezdovkou "A" atd.
0 0
možnosti

PaedDr. Michaela Hradilová

24. 9. 2001 15:11
Rušení vleků na Pradědu
Vážené ekologické sdružení! Chcete chránit příprodu ve prospěch lidí nebo proti nim? Lidé by měli příprodu využívat pro upevňování svého zdraví a sport je jednou z možností. Stanovit přesná pravidla, kontrolovat jejich dodržování - to je práce. Zakazovat vše je velmi jednoduché a snadno kontrolovatelné a vyžaduje minimum práce. Je Vaším cílem ekonomická likvidace a následné vylidnění mikroregionu Vrbenska? Průmysl se nerozvíjí pro špatnou dostupnost a turistický ruch úspěšně zlikvidujete. Za rušením vleků budou totiž následovat běžecké tratě a další. Čí zájmy zastupujete a co Vám vlastně dává právo zasahovat do života lidí zde. Mám ještě v živé paměti Vaše zásahy proti úpravě koryt Opavy po povodních. Ráda bych Vás poznala.
0 0
možnosti