Daniel Tresnak,Praha
17. 9. 2001 13:23
sedma velmoc
Vezmu-li v úvahu asi obecně nejčastější názory na média, nezbývá než zdůraznit čtyři základní směry, tj.
1) obchodní (senzace, bulvár, reklama, propagace formou rádoby nestranných odborných článků, apod.)
2) manipulační (podobné nástroje jako v minulém bodě, k tomu cílené výlevy natěšených politiků obzvláště před volbami, oslintávání významu rádoby důležitých a inteligentních jedinců, rozmazávání průšvihu jedné strany aby nebylo vidět průšvihy druhé strany,..)
3) informační a vzdělávací (důležité informace, zprávy o událostech, o vývoji cen, o zásobách zboží, o úrodě, o st. rozpočtu, odborné články,ekonomické informace,poradny..)
4) zábavní (humor, romány na pokračování, některé soutěže, hádanky,zábavné reportáže, ..)
Pokud tedy vezmu v úvahu takové rozdělení (ačkoli je hrubé), rád bych se zeptal, jakým způsobem přistupuje sedmá velmoc k faktu, že je třeba udržet alespoň rámcovou orientaci čtenářů na dostatečné úrovni. Ony zmíněné oblasti se totiž vzájemně překrývají a čtenář může být spíše dezorientován než naopak, navíc dopadem tohoto efektu tím spíš manipulován. Zároveň dochází k zaměňování senzacechtivosti za snahu o úplné informování, ale také naopak. Jinými slovy, jak má čtenář poznat co je blud, co senzace a kšeft a kde se má zamysletnad přicházející informací. Pokud media dosahnou tak dokonalého prolnutí jednotlivých zaměření, především kvůli využitelnosti takového stavu, nezdá se mi v pořádku, pokud zodpovědnost za způsob pochopení předkládaných informací ponese toliko čtenář.
