Nejprve prekvalifikovat obvineni a odsoudit vinika (1.cast)
SUĎME BEZ NENÁVISTI
Případ vysokých emocí u konce
"Je snadno vysvětlitelné, proč se dva milenci poraní, nebo i zabijí. Jeden se chce rozejít a druhý se stává potencialním agresorem schopným vraždy. Víme, že už milenecká láska uvádí do chodu Emoce vysokého napětí včetně sexuality. Známe případy matek, jež zabijí své dítě nebo i děti, aby neztratily milence, který nechce matku s dětmi. Tam, kde se miluje pod vysokým napětím milenecké lásky, je agrese připravena udeřit." (Miroslav Plzák: Jak dál...? u vás doma, ve vašem manželství)
Pohřešovaná pětiletá Terezka Čermáková z Kladna byla koncem minulého týdne nalezena mrtvá v křoví, asi pět minut chůze od svého bydliště, čím zkončila jedna z nejrozsáhlejších pátracích akcí na území České republiky. Již ve středu však údajně přiznala, že Terezku zabila, avšak, dle výpovědi, jen nešťastnou náhodou, zalehnutím, ve spánku, navíc pod vlivem alkoholu. Případy zalehnutí známe, jsou to velmi tragické případy a jen málokdy jde o nějakou hrubou nedbalost či následek spánku pod vlivem alkoholu či drog. V tomto případě je však příliš mnoho náznaků zpochybňujících vliv něšťastné náhody.
Je třeba přiznat, že lidé s případem obeznámeni v nalezeni živé Terezky z různých důvodů mnoho nevěřili.
- Byly tu informace o neshodách ve výpovědi matky Heleny Čermákové
- Bylo tu svědectví souseda, který viděl, jak matka odnáší nehybnou Terezku v náručí z domu, což bylo dle jeho vlastní výpovědi neobvyklé. Terezka chodila vždy na procházky bdělá a se sousedy obvykle živě komunikovala.
- Byl tu i potenciální motiv – svobodná matka Terezky měla milence a Terezka jí mohla ve vztahu překážet
- Byl tu i nepřímý důkaz o ochotě matky použít extrémní agrese – osobního život ohrožujícího útoku – jako prostředku k dosažení svých cílů. Pokusila se, jak víme z médií, v čase vyšetřování Terezčina zmizení spáchat sebevraždu. Je lhostejné, zda tak učinila ze zoufalství nad unikajícím milencem nebo ze snahy jeho rozhodnutí odejít zvrátit, ze zoufalství nad vlastním hrůzným činem či, jak říkala sama, aby ztracené Terezce pomohla (?). Pokus o sebevraždu je sice agrese namířená proti sobě samému, na podstatě činu to však nic nemění. Kdo je schopen vědomě ohrozit svůj život, může toho být většinou schopen i vůči jiné osobě. Navíc aktem sebevreaždy v čase, kdy se milenec údajně snažil ze vztahu uniknout, posiluje spíše typickou verzi mileneckého motivu.
Psychologové případy různých forem ohrožování svých dětí matkami kvůli milenci dobře znají. Od různých hrubostí přes ohrožení jejich životosprávy a výchovy až po vystavení pohlavnímu zneužívání či ohrožení zdraví a života. Pod tlakem Emocí vysokého napětí mileneckého vztahu, zejména je-li ohrožen rozpadem, se v některých matkách probouzí nízké pohnutky a matka je schopna i vraždit. U primátů byly takové případy zabití vlastních mláďat z různých důvodů a někdy i bez zjistitelných příčin, pozorovány. Ve většině případů jde o reflex zachování rodu s paradoxním účinkem. Matka cítí, že je (nejčastěji přítomností nějakého rušivého prvku v okolí) ohrožena její existnce nebo schopnost v klidu odchovat mláďata a vedena instinktem nebo zmatena vyvolanou agresí mládě zahubí.
V případě zabití vlastního dítěte jde tedy většinou o kombinaci tří prvků: Jednání pod tlakem vysokých emocí (ohroženého) mileneckéhoi vztahu, zkratové jednání pod vlivem momentálního rozrušení (v afektu, třeba i na základě nějaké banality, která působí v roli poslední kapky) a jednání pod vlivem nízkých instinktů.
"Máme v genech zapsánu nepřetržitou pohotovost k agresi, jsme stále příliš málo polidštěni, abychom měli své chování pod kontrolou. V milenectví i manželství, kdy se rozehrávají Emoce vysokého napětí, hrozí epizodická ztráta kontroly zlosti a pak úder. Dnešní manželé příliš často ztrácejí kontrolu zlosti, a byl jsem doslova zděšen, v kolika manželstvích se manželé napadají surově a bezohledně." (tamtéž)