Multimedia Ltd.
14. 3. 2002 2:56
Drahe pratelstvi
Pan redaktor Gazdik si patrne trochu popletl zamery NATO s poslanim Armady Spasy nebo podobnymi dobrocinnymi spolky. Nebot jeho uvaha je jiz zastarala vracim se rovnez do let minulych, konkretne do roku 1997, kdy Bonn i Washington s ulehcenim konstatovaly: hlavni financni zatizeni pripadne behem uskutecneni NATO-planu samozrejme Cechii, Polsku a Madarsku: "...konecne clenstvi v NATO neni uplne zdarma..." prohlasil drivejsi nemecky ministr obrany Volker Rühe (CDU). Podle tehdejsi studie Pentagonu (NATO nevedlo jeste valky "Za vecny mir" v soucasnem rozssahu) musely nove clenske staty pocitat se zvysenym rocnim financnim zatizenim ve vysi 2,4 miliardy dolaru; vic nez trojnasobkem Nemecke spolkove republiky, pricemz v rozpoctu obrany pripadala vsehovsudy necela desetina na rozpocet bundeswehru. Polsko 1996: 2,4 miliardy dolaru, Cechie: 826 milionu, Madarsko: 511 milionu). Vysoke porizovaci naklady nebyly jeste v bilanci Pentagonu zahrnuty. Tehdejsi CBO-studie se soustredovala na nejdulezitejsi kroky modernizace: vybaveni armad moderni vzdusnou obranou, kompatibilnimi velitelskymi i komunikacnimi strukturami a - v prvni rade - vyukou anglictiny pro dustojniky. "Jestlize se kandidati rozhodnout vyradit sve MIGy a nahradit je zapadnimi bojovymi letouny musi k tomuto ucelu uvolnit dalsi prostredky." Za timto ucelem se ve Varsave, Budapesti a Praze jiz pohybovali sympaticti panove, a nabizeli zapujceni jedne stihacky - zdarma. Nemeli v umyslu promeskat tuto dejinnou prilezitost a zanedbat vychodoevropsky odbytovy trh, byt i s financne slabym poptavkovym potencialem: celkem 35 miliard dolaru. Sve zbozi nabizeli za dumpingove ceny a nebo jako v Cechach poskytovali na zkousku, zdarma: "Jde to tady jak na trhu s drogomi, deti je na zacatku dostavaji take zdarma..", prohlasil udiveny polsky dustojnik. V prodeji zbrani se USA jiz davno probojovaly do popredi, prohlasil tehdy madarsky diplomat: "Evropane jsou uz odstrceni." Supervelmoc je i velmoci v marketingu: ve Washingtonu sedi prikladne vedouci oddeleni zbrojniho koncernu Lockheed ve vyboru pro rozsireni NATO a v Praze pred lety rozesilal US-diplomat na adresy clenu kabinetu dopisy, v nichz nabizel zastarale F-16 US Air Force jako "nejlepsi stihaci letouny na svete". Rozsireni NATO na Vychod se stalo Bonanzou zbrojniho prumyslu",pravil rozlobeny a zavistivy bennsky pozorovatel; i byvaly kancler Kohl verejne kritizoval vliv a "zajmy americkeho zbrojniho prumyslu". Ponoukani novych pratel nezustalo bez ohlasu. Vojenske veleni v Budapesti setavilo porizovaci balik, jehoz financovani shltlo cely statni rozpocet, jak priznal generalmajor Istvan Szalai. V Polsku si dal Porizovaci urad od francouzske firmy Thomson vnutit takticke vysilace CFS 1000 v hodnote 5o milionu dolaru, ktere, jak se v zapeti projevilo, nebyly NATO-kompatibilni.Pote se na Harthöhe objevil dotaz, zda by preinstalovani techto nepotrebnych pristoju mohlo byt financovano z verejnych prostredku. V pripade, ze novi spojenci sve ambice skutecne preceni, potom jim Zapad vypomuze, uklidnoval 1997 NATO-diplomat v Bruselu a ujistoval ze US-vlada v ramci "Varsavske iniciativy" poskytne vychodoevropskym statum vojenskou vypomoc, 100 milionu dolaru rocne. Nadeje Pentagonu, ze bude behem 13 let uskutecnena modernizace se nesplnila. K teto situaci uvedl roztrpcene jiz pred lety nezavisly British American Security Information Council: "Stale vic prostedku je z politicke a ekonomicke podpory presunovano ve prospech vojenske pomoci: timto zpusoben je soucasne z prostredku zapadnich danovych poplatniku financovano vyzbrojeni novych NATO clenskych statu k nemale radosti obyvatelstva zapadni Evropy..." Vim, ze program "Setrit na NATO standard" nevyvolal prilisne nadseni i u ceskych obcanu a moudry Vaclav Klaus asi proto planovany vstup Ceske republiky do NATO velmi rozumne odrocoval.Jiste dobre znal varovani Mezinarodniho menoveho fondu, ktery NATO-kandidaty varoval: "Vojenska pripravenost nesmi byt provozovana na ukor narodohospodarske stability a dulezitych socialnich reforem..." To mel snad i Jarda na mysli?!
Gregory K. Jencik correspondet
Foreign Policy, Vienna
