(Příspěvek zrušen)

. . .

Pane Láďo z Prahy, no výborně, vy jste modelový případ: že by v Praze, která je známá vysokou platovou hladinou a neuspokojenou poptávkou po kvalifikovaných silách neměli pro vás místo se slušným platem? Pročpak vás nevzali na vysokou? Píšete SPŠ strojní – ale vš strojní marně shání studenty. Rektor si tuhle posteskl, že některé zájemce musí pro neschopnost odmítat, ačkoli místa by měl. Hmm - jakpak jste si vedl při studiu? Že se pane necítíte jako parazit: zrovna Vám to nikdo nevnucuje, šel jste pracovat, a tato diskuse je o jiných lidech – těch, kteří takovouto snahu nemají a žijí na úkor jiných. A nebo si spokojeně přilepšují. Paní Kláro, vaší slabé představy o chodu státu často využívají politici: například telekomunikace nejsou veřejným statkem (on totiž není žádný technický důvod). A stát do nich nedal ani korunu z daní. Všechno jsme zaplatili my v platbách za telefony. Další skrytá daň. Dění v oboru telekomunikací státní úředníci manipulují, pokud mohou za přidělení monopolu (Telecom, Eurotel) vyinkasovat stamilionové úplatky na švýcarská konta. A infrastruktura? Pan Klaus by to měl zodpovědět – on žádal, abychom si utáhli opasky a měli trpělivost, aby se investovalo do infrastruktury a zaplatily dluhy komunismu. Vy jste mu věřili, jak to skvěle dělá (já ne). Je tam už dvanáct let - tak se teď podívejte na to oraniště místo silnic, a na čtyři sta miliard dluhů státu. Je to ještě horší, než když přišel - a dostal od vás dvanáct let čas. Podnikatelé se místo své práce zabývají soubojem s berními úřady a snahou zachránit alespoň nějaké svoje peníze. Podnikatelé platí zaměstnancům hodně – ale stát ty peníze zaměstnancům sebere, ještě než se objeví na výplatní pásce. Kdyby se sazba daně snížila, přiznali by (bez úniků) větší základ, čímž by objem daní byl zase na původní úrovni, a místo toho by se věnovali další práci a vytvořili by více hodnot – opět větší objem daní. Paní Freiwilligová, úspěšnost mi nespadla shůry. Musel jsem léta dřít způsobem, nad kterým lidé jako vy rádi mávají rukou, protože něco takového neradi slyší. O dřině. Raději mluvíte o sobectví těch, kteří nechtějí dělat na ostatní. Skutečnými sobci jsou ti, kteří žijí z cizí práce, tedy pobírači sociálních dávek. Sobci, kteří vyhlašují svou mravní úroveň a přitom obírají ostatní.

Re: . . .

Hezky jste to napsal. Děkuji.

Daně z nemovitostí okrádají státní rozpočet

Co se podívat na daně z nemovitostí a dědické daně? Vždyť tenhle ansámbl úředníků odnese v platech víc, než se vybere! To se sociálním státem už vůbec nemá nic společného, protože potřebným nedonese ani korunu. (Přesuny peněz se skryjí do kalné hlubiny státního rozpočtu, včetně nákladů na vytápění kanceláří, pronájem, formuláře, počítače, programy, … Moc výhodný džob pro pár vychytralých hlav.) A teď trochu ze široka: Vzali jste si na nás slabou solidaritu jako pendrek. Tak třeba já: vypomáhám lidem v nouzi, ale jen těm, které znám a o kterých vím, že mají snahu. Vy však žádáte něco jiného – naši POVINNOU SOLIDARITU s kýmkoliv. Abychom tři čtvrtiny života dělali na lidi, které jsme v životě neviděli a kteří si to nijak nezaslouží. Zrovna tak není důvod, proč platit následky pomalých sebevražd kuřáků, alkoholiků, skokanů z mostu. Ale všeobecné zdravotní pojištění zatím ještě neodmítám. Pokud předhazujete, že lidi, kteří celý život pracovali mají nárok na důchod, tak jistě. Však ať si užívají zaslouženého důchodu ZE SVÉHO pojištění. Ale po mých penězích jim ani vám nic není. Já si vaše peníze taky nenárokuji. Pokud zmiňujete lidi, kteří se díky úrazu (předpokládám nezaviněnému) stali dočasně neschopnými pracovat, ptám se: A jakpak se ONI zajistili pro případ, že nebudou moci pracovat? Aha? Všichni v prvé řadě natáhnou ruku k ostatním. Když jsem musel několikrát zůstat ležet dva měsíce bez možnosti pohybu, nevzal jsem od nikoho ani korunu, prostě se o sebe musím postarat sám (a to mne navíc stát dennodenně obírá). A vy se staráte? O vás se starám opět já. A na další dělají zase jiní. Znám člověka, který je na podpoře, doma, a předělává si baráček. Má na to času dost. Mou známou na sociálním rovnou pobízeli, aby se vykašlala na málo placenou práci a šla na podporu. (Úřednice si budou moci lépe zdůvodnit své místo. Jsou časté případy žen, které si nechaly udělat dítě od chlapa, o kterém pak zjistily, že je k ničemu, opustily manžela a teď si vcelku spokojeně za naše peníze žijí. Pár jich znám osobně. POŽADUJÍ ovšem pořád VÍC, jedna dokonce řekla „Jak si to ten Klaus představuje, takhle málo platit na moje dítě!“. A jsou to často inteligentní ženy. Copak jí to dítě udělal předseda vlády? Nebo my? Dítě není žádný úraz ani boží úkaz. A otce si vybraly samy, do toho jsme jim nemluvili. Žena když chce mít děti, tak si k tomu musí vybrat někoho jiného než prvního disco-boye s klamavým sebevědomím, který rychle zmizí v dáli. Dřív než by musel přiznat, že krom řečí nic neumí. Kdysi bylo normální přemýšlet, ale tento stát obrací normalitu vzhůru nohama. Výchova dětí je největší investice, jakou normální lidé ve svém životě dělají. Některé to nemusí zajímat, protože starosti z toho máme my. Bulíky, že určité matky bohatě rozmnožují budoucí pracující vrstvu, která nás bude živit v důchodu, si můžete věšet na nos sobě. O práceschopnosti jistých početných populací mám důvodné pochyby. V rodinách se šesti dětmi se jaksi nedaří vychovávat doktory. O důchod se raději postarám sám. Porodné se nedá hned zrušit, ale navrhuji jiné uspořádání: velmi vysokou částku při prvním dítěti, menší při druhém a žádné při dalších. Stejně by se odstupňovaly přídavky. A nebude-li možné zrušit přídavky při větším počtu dětí, tak by se prostě už víckrát nezvyšovaly. (A jde-li vám o číslice ve statistice porodnosti, tak právě toto odstupňování sazeb napomůže rozhodování těch žen, které váhají, zda vůbec mají možnost vychovávat nějaké dítě, své první.) A pokud se někdo bojí, že by (například při teoretickém úplném zrušení přídavků) zůstal s dětmi bez prostředků, nepochopil pointu: vaší rodině místo přídavků zůstanou ty samé peníze, které jí dnes krade stát. Nejen z manželova platu, ale i z platu ženy před a po mateřské. Musí to vyjít šul nul – zrušit část daní a současně i přídavky. Jenom úředníci už nebudou moci krást na své platy z našich peněz pro děti, o to jich bude víc. Pane Láďo z Prahy, no výborně, vy jste modelový případ: že by v Praze, kt

Jak na to

Pro ty, kteří postrádají nějaké řešení, dovoluji si nabídnout část článku "Připomenutí 17. listopadu, MFD 15.12.2000". Dvě třetiny občanů se k Senátu a hejtmanstvím otočily zády. Jednotlivé politické strany získaly deset a méně procent všech možných hlasů a přesto pějí vítězné chóry. V partajní logice by k posvěcení obou institucí stačila účast jednoho voliče. K urnám šli hlavně lidé, kteří podlehli propagandě intelektuálů o občanské povinnosti spojené s tímto aktem a zároveň se naivně domnívali, že na dnešní situaci mohou právě tímto způsobem něco vylepšit. Jednalo se ale většinou o volbu negativní, ze zoufalství, jen aby nevyhrála druhá strana, nikoliv však o pozitivní rozhodnutí. Ono také vybírat nebylo z čeho. Část hlasů byla také od těch, co jsou finančně i kariérou závislí na „reformě“ veřejné správy. Oba krajní názory, že listopadových voleb se zúčastnila pouze elita nebo politická špína národa, jsou tedy nepřesné. Represivní režim komunistů, který potlačoval názory svých poddaných silou, nahradil režim ignorující a klientský, kdy politikům je úplně jedno co si kdo myslí, píše, říká nebo jak volí, kde firmy a instituce plní i nevyřčená přání státu. O strachu i „noblese“ české demokracie hovoří to, že čtyři celostátní deníky i dvě regionální radia odmítla placenou inzerci vyzývající k neúčasti ve volbách. Výsledky voleb stojí za zamyšlení. Současná politická reprezentace může být legitimní, jako Milouš Jakeš & spol. na konci roku 1989. Potom by i některé polistopadové „vymoženosti“ patřily na smetišti dějin, vedle vedoucí úlohy KSČ, cenzury a povinnosti pracovat. Česko opět stojí před politickou emancipací a deregulací směrem k rovnosti a volnosti. Co je třeba udělat? Zrušit senát, kraje, ombudsmana, imunitu. Stát nesmí šikanovat za politické názory nikoho, pána (poslance) ani kmána. Veřejný ochránce práv se má stát šidítkem za výkonné soudnictví a zřízení krajů znamená pouhé přerozdělení práv patřících občanům, mezi různými úrovněmi stále stejně škodlivého státu. V zájmu stability vlády a odstranění nepřirozených koalic či opozičních smluv, je nevyhnutelné přejít na většinový volební systém, kde vítěz bere vše a zároveň snížit počet členů sněmovny. Naopak je nutné stanovit neslučitelnost funkcí ministrů, poslanců, zastupitelů. Z hlediska občanské rovnosti není přípustné, aby politici nakupovali za zvláštní ceny a beztrestně požívali právo průjezdu (modré majáky). Nejen zde existuje přímá paralela mezi komunismem a dneškem. Svobodu slova, shromažďování a šíření informací nesmí potlačovat paragrafy známé pod názvem „o propagaci fašismu a komunismu“. Naopak potrestat zaslouží každá snaha o omezení těchto práv. Před otevřením stojí archivy StB. V hospodářské oblasti čekají na likvidaci tzv. fond dopravy, bydlení, národního majetku, intervenční fond, revitalizační agenturu a další roztodivné úřady, včetně tripartity a vyššího kolektivního vyjednávání, nástrojů kartelizace mezd.. Musí dojít k vyrovnání cel na jednu, stejně nízkou úroveň a posléze k jejich úplnému odstranění, spolu s „antidumpingovým“ zákonem.. U veřejných podpor stačí, když budou zakázané. Úplně zbytečné jsou EGAP a Česká exportní banka, penězovody skrytých dotací jinak nekonkurenceschopným vývozcům. Hospodářské prostředí musí lákat investory na svoji obecnou kvalitu, nikoliv na nějaké investiční odpustky. Je nutné okamžitě privatizovat dráhy a všechen další státní majetek, a to proto, aby politika nebyla bojem o jeho ovládnutí. Kromě toho, byrokracie zbytečně obývá lukrativní budovy ve středu měst, když stejně tak dobře může v polovičním počtu sídlit na jejich okraji. Zastavme dotace železnicím, zemědělství a průmyslovým podnikům, daně zbavme všech výjimek typu stavebního spoření, důchodového, úrazového pojištění, zelené nafty, výhod malých pivovarů, které slouží na úkor všech občanů pouze privilegovaným skupinkám. Liberalizujme vstup do podnikání, ale do třech měsíců po splatnosti závazku nechť dlužník stojí ve vypůjčených trenýrkách pod mostem.

Re: Jak na to

Souhlasim s vetsinou, ale presto bych mela par poznamek. Zruseni dotaci napr. do zemedelstvi by melo za nasledek, ze bychom prestali byt konkurenceschopni ve srovnani s jinymi zememi, nebot tam je zemedelstvi take dotovane a to podstatne vice nez u nas. Vysledek zruseni techto dotaci ci antidumpingoveho zakona, prip. cel by mel za nasledek, ze bychom razem byli zavaleni vyrobky ze zahranici a nasi producenti by byli vytlaceni z trhu. Jeste neco k investicnim odpustkam. Kdyby ty byly zavedeny vcas, mohlo zde byt jiz plno zahranicnich investoru, kteri by jiz davno zamestnavali nase pracovniky a tedy by nam plynuly dane z prijmu techto zahranicnich spolecnosti. Co si o tom myslite? Ke stavebni sporeni atd. - myslite si, ze pokud techto vyhod vyuzije mlada rodina, ktera neni schopna najednou nekde sebrat 1 mil Kc na byt a nema kde bydlet, ze je prizivnik? Podle me neni. I tam jsou jiste dotace potreba. A vime, ze diky teto dotaci se byty opravdu staly dostupne mnohym mladym rodinam.

Stát a daně

Nejsem zarytým odpůrcem vybírání daní. Každý rozumný člověk jistě uzná, že určitá výše daní vybraných schopným státem a správně použitá v ekonomice je správným krokem. Ale ODPOVÍDAJÍCÍ VÝŠE DANÍ, JEJICH SPRÁVNÉ POUŽITÍ a SCHOPNÝ STÁT. To vše nám však chybí. Je snad stát, který odírá drobné a střední firmy prostřednictvím daňového břemene a nechá plavat velké ryby, kterým trpí daňové nedoplatky v řádu desítek a stovek milionů, který zavedl tzn. adresnou sociální síť rozdělující tolik finančních prostředků kolik sama stojí, který není schopen zajistit soudní vymožitelnost takových základních ekonomických práv jako je právo na úhradu pohledávek, který "oživuje" z našich daní ekonomické mrtvoly bývalých průmyslových gigantů a bankovní domy poskytující ekonomicky nesmyslné úvěry, tím správným subjektem k přerozdělování zaplacených daní?. Nebylo by vhodnější dát nižší mírou zdanění příležitost lidem , kteří i v polosocialistických podmínkách dokázali vybudovat firmy schopné dlouhodobě se prosadit na trhu, aby nahradili při rozdělování finančních zdrojů naše "neomylné" ministerské úředníky?

Paraziti ani nepoděkují

Pěkný článek a doufám, že jsem správně pochopila, koho myslel autor oněmi parazity, že myslel naše "užitečné" politiky, kteří si z této práce udělali výnosný job a místo toho, aby tuto činnost vykonávali bezplatně v duchu správné motivace blaha lidu, si užívají svoje nehorázné platy. A taky přebujelou, zbytečnou byrokracii jejíž jedinou zjevnou náplní práce je to, že prudí a stresuje lidi. Pak jsou tady totiž ti skutečně potřební, nemocní, staří, dočasně nezaměstnaní, pečující o děti apod. jejichž doplatky do životního minima, různé sociální příplatky či vysloveně směšné přídavky na děti, jsou opravdu jen zlomkem toho, co z těch velkých daní spotřebují výše zmiňovaní parazité. Nesmyslným koloběhem těchto peněz se jen snaží přehodit černého petra na ty skutečně sociálně slabé.

kdepak prava ci naroky, jenom pozadavky ...

Pan Barák přesně vystihl mé letité zkušenosti se sociálním státem. Tento stát mne už obral o hodně (pro ilustraci: obral mne o více než milion), ale nepomohl mi ani ke slušnému bydlení. Nutí mne bydlet načerno ve státním bytě, pronajímaném sociálně potřebným pánem. Tomu platím nehorázné sumy na "nájemném" a současně mu platím i sociální příspěvky skrz berňák. Nejde o žádnou výjimku - - tato společnost je tím prolezlá, je to skutečná podstata sociálního státu. Několik dalších poznámek je na http://www.volny.cz/prima_volba/stranka.htm

Paraziti ani nepoděkují

Ač se svými názory kloním spíše k levici a myslím si že mám dost sociálního cítění to co předvádí naše vláda nemá obdoby. Ta nás opravdu přesvědčuje že nemá smysl poctivě pracovat. Dnes se má dobře ten, kdo krade ve velkém a nebo ten co vůbec nepracuje a žije ze sociálních dávek. Současný systém vůbec nemotivuje lidi aby pracovali. Uvedu příklad - zdravotní sestra 3 roky praxe plat cca.7500 Kč čistého.Pokud nebydlí u rodičů, zaplatí za pronájem garsonky cca 4500 Kč a zbyde ji 3000 Kč na měsíc. Opačně- parazit si udělá 8 dětí a celá rodina dostane různé podpory což činí měsíčně asi 30 000 Kč. Nehne ani prstem a má se stejně jako člověk. který pracuje v odvětví kde jsou nízké platy. A byl by hloupý aby šel do práce, protože by přišel o nějaké příspěvky a lépe by se neměl.

Nelžeme si navzájem a ukažme, kolik kdo do společného dává a kolik si z něj bere.

Moto: Skvělý článek. Dobře načasovaný. Nenaříkající, nebrečící. Jasná myšlenka. A přitom neagresivní. Vhodný do učebnic asertivity, až ta dospěje k tomu, že asertivní chování je i v písemném projevu. Blahopřeji autorovi. Text: Lidstvo asi už pochopilo, že válka "proti všem" není to nejlepší. Byť je to cesta, proč jsme tam, kde jsme. A proto jsou tu daně a jiná nepopulární opatření. Aby bylo z čeho financovat sociální smír. A proto to tu je i sociální síť zřízená pro pomoc těm, kteří se do nesnází dostali, nějak, a stále mají opravdovou snahu z nich vybřednout a přispět. Pro jiné ale ta síť není. Ani pro ty, a to zejména, kteří ji tak zvaně spravují. Je nutné si uvědomit, že napřed tu musí být někdo, kdo motivuje ty uvízlé v nesnázích, aby se svým postavením něco udělali a dostali se na stejnou tranu, stranu plátců. A dá jim prostřednictvím oněch nepopulárních opatření šanci to udělat. Ať již z důvodů těch, aby měl prostor pro své aktivity (= pro podmínku platí-li, že mír je lacinější než válka) nebo je mu to líto (= jsme lidi, tak se dle toho chovejme). To je ten hlavní důvod, proč cokoliv státu platit, proč vůbec něco platit. Zbytek je problém, a to velký, jak to vyplatit? Ale pro tento problém nelze zapomínat účel. Politikové řeší otázku jak a záměrně zapomínají na otázku proč. A to je to špatné. Závěr (můj): Pokud nebude zachována vyšší motivace do balíku daní a sociálních fondů přispívat než z něj brát, pak se systém zhroutí. A pokud se něco bude hroutit,pamatujte na jednu věc, bude to zcela určitě bez účasti většiny těch , kteří do systému přispívají. Proto jsme také jako lidstvo přežili. PS: Pokud se současná vláda dívá na tzv. ubohé postavení těch, kteří ze systému sociální pomocu berou, ať se zamyslí i nad motivací, proč do systému přispívat. A uvědomí si jedinou věc: Není to vláda, kdo peníze přináší! Jen si ty penze vynucuje. A to tak dlouho a tak moc, jak moc jsme ochotni to tolerovat. Jakmile nejsme, pak s tím něco, my plátci podnikneme.

Parazité

Děkuji pane Baráku. Již několik let se mi v hlavě formují poznatky a názory, které uvádíte a trošku Vám závidím lehkost a brilantnost s jakou píšete. Zhruba osm let soukromě podnikám a dovolil bych si k tématu několik poznámek. 1. Parazité nejsou míněni lidé postižení, staří, nemocní a tudíž práceneschopní. Dále ženy starající se samy o malé děti. 2. Všichni ostatní pobírači dávek ("socky") však ano. 3. Oblíbeným zdůvodněním přerozdělování je solidarita. Ano jsem pro solidaritu se všemi dle bodu 2. na úrovni dvou krajíců chleba a litru vody denně. Vše ostatní je nadstandard za který se platí prací. Ano čtete dobře když mohu já pracovat dvanáct i více hodin denně proč nemůže i druhý když chce můj životní standard. 4. Dále vcelku není tak velký rozdíl mezi rudými komunisty, kteří po 48 roce sebrali podnikateli rovnou celou fabriku a dnešními růžovými komunisty (soc.dem.) kteří sice podnikateli fabriku nechají ale seberou mu většinu zisku z celoroční práce. Princip okradení té schopnější a pracovitější (bohužel menší) části národa zůstává. 5. Všem zlým a závistivým lidem v této zemi, kteří nenechají na podnikatelích nitku suchou mohu doporučit jedno: " Račte si milánkové na živnostenském úřadě vyřídit povolení a jděte si ty miliony nakrást, když (jak říkáte) je to tak snadné. Proč jste tak hloupí a nejdete? ". 6. Stát má přece zajišťovat rovnost šancí a ne rovnost příjmů. Každý z nás má přece jiné nadání, schopnosti ale i vůli se přičinit. 7. Kapitalismus u nás bude teprve tehdy až lidé budou na státní výdaje dělat měsíc dva v roce a všechny ostatní peníze jim zůstanou a oni s nimi naloží podle vlastního uvážení. Čím více peněz jim zůstane v rukou tím budou svobodnější a tím menší bude prostor pro nepořádky a korupci ve státní správě. To se ale bude týkat až další generace, doufejme že už té. Mám nepříjmený pocit že většina národa má socík zažraný pod kůží více než si je vůbec schopna připustit.

Re: Parazité

Par poznamek k bodu 2: Mate pravdu, ze by se lide meli mnohem vice snazit, ale kazdy neni bohuzel tak nadany, aby mohl podnikat jako vy. A tito lide se potykaji s nemoznosti sehnat praci a ne vzdy proto, ze by se malo snazili. Dalsi vec je, ze pokud vam nekdo nabidne za praci stejne penize (nekdy i mensi) nebo jen o neco malo vetsi, nez je podpora v nezamestnanosti se vsemi davkami dohromady, tak vas to samozrejme demotivuje pracovat. Navic je bohuzel i plno podnikatelu, kteri radi meni zamestnance po trech mesicich (zkusebni doba ze zakona) a pak vas vymeni za nekoho jineho, protoze je to pro nej levnejsi, nez vam zvysit mzdu. a bohuzel pote se vam podpora v nezamestnanosti pocita z posledni pobirane mzdy, takze jste na tom vlastne jeste hure, nez predtim. Bral by jste takovou praci vy?! Vsichni nezamestnani jak uvadite nejsou "socky".