Čím méně, tím lépe.

Nedávno nám zemřela babička. Celý život poctivě užívala všechny léky, které ji doktoři předepsali. Těmi posledními byly léky proti tuberkulóze. Jelikož se však někdo zmýlil v diagnóze, zemřela na rakovinu, která byla diagnostikována teprve ve stadiu, kdy už jí nebylo pomoci. Takže nasazené léky jí nejenom nepomohly, ale vzhledem k jejich invazivitě (tak léky označil lékař, který je ordinoval) spíše ještě zhoršily její už tak špatný zdravotní stav. To mě jenom utvrdilo v přesvědčení, že za své zdraví si plně odpovídám jenom já sám a o tom, jaké budu užívat léky, si rozhodnu také sám. Takže lékaře beru spíše jako poradce a naordinované léky beru pouze v případě, že to uznám za vhodné. To uplatňuji i u svého tříletého syna, který se zatím vždy vyléčil stejně dobře i bez antibiotik a dalších léků. Problém vidím samozřejmě v tom, že lze vývoj nemoci těžko odhadnout, tudíž každý lékař raději antibiotika předepíše a i já si je raději vyzvednu, abych je pak nemusel shánět v noci, kdy může dojít ke zhoršení stavu. Bohužel již však nelze nepoužité léčivo vrátit znovu do oběhu a končí ve sběrném koši lékárny, což sice stojí hodně peněz, ale momentálně to asi nelze jinak řešit. Jestliže se však člověk může vyléčit i bez použití antibiotik, pak jejich nasazení v takovém případě napáchá více škody než užitku. Před léty jsem to zažil na vlastní kůži, takže mám v tomto směru dostatek osobních zkušeností. Od doby, kdy jsem se ze začarovaného kruhu dostal, neužívám téměř žádné léky a cítím se mnohem lépe, než kdykoliv předtím. Má úvaha se samozřejmě týká nejenom antibiotik, která považuji za jedny z nejproblematičtějších, ale i všech ostatních léků. Chápu, že s mým názorem nebude mnoho lékařů souhlasit, ale já jsem si to zkusil na vlastní kůži a proto volím takovou cestu, která se mi osvědčila. Jaroslav Benek Liberec

Paralenu už mám plný šuplík

Tak jednou za půl roku až rok na mě vleze nějaká viróza, chřipka, rýma nebo kašel. Zajdu ke svému obvodnímu doktorovi a ten mi koukne do krku, poslechne si mě a řekne mi ať to vyležím. Že to není nic vážného, žádná antibiotika, ale vždycky mi předepíše Paralen. Já ho ale neužívám, myslím si, že to není lék, který léčí, jen potlačuje příznaky. A tak ho strčím do šuplíku a dokud nevyprší expirační doba, tak ho tam trpím. Ale nechápu proč v každém druhém léku je paracetamol, proč jsou na to pořád reklamy i pro děti a proč se Paralen předepisuje na každou rýmu! Prý zatěžuje játra, tak mi někdo řekněte, co si mám o tom myslet? Michal

Proč pokud možno nepolykám pilulky.

Je mi 47 let, měřím 172 cm a vážím 68 kg. Moje matka byla zdravotní sestra a již od mého dětství jsme doma pili jen čistou vodu z vodovodu (byla moc dobrá) a čaj. My děti ano,ale naše matka si nosila domů z práce často, jak se mi zdálo, plnou tašku léků, které vždy vysypala na noviny a stále užívala některé z nich. Nekupovali jsme ani šťávy do vody (mamka říkala, že jsou samá chemie), dodnes je nekupuji ani jiné konzervované potraviny. Po přechodu na dělenou stravu od minulých velikonoc už nekupuji zavařené ovoce, zeleninu a konzervy, kterými jsem dřív sem tam doplnila jídelníček.Zavařováním jsem dřív zpracovávala nadbytky z mé zahrádky. Již přes 25 let jsem téměř vegetarián, vystudovala jsem chemii a tak vše co je "samá chemie" odmítám. Na škole nás učili, že žádnou látku nelze vyrobit 100% chemicky čistou, takže v lécích jsou vždycky malé zbytky něčeho, co nám škodí a může i působit proti účinku dotyčného léku. Po vysoké škole jsem z rodinných důvodů odešla z Ostravy bydlet na vesnici a sama a bylo to dost asi spíš psychicky náročné a tak jsem byla hodně nemocná. Nakonec jsem si řekla, že musím se sebou něco dělat a začala jsem s vegetariánstvím. Téměř vůbec nedocházím k lékaři. Jednou za rok si koupím jedno balení Pyridoxinu (dočetla jsem se, že je vhodný při potížích před menstruací a trošku na nervy), dále acylpyrin (též proti bolestem kloubů při nachlazení atd.), černé uhlí (používala jsem Endiaron, o kterém jsem se dočetla, že je příliš agresivní k zažívacímu ústrojí), kaštanovou mast na bolesti kolen.Takže to jsou všechny léky, které za rok spotřebuji. Po přechodu na dělenou stravu mi úplně přestaly bolesti hlavy, ráno jsem čilá, mám elán. Doporučuji všem. Váha se mi ustálila o 12 kg menší, než jsem měla dřív. Vypadám o hodně mladší a mám lepší náladu. Změnou práce ještě vyřeším poměrně velké psychické zatížení. Již nebudu pracovat v obchodu, i když za o něco míň peněz. Mavximálně piji bylinkové čaje bez cukru, které však většinou kupuji již hotové. Léky jen zastírají příčinu onemocnění, je třeba vždy řešit celou životní situaci, včetně spokojenosti či nespokojenosti v práci, či rodinném životě. Přeji všem hodně silné vůle k přechodu od léků a masité stravy ke zdravému životu s minimem léků a zdravou stravou, která příliš nezatíží organismus, který je bezpochyby dnes již tak dosti zatížen ať chceme či ne, stresem a špatným ovzduším a zplodinami z aut. Zdravím. Ing. Lenka Hoffmannová Olšany u Šumperka