Rene Hasenöhrl, Chomutov
7. 6. 2001 18:16
Znam dobre tu blbou naladu
Dostat se na vysokou neni vzdy lehke. Clovek muze drit jako kun a vzdy se stejne najde 300 lidi lepsich nez on co ho odsunou v prijimacim rizeni "pod caru". Autoruv clanek je vice nez jasny, ma vest k zamysleni. Vzdelani je jedna z nejdulezitejsich veci nejen pro jedince, ale i celou spolecnost. Je to priorita.
Z pohledu mladeho cloveka je neuspech u prijimaci zkousky tezkou porazkou a zivotnim dilematem. Sam jsem tim prosel. Z jineho pohledu to vsak muze byt vnimano jako prosty selekcni tlak, ktery vyradi ty mene schopne...ci ty jenz nemaji protekci a penize.
Lehce se rika, ze neuspech by mel byti hozenou rukavici, kterou ma clovek zvednout a zacit bojovat. Nicmene tak uz to v zivote chodi. Je treba hodne casu, usili, nervu, penez a stesti nez se clovek dostane na vysokou skolu a dvojnasobek toho aby pak mohl tuto skolu studovat.
Jsme v dobe, kdy jsme po usi zaplaveni informacemi, ve kterych se neumime casto orientovat. Mlady a nezkuseny clovek po maturite se casto nedokaze ani rozhodnout co vlastne by chtel delat. Potrebuje radu, ale kde ji sehnat? Potrebuje penize, ale kde je vzit? Ma smysl to zkusit znovu? Co ten ztraceny rok ma delat? Nemam sam prehled zda existuje nejaka organizace, jenz v takoveto chvili pomuze.
Po ZS jsem diky tehdejsimu rezimu sel na stredni zemedelskou skolu, pak dva roky nastavby-pocitace,neuspech u prijimacich zk.na ekonomku,nasledovalo jednolete gymnazium s maturitou,prijimaci zk.na medicinu-neuspesne,jednoleta skola v Marianskych laznich pripravujici studenty na medicinu (SUPER)-druhe prijimaci zk. na medicinu-prijat na 1. a 2. lekarskou fakultu v Praze. Bylo mi 22 let. Nyni studuji 5.rocnik 2.lekarske fakulty na UK. Vsechno chce svuj cas.
Preji vsem studentum uspech a drzim palce!