domácí bití

jsou to nevyrovnani lidé,ti co mlati doma své maželky a děti!

sm

... a jsou taky muži, kteří se nechají týrat dobrovolně (jako např. já :-). Nechce si to některá z Vás zkusit?

Souhlasim s Evou.

A to s tim, ze kdyby bylo vice tyranych muzu nejen ze by se situace zmenila, ale i kdyz v dnesni dobe uz ne neveri chlapum skoro nikdo ze je muze taky zena tyrat nebo mlatit kdyz jsou silnejsi nez my. Ale je to bohuzel pravda a i muzi jsou tyrani, jen to nikam nejdou hlasit protoze se stydi. Kdyby to bylo tak pul na pul snad by s timnas stat neco delal.

Proměny člověka

Všechno to pramení z výchovy rodičů a školy a z toho jak jsou děti v mládí ovlivňovány. A také z komunikace mezi rodiči a dětmi a mezi rodiči samotnými. V tomhle tkví většina problémů tohoto světa. Rodiče nedokáží děti vychovat, jelikož nemají žádné zkušenosti jak děti vychovávat k pozitivnímu vnímání života, protože jejich rodiče to také neuměli. Jedná se tu o psychologii pozitivního myšlení, kterou by měl každý z rodičů mít velice dobře osvojenou než budou mít potomka a ovlivňovat jej svým myšlením. Jen takhle se může vytvořit "bezkonfliktní" společnost a společnost jeden druhému nápomocná. Ale asi je to příliš idealistická vize. Lidé si říkají, proč bych se měl měnit a přitom snášet to "špatné" chování okolí, to raději budu stejně "špatný?". Proč, protože pak když pochopíte a stanete se tím "lepším" zasloužíte se o to, že budete ovlivňovat myšlení lidí okolo, pomůžete utvářet tuhle "lepší" společnost. A sami se budete cítit šťastněji, ale pak vám na srdce spadne kámen, že vy patříte mezi jen velmi malý druh rybek v tomhle obrovském oceáně. A možná vás napadne, že si s ostatními druhy nemůžete rozumět, ale ba naopak vy jim budete rozumět stále více a více, ale pocítíte jak často negativní a demotivující komunikaci uslyšíte, pak je jen na vás abyste komunikaci směřovali tím správným směrem a zasloužili se o to šířit pozitivní myšlení. A jakého vás lidi budou vnímat, tak se k vám budou chovat. My možná budeme své pozitivní chování spočátku spočátku vnímat trochu uměle (člověk se nezmění ze dne na den), ale po delší době jej mozek příjme za své a na své děti je pak přeneseme jako něco naprosto přorozeného!!!!!!! Jmenuji se Tomáš, je mi 21 let, od 19 let jsem si občas půjčil nějakou tu knihu o pozitivním myšlení a o správném utváření komunikace, ne neovládám to dokonale, ale pociťuji pozitivní změny. Člověk vždy musí začít u sebe!!! Uvědomujte si své chování a příště se zachováte lépe. Lidi mám vás rád a věřím v to, že utvoříme lepší společnost. Když to může pochopit 21 letý kluk, proč ne i vy? Zajímají mě vaše názory a otázky. Looowe@email.cz

Doma se bijeme

V žádném případě nesouhlasím s názorem, že si média provádějí propagaci díky diskuzi o domácím násilí. Myslím, že právě MF Dnes se této problematice seriózně věnuje. Bohužel existující nedostatky jak v sociální tak v legislativní sféře odsuzují trpící (většinou ženy) k závěru, že je lépe vše vydržet. Sama jsem prošla martýriem s alkoholikem s agresivními sklony, který mimo jiné používal v době, kdy byl střílivý, všechny body Vašeho seznamu agresivního chování - ovšem navenek byl úspěšným vysokoškolsky vzdělaným ředitelem v zahraničním obchodě, "v kolektivu a zvláště mezi ženami oblíben". Přesně podle Vašeho průzkumu jsem situaci řešila, až když šlo opravdu o život. Chápu proto všechny váhající (ženy), ale apeluji na ně, aby situaci řešily hned a nečekaly, ztracená léta a zdraví se nevrátí, nemluvě o pošramocené psychice dětí. Vašemu deníku děkuji za to, že se snažíte články na problém alespoň upozorňovat a tím přispívat i k tomu, že jej snad i státní orgány zaregistrují. Nejsem žádná feministka, ale něco mi říká, že by se možná věci hnuly, kdyby mezi oběťmi bylo právě těch 97% mužů.

Domácí násilí v procentech

Nepochybně je mnoho manželství a partnerství konfliktních, "pod úroveň" a nerovných. Je asi dobře, že se o problému tzv. domácího násilí mluví. Přijde mi však, že média pod hlavičkou zpráv provádějí těžko kritizovatelnou propagaci a jejím prostřednictvím jeden z pokusů o svou větší sledovanost... K možnostem a výsledku uveřejněného průzkumu jsem skeptický. Ve výsledném procentu jsou zahrnuty vzájemně nesrovnatelné události, které rozdílně vznikly a rozdílně jsou vnímané. Případy bezohlednosti při prosazování vlastní vůle, neúcta, rivalita a střetávání se jsou ovšem v rodinách, viděno idealistou, zřejmě běžnější než jejich absence.

Přirozený výběr

Lze očekávat, že dnes, v době k manželství už dávno není "dokud nás smrt nerozdělí", takoví lidé postupně vymřou - jejich partneři jim utečou dřív, než zplodí děti. Samozřejmě neutečou všichni, lidé v takových vztazích bývají IMHO psychicky dost zasekaní, a vymizení domácnostně-násilnických genů bude asi trvat více generací. Je to taky dost smutné pro ty, kdo podobné geny zdědili (měli by (?) v sobě najít dost síli a nemnožit se :-), ale co v životě není smutného. Na druhou stranu, co to udělá s lidstvem? Genům zatím houby rozumíme a tak těžko, jestli jsme se na dnešní civilizační úroveň (neříkám, že dobrou ;-) dostali i přesto, že někteří z nás jsou domácími násilníky, nebo právě proto...