Průzkum se zaměřil na situaci přistěhovalců a příslušníků menšin ve všech zemích Unie a zjišťoval, zda se setkávají s diskriminací. Zkušenosti Romů sledoval v sedmi státech - v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Řecku a na Slovensku.
Ukázalo se, že asi 83 procent Romů v České republice si myslí, že diskriminace v zemi je rozšířená. Na Slovensku má stejný názor o tři procenta méně Romů. Nejrozšířenější je názor o nerovném zacházení s Romy v Maďarsku, souhlasí s ním devět respondentů z deseti.
Výzkum se ptal na zkušenosti s diskriminací při hledání místa či bydlení, v práci, ve zdravotní péči, sociálních službách, v restauracích, obchodech a bankách. V posledních dvanácti měsících nerovné zacházení v těchto oblastech zažilo podle svých slov 64 procent českých Romů.
Ve službách se jich s diskriminací setkalo 42 procent. Stejné zkušenosti má čtvrtina Romů na Slovensku. Nejhorší byla situace v Polsku, kde si na nerovné zacházení ve službách stěžovala skoro polovina Romů.
Při sčítání lidu v Česku v roce 2001 se k romské národnosti přihlásilo kolem jedenácti tisíc lidí. Podle odhadů by ale v Česku mohlo žít i čtvrt milionu Romů.
