Právnička se během on-line rozhovoru přiklonila k tomu, že diskriminace je přesným odrazem názorů naší společnosti a pokud se nezmění myšlení lidí, tak tu diskriminace bude.
Dá se vůbec dokázat, že je někdo v práci šikanován a má u soudu šanci? "Záleží na konkrétním případě. Podle českých předpisů musí skutečnost, že k diskriminaci nedošlo, prokazovat před soudem zaměstnavatel. Námi řešené případy jsou ukázkou toho, že se diskriminace prokázat velmi často dá," řekla v on-line rozhovoru Štamberková.
Ve větší míře tyto problémy postihují ženy, které se jim často nedokážou bránit.
Ženy a muži stále nemají na trhu práce stejné příležitosti. Když si zaměstnavatel vybírá nového pracovníka, raději při shodných pracovních kvalitách zájemců sáhne po muži, než po ženě s malým dítětem.
Ani mzdové ohodnocení mužů a žen není stejné - podle posledních údajů společnosti Trexima byla průměrná mzda žen v tuzemsku 83 korun za hodinu, zatímco mužů 110 korun.
Podle Jaroslavy Štamberkové z Českého helsinského výboru (ČHV) se s diskriminací nejčastěji setkávají absolventky, ženy s dětmi, ženy nad pětačtyřicet let, ženy se zdravotním postižením. Situace by se však měla změnit.
O zaměstnání čtěte více ZDE |
"Kromě zaměstnaných žen, které se na právní poradnu ČHV obracejí při narušení vztahů na pracovišti, se mohou na poradnu obrátit i neúspěšné uchazečky o zaměstnání. Řada z nich totiž ani netuší, na co všechno nemá budoucí zaměstnavatel právo se ptát, co je zásahem do jejich soukromí a nemá na výkon případné budoucí funkce vliv," dodala.
Mnohé ženy jsou podle ní při pohovorech vystaveny irelevantním otázkám, týkajícím se rodiny, počtu dětí a podobně. Po negativních reakcích právě na rodinné poměry ztrácejí chuť a motivaci pokračovat v hledání zaměstnání. "Často netuší, že se mohou i proti tomuto chování bránit."