Kdepak menšiny. Nejvíc se u nás diskriminuje kvůli věku, soudí Češi

Zdálo by se, že se slovem diskriminace jsou neodlučně spjaté etnické menšiny. Většina Čechů však vnímá jako nejzávažnější typ diskriminace ten, který vychází z věku. Zároveň platí, že lidé bez ohledu na stáří považují diskriminaci obecně za čím dál větší problém.

S moderní technikou seniorům pomáhají asistentské týmy. Ilustrační snímek | foto: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Ten nárůst vypadá varovně. Ještě před dvěma lety považovalo diskriminaci za "poměrně velký" či "zásadní" problém 47 lidí ze sta, dnes je to už sedmdesát ze sta. Ve svém průzkumu to tvrdí agentura STEM.

Fakta o průzkumu

• 70 % lidí má diskriminaci za poměrně velký či závažný problém. V roce 2003 to bylo 52 %, v roce 2010 jen 47 %.
• Podle 51 % lidí v Česku diskriminace přibývá.
• Nejzávažnější je diskriminace založená na věku (myslí si to 46 % lidí), dále podle rasy či národnosti (18 %), zdravotního postižení (14 %), pohlaví (10 %), majetku či sociálního původu (obojí 6 %).

Zdroj: průzkum agentury STEM (975 respondentů)

Na otázku, který typ diskriminace lidé považují za nejzávažnější, dostali tazatelé odpovědi velmi podobné loňskému průzkumu. Přesto leckoho překvapí: plných 46 procent lidí považuje za nejzávažnější diskriminaci založenou na věku.

Diskriminace podle rasy a národnosti skončila druhá, ale s velkým odstupem; nejzávažnější je podle 18 procent lidí. To je o čtyři procentní body více než loni.

Naopak ubylo těch, kteří za nejzávažnější považují diskriminaci kvůli zdravotnímu postižení. Jako další důvody lidé zmiňovali pohlaví, majetek nebo sociální původ.

"Diskriminaci podle věku častěji za nejzávažnější považují lidé ve věku 45-59 let, respektive starší 60 let. Diskriminaci podle rasy a národnosti akcentují mladí a studenti, v zásadě na úkor hodnocení znevýhodňování podle věku," uvádí agentura. Mladí lidé (zejména ženy) také považují více než ostatní za vážnou diskriminaci na základě pohlaví.

Na Česko si u OSN stěžují gayové

O rozšíření práv se přihlásili také homosexuálové. Ve "stínové zprávě o lidských právech sexuálních menšin", jejímž spoluautorem je česká Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (Proud), si stěžují na to, že gayové nemohou darovat krev, transsexuálové se musejí při změně pohlaví nechat sterilizovat a registrovaní partneři nesmějí žádat o adopci. Zprávu dostane na stůl OSN.

Sex muže s mužem je rizikový faktor pro přenos nemocí, které zjišťuje dotazník pro dárce krve. Zpráva sdružení Proud ale tvrdí, že gayové, kteří žijí v dlouhodobém svazku a jsou věrní, jsou tímto ustanovením diskriminováni.