Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskriminace: obrana bude snazší

  0:01aktualizováno  0:01
Budete-li mít pocit, že vás v práci nepovyšují kvůli náboženskému vyznání nebo že vás číšník v restauraci neobsloužil kvůli barvě pleti, dostanete větší šanci se bránit. Vláda totiž počítá se změnou občanského soudního řádu, podle níž by u soudu stačilo, když řeknete, že jste byl diskriminován. Váš zaměstnavatel (nebo jiný žalovaný) by musel dokázat, že to není pravda. Taková představa dává dokonce větší možnost trestat viníky, než jakou mají Evropané ze zemí unie.

"Na zaměstnavatelích bude, aby prokázali, že zacházejí se všemi stejně," řekl ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.

Ministr uvedl, že novela odpovídá požadavkům EU, která v takových případech přesunuje břemeno důkazů na žalované. Předsedkyně Unie svobody a právnička Hana Marvanová má však dojem, že vládní návrh je oproti unii příliš přísný.

"Evropská směrnice předpokládá, že diskriminovaný musí hodnověrně doložit, že byl diskriminován. Podle návrhu vlády stačí, když to bude tvrdit," uvedla Marvanová.

Žalovaná strana je v nevýhodě

Kdo je v EU žalován za rasovou či pohlavní diskriminaci, musí nejen vyvrátit důkazy žalobců, ale navíc dokázat, že k žádné diskriminaci u něj nedochází. Vychází to ze směrnic EU z roku 1998 (diskriminace kvůli pohlaví) a z roku 2000 (rasová diskriminace). Podle první směrnice stačí, aby žalující strana předložila fakta, z nichž lze vyvodit, že k diskriminaci došlo. Nemusí tedy mít nezvratné důkazy. Ve sporu nestačí jen vyvrátit obvinění, že byl někdo znevýhodněn kvůli svému pohlaví. Je nutné popřít i obvinění, že některý z vnitřních předpisů podniku má diskriminační povahu - že například zhoršuje šance na zaměstnání těhotných žen nebo žen vůbec. Podobná ustanovení má i směrnice proti rasové diskriminaci. Týkají se jak zaměstnávání lidí, tak získávání vzdělání a kvalifikace, přístupu k sociálnímu zabezpečení či koupi zboží a služeb.

(mcm)

Směrnice EU skutečně požadují, aby žalující předložil fakta, z nichž lze vyvodit, že například žena byla diskriminována jen kvůli tomu, že je žena. Návrh vlády se zatím setkává s ostrou kritikou zejména od zaměstnavatelů.

Diskriminace v práci? Důkazů netřeba
Vláda chce, aby zaměstnavatel musel dokazovat, že svého pracovníka rasově nediskriminuje. Zaměstnavatelé i někteří politici se proti tomu bouří. Záměr vlády zvýhodnit lidi jiné rasy, náboženského přesvědčení či sexuální orientace při soudním řízení vyvolal velkou kritiku zaměstnavatelů i některých politiků.

"Tomu, kdo bude například tvrdit, že v zaměstnání s ním bylo zacházeno nerovně pro jeho náboženské přesvědčení, postačí, že v žalobě bude tvrdit tyto skutečnosti. Na zaměstnavateli pak bude, aby prokázal, že zachází se všemi zaměstnanci stejně," řekl ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který novelu občanského soudního řádu prosadil ve vládě.

Dodal, že tak to po nás požaduje Evropská unie. Podle předsedkyně Unie svobody Hany Marvanové se při přijímání takzvaných evropských zákonů stává, že vláda tvrdí: Takhle přesně to po nás unie chce, a pokud to neschválíte, ohrozíte náš vstup do Evropské unie.

"Problémem je, že evropské směrnice nikdo pořádně nezná, takže hrozí, že přijmeme tvrdší zákon, než unie požaduje," dodala Marvanová. "Vzbuzuje to ve mně pocit, že je vláda papežštější než papež," domnívá se Hana Marvanová, profesí právnička. Podle ní evropské směrnice ukládají, že diskriminovaný člověk bude muset své tvrzení u soudu aspoň minimálně doložit.

Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy, se obává, aby novou normu, pokud ji schválí parlament, zaměstnanci nezneužívali. "Zaměstnavatelé s tím budou mít neskonalý problém. Budou muset prokazovat něco, co vůbec nemuselo nastat. Budeme proti tomu v parlamentu bojovat," řekl.

Právník Svazu průmyslu Boris Kučera poznamenal, že přesouvání důkazní odpovědnosti na žalovaného se začíná nebezpečně šířit. Už v případě sexuálního obtěžování platí, že obžalovaný musí dokázat, že se ničeho takového nedopustil. Zatím se však nestalo, že by se podle tohoto pravidla musel někdo obhajovat.
Místopředseda ODS Ivan Langer, který je profesí také právník, uvedl, že vláda postupuje jako za hlubokého stalinismu.

"Bolševické trestní právo bylo postaveno na presumpci viny. Každý obviněný měl prokázat svou nevinu," řekl Langer, podle něhož není vyloučeno, že parlament přece jenom vládní předlohu přijme. "Levicová většina je tam dost velká, aby to parlamentem projít mohlo," domnívá se Langer.

Naopak Alexandr Leiner, předseda Odborového svazu pracovníků obchodu, vládní předlohu vítá. "Zaměstnavatel je vždycky ve výhodnější pozici než zaměstnanec," řekl Leiner. Nevylučuje však, že zákon někdo zneužije a zažaluje svého zaměstnavatele bezdůvodně.

"Český národ je nesmírně vynalézavý," uvedl Leiner. "Je to řekněme důsledné uplatnění zásady rovného zacházení i do výhodnějšího postavení před soudem," řekl ke svému návrhu ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Komise k únikům informací vyslechla exšéfa fotbalu Peltu, přihlásil se sám

Poslanecká komise v úterý pokračuje ve vyslýchání svědků kvůli možným únikům informacím z policejních spisů. Před poslanci jako první předstoupil bývalý šéf...  celý článek

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Narozeninová oslava Vratislava Mynáře na Pražském hradě (22. 6. 2017).
Mýdlo na Hradě zřejmě nebude. V akci nám brání, tvrdí režisér

Párty v Jižních zahradách Pražského hradu, kterou chtěl v reakci na oslavu kancléře Vratislava Mynáře uspořádat 9. září režisér a dokumentarista Petr Horký, se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.