Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Disidentku Su Ťij z domácího vězení nepropustíme, rozhodla barmská junta

  13:06aktualizováno  13:06
Barmská junta odmítla žádost o propuštění opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Trest domácího vězení jí vyprší 27. května. Nositelka Nobelovy ceny za mír strávila v domácím vězení v Rangúnu třináct z posledních 19 let, a to i přes mezinárodní snahy o její propuštění, kterých se účastní i český exprezident Havel.

Barmská disidentka Su Ťij | foto: Profimedia.cz

Mluvčí opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD) Ňjeim Win řekl, že státní vojenské úřady minulý pátek předvolaly asistenta právníka Su Ťij a předaly mu dopis zamítající disidentčino propuštění.

Ňjeim Win uvedl, že podle dopisu "nebyly důvody žádosti (o propuštění) dostatečně silné". Zamítnutí podle něj však není spravedlivé, protože žádost nebyla řádně projednána.

Právník Ťi Win podal žádost o propuštění Su Ťij v říjnu 2008. Postavil ji na devíti bodech, z nichž jeden uvádí, že "Su Ťij nikdy nebyla bezpečnostním rizikem pro stát".

Zákon z roku 1975 proti rozvracení státu, na základě kterého byla Su Ťij bez soudu uvězněna, říká, že tresty odnětí svobody až do výše pěti let je možné udělit těm, kdo představují možné riziko pro veřejný pořádek.

Vojenská junta vládne Barmě už více než 45 let

Domácí vězení bylo Su Ťij loni v květnu prodlouženo o jeden rok, a došlo tak ke zjevnému porušení zákona, který říká, že nikdo nemůže být zadržován déle než pět let, aniž by byl buď propuštěn, nebo postaven před soud.

Nicméně vládní tisk loni v létě v jednom ze svých komentářů napsal, že zadržení na základě tohoto zákona jsou možná až do výše šesti let. Podle komentáře je možné roční prodloužení trestu po schválení Radou ministrů a "centrálním orgánem", který zahrnuje ministry vnitra, obrany a zahraničních věcí.

Barma je pod vládou vojenského režimu od roku 1962. Současná junta se dostala k moci roku 1988 po potlačení celonárodního prodemokratického povstání. V roce 1990 se v zemi uskutečnily volby, ale junta odmítla respektovat drtivé vítězství demokratické strany v čele se Su Ťij.


Nejznámější disidentka světa

Jedna z nejznámějších politických vězeňkyň světa Do Aun Schan Su Ťij je ikonou barmského boje za demokracii. Narodila se v Rangúnu 19. června 1945. Její otec, generál Aung San, národní hrdina, byl zavražděn, když jí byly dva roky. Jen šest měsíců poté získala Barma nezávislost na Británii, kterou Aung San pomáhal vyjednat.

Su Ťij studovala politické vědy na univerzitě v Novém Dillí a později filozofii, politiku a ekonomii v Oxfordu. V roce 1972 se vdala za Michaela Arise, britského univerzitního profesora a spisovatele. Do Barmy se Su Ťij - k nelibosti vládnoucí junty - vrátila v dubnu 1988, aby se starala o nemocnou matku.

Ještě ten samý rok se stala šéfkou Národní ligy pro demokracii a volala po konci vojenského režimu v zemi. V prosinci matka zemřela, v červenci 1989 junta na Su Ťij uvalila domácí vězení za "ohrožování státu". Stejně skončili i její manžel a synové, když za ní přijeli z Británie.

V květnu 1990 se v Barmě konaly volby, od roku 1960 první, v nichž o křesla v parlamentu usilovalo více politických stran. Su Ťij osobně sice kandidovat nesměla, ale její NLD i tak získala 392 z celkových 485 křesel. Jenže junta odmítla výsledky uznat a moc si ponechala.

Su Ťij zůstala v domácím vězení. V roce 1991 dostala Nobelovu cenu za mír. Když v roce 1999 zemřel její manžel Aris, nebyla mu na pohřbu - odmítla totiž opustit Barmu.

Zatím poslední nepřetržitá etapa jejího domácího vězení začala 30. května 2003 po střetech jejích stoupenců s přívrženci režimu. Generálové disidentce odstřihli telefon, kontrolují poštu a filtrují návštěvy. V září 2007 se Su Ťij modlila venku s buddhistickými mnichy, kteří odstartovali vlnu protivládních protestů. Následné opatrné rozhovory mezi Su Ťij a představiteli junty k ničemu nevedly.

Naposledy mohli lidé 62letou "vězeňkyni z Rangúnu" vidět letos v březnu, kdy státní televize vysílala záběry z jejího setkání se zvláštním vyslancem OSN Ibrahimem Gambarim.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Chlapec zastavil dopravu Macarenou
Teenager v Saúdské Arábii tancoval na ulici Macarenu. Zadržela ho policie

Policie v Saúdské Arábie zadržela čtrnáctiletého chlapce, který na videu z města Džidda na pobřeží Rudého moře tančí na ulici Macarenu - tanec, který proslavil...  celý článek

Americký prezident Donald Trump na mítinku ve měste Phoenix v Arizoně (23....
V Arizoně se protestovalo proti Trumpovi, ten se pustil do médií

Americký prezident Donald Trump na mítinku v arizonském Phoenixu kritizoval média za to, že zkreslila jeho prohlášení k demonstracím krajní pravice ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.