Prezident Klaus tento týden na jednání Rady Evropy ve Varšavě řekl novinářům, že jedním z úkolů této instituce by měl být "boj proti takzvané postdemokracii".
Postdemokracie podle něj zahrnuje především nátlak nejrůznějších nevládních organizací, které chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb.
"Jsem pevně přesvědčen o tom, že boj za svobodu a demokracii neskončil pádem komunismu a že jsou nová nebezpečí a nové hrozby. Že lidská práva, občanská práva je třeba hlídat, dodržovat, dbát o ně a bojovat za ně," uvedl Klaus.
Lidé, kteří nyní posílají Klausovi otevřený dopis, míní, že diskreditace úsilí nevládních hnutí je útok na základní demokratické principy zaručené ústavou.
"Podobná kritika podle našeho názoru nepřísluší prezidentovi, jehož úkolem je garance ústavnosti státu a jeho institucí," uvádí se v dopise, který podepsalo 12 osobností.
Mezi signatáři je Rudolf Battěk, Václav Malý, Jan Ruml, Petr Uhl, Karol Sidon, Jiřina Šiklová, Svatopluk Karásek či Jan Štern. "Je to občanská reakce lidí, kterým se nelíbí paušální zlehčování úsilí občanských iniciativ," řekl jeden z autorů dopisu Václav Trojan.
Hrad zatím mlčí
Klausův mluvčí Petr Hájek uvedl, že dokud si prezident dopis nepřečte, nebude se k němu vyjadřovat.
Signatář Trojan v souvislosti s Klausovou kritikou nevolených organizací připomněl, jak "legitimní" orgány komunistického režimu představitele občanských aktivit jako Charta 77 nebo Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) pronásledovaly a označovaly za "ztroskotance a samozvance".
"Domnívali jsme se, že po listopadu 1989 už nikdo nebude znevažovat a podceňovat váhu občanských iniciativ a nevládních a neparlamentních skupin a hnutí, ale že jim byla přiznána ústavou nezastupitelná úloha v procesu utváření svobodné občanské společnosti," píše se v dopise.
Autoři v závěru vyjadřují naději, že Klausovy výroky o škodlivosti nevládních organizací jsou nedorozuměním.
ČTĚTE TAKÉ:
Text dopisu skupiny bývalých disidentů Václavu Klausovi
