Discovery zradila jemná manévrovací tryska, u ISS ale přistál precizně

Raketoplán Discovery se při přistání u stanice ISS musel obejít bez jemných manévrovacích trysek. Přesný manévr posádka provedla vůbec poprvé jen s pomocí hlavních, o hodně silnějších trysek. V předposlední srpnový den také Discovery oslavil 25 let od prvního startu do kosmického prostoru.

Raketoplán Discovery | foto: NASA

"Velitel Frederick C. J. Sturckow, kterého porucha přinutila použít velké manévrovací trysky místo jemných, obratně navedl raketoplán k bezchybnému přistání u ISS," informoval server Spaceflightnow.com o přistání, které v podobném scénáři astronauti zažili vůbec poprvé.

U více než třísettunové ISS, která je nyní dokončena z 83 %, zakotvil Discovery v 00:54 SELČ. Stanice i raketoplán přitom přelétaly nad Atlantickým oceánem.

Manévr ale nebyl úplně obvyklý. Kvůli selhání jedné z jemných předních manévrovacích trysek (ty mají tah 24 liber, tedy asi 11 kg) musela posádka použít mnohem větší hlavní manévrovací trysky o tahu 870 liber (395 kg). Astronauti se na podobný případ cvičí, posádka Discovery ale byla první, která ho ozkoušela v praxi, připomněl Spaceflightnow.com.

"Než se otevře průlez a budeme mít problémy tam nahoře najít C. J. (velitele Sturckowa), směna by mu ráda vzkázala, že na přistání udělal ohromnou práci. A rádi uslyšíte, že se to stalo při 25. výročí prvního letu Discovery," vzkázal na oběžnou dráhu z řídicího střediska Chris Ferguson.

Sturckow nicméně není ve vesmíru žádný zelenáč - jako první astronaut se k Mezinárodní vesmírné stanici podíval už počtvrté, napsal server.

"S malými tryskami máte přesnější kontrolu, takže lze říci, že (Sturckow) musel letět trochu jinak," řekl letový ředitel Tony Ceccacci s poukazem na to, že raketoplán musel pečlivěji kontrolovat přistávací rychlost. "Takže to bylo trošku složitější, ale posádka na to trénovala. Zrovna včera jsme s C. J. probírali důležité body, zvládl to skvěle," dodal.

Hlavním cílem mise je doprava 7,5 tuny vědeckého vybavení, systémů podpory života a zásob. Astronauta Tima Kopru vystřídá na palubě stanice Nicole Stottová. Posádka raketoplánu má v plánu celkem tři výstupy do volného prostoru.

RAKETOPLÁN DISCOVERY

Discovery poprvé letěl do vesmíru 30. srpna 1984 a nyní má nalétáno už přes 200 milionů kilometrů (36 misí). Jeho jméno je primárně odvozeno od lodě HMS Discovery námořního kapitána Jamese Cooka. Raketoplán dokonce svůj vzor překonal v délce služby - HMS Discovery, spuštěnou na vodu v roce 1774, rozebrali po 23 letech.

S raketoplánem Discovery se pojí několik milníku v historii NASA - vypustil Hubbleův vesmírný teleskop, vezl do vesmíru nejstaršího astronauta (Johna Glenna, prvního amerického astronauta vůbec - s Discovery letěl, když mu bylo 77 let). Když NASA po tragédiích Challengeru a Columbie obnovila vesmírné lety, mise "return to flight" neletěl nikdo jiný než Discovery.