Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Discovery hladce přistál

  8:24aktualizováno  8:24
Americký raketoplán Discovery, jehož posádka v minulých dnech připravovala na stálý provoz Mezinárodní kosmickou stanici, hladce přistál v Kalifornii v Mohavské poušti. Hodinu před půlnocí v úterý 24. října tak uzavřel stý let raketoplánů do vesmíru. Přistávací dráha v Kalifornii byla vybrána, protože na mateřském mysu Canaveral na Floridě panuje špatné počasí.

Posádka raketoplánu má za sebou třinácti denní pobyt v kosmu. Původně měla mise trvat jen 11 dnů, ale pro špatné počasí bylo přistání od neděle odkládáno.

Start první mezinárodní posádky na mezinárodní stanici se plánuje z kazachstánského Bajkonuru na 31. října. Orbitální komplex pak má být obydlen od 3. listopadu. Stanici v hodnotě 60 miliard dolarů staví společně USA, Rusko, Japonsko, Kanada a 11 evropských států.

Astronautům se práce v kosmu zdařila
Dva astronauti z amerického raketoplánu Discovery připevnili po šesti hodinách hliníkovou konstrukci Z-1, kterou raketoplán vynesl do vesmíru, na základ mezinárodní orbitální stanice ISS. Na konstrukci pak úspěšně namontovali kabeláž a telekomunikační anténu. Z-1 ponese v budoucnu také čtyři gyroskopy pro zajišťování stability stanice.

Raketoplán je složen z více než 2,5 milionu částí, 370 kilometrů kabelů a více než 27 tisíc izolačních destiček a tepelných vložek. Před vypuštěním váží asi dva miliony kilogramů. Během prvních 8,5 minut letu se spotřebuje více než 1,59 milionu kilogramů pohonných hmot. V této době raketoplán akceleruje z nuly na rychlost přibližně devětkrát vyšší než výstřel z pistole, což představuje 28.002,6 kilometru za hodinu. Při startu spotřebují dvě rakety na tuhý pohon každou sekundu více než deset tun paliva a vyvinou sílu rovnající se síle 14.700 lokomotiv. Teplota uvnitř hlavních motorů dosahuje 3315,6 stupně Celsia.

"Během šesti hodin a dvaceti osmi minut ve vesmíru splnili oba astronauté všechny úkoly beze zbytku," zdůraznil mluvčí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu.

Práci astronatů Billa McArthura a Leroyho Chiaa ve volném prostoru podporoval japonský kosmonaut Koiči Wakata, který z kabiny raketoplánu obsluhoval mechanické rameno. Jeho pomocí dopravil na místo montáže nejen vlastní nosník Z-1, ale i oba astronauty, kteří jej měli připevnit. "Vesmírní pracovníci" také na nosník připevnili bednu s nářadím, které bude používáno pro montáž dalších vnějších zařízení na stanici v následujících etapách jejího budování.

Celkem astronauti uskutečnili čtyři výstupy do otevřeného kosmu.

Práci kosmonautů provázely drobné problémy
Montáž nového segmentu, který ponese čtyři gyroskopy pro zajišťování stability orbitální stanice poznamenaly malé problémy. Práce tím nabraly tříhodinové zpoždění.

Na raketoplánu došlo k elektrickému zkratu, který vyřadil počítačový vizuální systém a kameru v nákladním prostoru raketoplánu. Vizuální systém se s pomocí pozemní kontroly podařilo opravit, ale kamera zůstala mimo provoz.

Japonský astronaut Koiči Wakata pak s pomocí mechanické paže uchopil 8100 kg těžký segment a pomocí složitého manévru ho připojil ke kosmické stanici

Raketoplán odstartoval ve čtvrtek
Raketoplán Discovery odstartoval 12. října z Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral k Mezinárodní kosmické stanici. Na jeho palubě je šest amerických astronautů a jeden japonský. Jejich úkolem je příprava mezonárodní stanice k brzkému přijetí první stálé posádky. Discovery vzlétl k jubilejní sté misi amerických raketoplánů.

Start raketoplánu byl čtyřikrát odložen
Raketoplán se měl podle plánu vydat do vesmíru již 5. října, avšak let byl čtyřikrát odložen kvůli technickým problémům nebo špatnému počasí.

Ranní start se vydařil, přestože až do posledních okamžiků byly meteorologické podmínky nejisté.

Mezinárodní stanici (ISS) nyní tvoří kromě Unity ještě ruské moduly Zvezda a Zarja. Zvezdu bude obývat první posádka ISS, která má na stanici přiletět začátkem listopadu.

Start raketoplánu Discovery z Kennedyho vesmírného centra, 12. října 2000.

Motory byly zažehnuty - Discovery startuje, 12. října 2000.

Discovery dvě vteřiny před přistáním v Mohavské poušti v Kalifornii.

Discovery přistává v Mohavské poušti v Kalifornii.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Americký prezident Donald Trump ukazuje svým fanouškům, kam se mají na zatmění...
Trump sledoval zatmění slunce bez ochranných brýlí, lidé se mu smějí

Přestože lékaři, média i vědci z NASA varovali, že sledovat zatmění slunce bez ochranných brýlí je vysoce nebezpečné, americký prezident Donald Trump se...  celý článek

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.