Evropská unie si od vytvoření takzvané Evropské služby vnější akce (ESVA), v jejímž čele stojí Britka Catherine Ashtonová, slibuje zvýšení vlastní role ve světě.
Jenže ESVA se nyní potýká s existenčními problémy a existuje v podstatě jen na papíře. Navíc se na ni valí kritika od neziskového sektoru, podle níž nový systém může podkopat aktivity Evropské unie v oblasti lidských práv.
"ESVA je zásadní pro to, aby Evropská unie efektivněji prosazovala univerzální lidská práva," podotkl v tiskovém prohlášení Nicolas Beger z Amnesty International. "Avšak zdá se, že služba nebude mít strukturu či schopnost dokonce ani udržet současný vliv EU v této zásadní oblasti," dodal s obavou, že "pokud se služba bude vyvíjet tak, jak je nyní plánováno, nebude moci dělat víc, než pořádat konference o lidských právech a rezervovat hotely pro delegace".
Na nový sbor možná teď nezbydou pěníze
Hrozbou pro "evropské ministerstvo zahraničí" jsou teď hlavně jednání mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU. Pokud se obě strany nedohodnou ani do poloviny prosince, Unii čeká rozpočtové provizorium a na chod diplomatického sboru nebude mít peníze. To by budování diplomatické sítě nejspíš na nějaký čas pozastavilo.
"Vybudování unijního diplomatického sboru může trvat až několik let," uvedl minulý týden český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle a připustil, že s takovými potížemi autoři Lisabonské smlouvy nepočítali.
