Ukázala to poslední studie, kterou včera zveřejnil Ústav pro informace ve vzdělávání. "Absolventů je rok od roku skutečně víc. Tolik jako v jiných evropských zemích ale zatím ne," řekla Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Přestože čísla ze studie nemluví příliš ve prospěch Česka, skutečnost není tak černá. Vysokou školu u nás studuje každý rok zhruba o dvacet tisíc studentů víc.
Například v roce 2001 se vysokoškolsky vzdělávalo 209 298 lidí, v loňském školním roce jich bylo už 323 765. A čísla zřejmě i nadále porostou. Málokomu už dnes stačí pouze maturitní vysvědčení, prioritou pro stále větší množství Čechů je diplom z vysoké školy.
"Důvod, proč chtějí mladí lidé studovat, je několik. Jedním z nich jsou peníze. Diplom z vysoké školy přinese absolventovi i víc peněz v práci," popsal svou zkušenost Miroslav Karlíček z Vysoké školy ekonomické v Praze. Další důvod je spíš společenský. Vysoká škola dodává prestiž a navíc studentovi prodlouží mládí.
Vznikají nové obory
Jak dostat do škol ještě víc zájemců, abychom se vyrovnali jiným západním státům? Podle Miroslava Karlíčka je důležité umět reagovat na poptávku. Školy tak rozšiřují kapacity tříd nebo přidávají nové obory. "Je samozřejmě společenská poptávka, aby se přijímalo víc lidí. U nás například transformujeme stávající obory. Vznikají nové, které tady dřív nebyly, protože by jejich absolventi nenašli pak pracovní uplatnění," vysvětlil.
Velké procento studujících tvoří už i starší lidé. Není výjimkou, že zde studují i čtyřicetiletí studenti. "Nejvíc je zatím čerstvých maturantů, ale stoupá i počet studentů nad čtyřicet let," potvrdil Ondřej Gabriel z ministerstva školství. Důvod je prostý: Požadavky na kvalifikaci ze strany zaměstnavatelů stále rostou.
Zkušenost se "staršími" studenty mají například i na fakultě humanitních studií v Praze. "Pro naši fakultu to bylo specifické. Dlouhou dobu jsme měli víc starších uchazečů než na jiných školách a fakultách," uvedl proděkan fakulty Zdeněk Pinc.
Podle ministryně školství Dany Kuchtové je zvyšující se zájem o studium na vysoké škole dobrý i pro lidi s nižším vzděláním. "Často se ozývají hlasy, že čím je více vysokoškolsky vzdělaných lidí, tím je menší šance, že ti s nižším vzděláním seženou práci. Studie ukázala pravý opak. Tím, že vysokoškoláků přibývá, se rozvíjí trh práce a tím i uplatnění pro méně kvalifikované," okomentovala studii Dana Kuchtová.
Středoškoláků máme nadprůměrně
Čím se naopak Česko může pochlubit, je nadprůměrný počet lidí s ukončeným středoškolským vzděláním. Maturitu nebo výuční list má u nás v průměru 90 procent populace. Průměr zemí OECD je 68 procent. Znepokojivé jsou však výdaje, které jsou na školství a vzdělávání. V tom Česko zaostává nejvíce. V pomyslném žebříčku zemí je až za druhou třetinou.
Například na základní školství dávají v průměru země OECD ročně 5 331 amerických dolarů. V Česku to je pouze 2 791 dolarů. "Ve financování je velký rozdíl. Je třeba studii ukázat poslancům i vládě, aby si všichni rozdíly dobře uvědomili. Tady v tom máme hodně co dohánět," reagovala ministryně Dana Kuchtová.
Jak si vedou Češi* Ve vyspělých zemích sdružených v organizaci OECD dosahuje středoškolského vzdělání 68 % obyvatel ve věku od 25-64 let. V Česku absolvovalo střední školu 90 % obyvatel. |
