Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dinosauři měli delší nosy

  16:13aktualizováno  16:13
Film Jurský park nezobrazuje veleještěry právě věrně.
Film Jurský park nezobrazuje veleještěry právě věrně. Není to však chyba štábu. Mýlili se i vědci; tedy v případě, že je správná nová teorie, že řada dinosaurů měla nosní dírky posazené úplně jinak, než se dosud věřilo. Kosterní pozůstatky obalují odborníci a malíři již dlouho. Na ohijské univerzitě však nyní zjistili, že dinosauři měli "delší nosy". Mohlo by se zdát, že posunutí dýchacích otvorů dírek dále od očí a blíže k tlamě je téměř bezvýznamné. Avšak podle Lawrence Witmera, který svou detektivní práci zveřejnil v časopise Science, to mění představy o fungování dýchacího systému ještěrů. "Delší", nebo chcete-li masitější nosy také lépe zapadají do posloupnosti vývoje druhů. Především se však dá z postavení dírek odvodit, jak veleještěři používali čich, nalézali potravu, vyhledávali predátory nebo příslušníky opačného pohlaví při páření. Stále otevřená zůstávala otázka, zda byli dinosauři teplokrevní jako ptáci, nebo studenokrevní jako dnešní plazi. Witmer tvrdí, že v případě, že by byly otvory blíže k očím (jak se dosud soudilo), omezovalo by to u dinosaurů řadu důležitých biologických funkcí. Komplexnější nosní membrány zajišťovaly naopak ohřívání vzduchu a jeho filtraci od prachu a zvlhčení, než se dostal do plic. "Nosní" dírky blízko tlamy sloužily také pro lepší zachycování pachů. Pokud by otvory byly výše, veleještěři by neměli tak dobrý čich. Witmer zdůrazňuje, že i z kosterních pozůstatků vyplývá, že dinosauři, kteří vymřeli před 65 miliony let, měli veliké a komplikované čenichy. Vždyť otvory v lebce někdy zabírají polovinu lebky. Tyto otvory však vyplňovaly tkáně napojené na krevní oběh. Paleontologové však dnes mohou jen hádat, jak toto ústrojí ve skutečnosti vypadalo, protože k dispozici mají pouze zkamenělé kosti. Witmer svou teorii založil i na porovnávání dnešních příbuzných dinosaurů a srovnání jejich orgánů s fosiliemi. Vybral si celkem 62 živočichů patřících k 42 druhům: krokodýly a další ještěry, želvy, zkoumal i ptáky. Původní představa o umístění dýchacích otvorů přitom navíc vycházela z objevu v roce 1884, kdy byla nalezena lebka Diplodoca s velkým otvorem pod očima. Navíc se věřilo, že tito ohromní býložravci žili kvůli váze ve vodě (a proto také měli otvory kvůli nadechování výše). V roce 1960 sice odborná veřejnost tuto teorii zapudila, nicméně na postavení dýchacích otvorů a podobě dinosaurů se nic nezměnilo.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Blesková zpráva
Policie zadržela v Rotterdamu muže v dodávce, vezl plynové bomby

Nizozemská policie dnes kvůli teroristické hrozbě zrušila koncert americké rockové skupiny v Rotterdamu.  celý článek

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.