"Trosky, které byly pod zemí 67 let, jsou ve velice dobrém stavu. Některé díly vypadají, že včera sjely z výrobní linky," nadšeně hovoří o nálezu archeolog muzea Vladislav Burian.
Tomáš Fedra drží deformovaný kulomet ráže 12,7 mm.
Letoun spadl ocasem napřed do měkké jílovité půdy. Náraz byl tak silný, že se stroj zapíchl pět metrů pod zem. I po tolika letech byl v letadle olej a benzin. Okolnosti archeologům nahrály, a tak se ze stroje dochovala velká část motoru, vrtule, dokonce i některé přístroje z kokpitu.
"Je to jeden z nejvýznamnějších nálezů na území republiky. Letadel se sice vykopalo dost, ale Focke-Wulf 190 v takovém stavu ještě ne," upozorňuje ředitel muzea Jaroslav Pikal.
Jaký byl osud nalezeného letounu?Pilotem byl nejspíš Hubert Engst, německé stíhací eso. V srpnu 1944 podnikl nálet na americký bombardér B-24 Liberator, který letěl od Pardubic. Jeho první dávka z kulometu zabila oba piloty a poškodila motor. Americký stroj začal hořet a padat. Střelec bombardéru ale ještě dorážející Focke-Wulf dokázal trefit. Na výfuku letounu je podle pracovníků muzea vidět díra po kulce z amerického kulometu Browning ráže 12,7 milimetru. Zásahy do motoru byly pro německý letoun osudné. Unikající horký olej navíc popálil pilota v obličeji. Ten ale ještě stihl vyskočit a zachránil si tak život. Američané takové štěstí neměli - jejich bombardér spadl u Vlčic a devět členů posádky zahynulo. Zachránil se jen jeden. Je ale také možné, že Engst v letadle neseděl. Podle posledních informací Engst ve svých pamětech vzpomínal, že jeho stroj dopadl někde na kopečku a ne u rybníka. |
Pracovníci muzea byli objevu letounu blízko už před rokem. Místo prohledávali s magnetometrem, nic však nenašli. Po roce se do Otína opět vrátili, tentokrát ale o 25 metrů dál. A tam už letadlo bylo.
Zachovala se řada zajímavostí - štítky s výrobními čísly, termostat, přístroj, který rozpoznával nepřátelská letadla. Perličkou je noha podvozku - je sice ohnutá, ale hliník je tak zachovalý, že vypadá jako nový.
Pavel Cichra a Tomáš Fedra při manipulaci s jedním listem vrtule letounu.
"Skvěle se dochoval i jeden kulomet a dvacetimilimetrový kanon. Veškerá mechanika funguje - kdyby kulomet nebyl ohnutý, tak bude snad i funkční," podivoval se pracovník muzea Tomáš Fedra.
Nalezený materiál, kterého jsou čtyři tuny, pracovníci muzea čistí a konzervují, na vzduchu totiž začal kov ihned reznout. Problém jim dělá také kyselina, jež vytekla z baterie. Některé hliníkové části rozežrala. "Namáčíme je v roztoku, který kyselinu neutralizuje. Poté jednotlivé díly roztřídíme, co kam patřilo," vysvětlil postup další z pracovníků muzea Pavel Cichra.
Nejzajímavější exponáty uvidí lidé na výstavě o bitvě na Jindřichohradecku, která začíná 11. listopadu.
