Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla tento návrh hodlá předložit jako součást plánu penzijní reformy, kterou si od něho sněmovna vyžádala. Pokud budou mít poslanci na stole návrh na zvýšení pojistného v rámci celé reformy, mohl by Špidla na svou stranu získat i lidovce. Ti by spolu s hlasy sociálních demokratů a komunistů, kteří vyšší pojistné podpořili už před týdnem, dali dohromady potřebnou většinu.
Špidla chce poslancům předložit verzi, ve které sazba pojistného stoupne ze současných 36 aspoň na 38 procent. Například ten, kdo má průměrný plat, který se pohybuje kolem 12 tisíc hrubého, zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění 1670 korun místo současných 1590. Ještě větší tlak dopadne na podniky, které za zaměstnance hradí zbylé dvě třetiny pojistného, a budou tedy muset šetřit na mzdách i počtu pracovních sil.
"Dvě procenta jsou minimum k tomu, aby se stát dokázal zbavit deficitu na důchodovém účtu. Bez toho nelze spustit reformu penzijního systému," říká ministr práce.
To, že lidovci dávají návrhu na zvýšení sociálního pojištění naději na úspěch, potvrdil Miroslav Kalousek, ekonomický expert KDU-ČSL: "V rámci politických jednání o tom, jak bude nový penzijní systém vypadat, jsme skutečně připraveni bavit se o pohybu pojistného. Ale musí to být dohoda nad celým modelem, a ne nad tím, že někomu chybějí peníze ve státním rozpočtu."
Přistoupit na kompromis s vládou jsou lidovci ochotni i u dalších dvou klíčových návrhů - deficitního rozpočtu a zvýšení spotřebních daní. To Kalousek v minulých dnech několikrát potvrdil. Daňovou novelu již sněmovna pustila do druhého čtení a rozpočet, který před týdnem odmítla, vláda v těchto dnech předělává podle lidoveckého zadání.
Lidovci se touto taktikou výrazně programově vzdalují Unii svobody, s níž přitom za tři týdny půjdou společně do senátních a komunálních voleb. Unie, stejně jako ODS, se totiž o zvyšování sociálního pojištění vůbec nehodlá bavit. Rovněž na rozdíl od lidovců nepodpoří rozpočet s vysokým deficitem.
"My tvrdíme, že v systému sociálního pojištění je peněz dost a pojistné se zvyšovat nemusí. Důchodový účet je sice v deficitu, ten však ministr Špidla může hradit z jiných položek svého resortu. Ten je jako celek v přebytku," vysvětluje postoj unie šéf jejího poslaneckého klubu Karel Kühnl. V tom má unie mnohem blíž k ODS než k lidovcům.
Unie i lidovci se přitom tváří, jako by je názorový rozchod u tak důležitých věcí, jako je rozpočet a daně, nemohl několik týdnů před volbami vůbec poškodit. "Vůbec to spolu nemá nic společného. Koalice s lidovci je jen o vzájemné podpoře kandidátů a to funguje výborně," tvrdí Kühnl. Programový rozchod nevadí ani místopředsedovi KDU-ČSL Janu Kasalovi: "Já v tom problém nevidím. Rozumím tomu, že Unie svobody je v jiné situaci než my a že se snaží hrát vlastní názor."
Shoda lidovců a ČSSD v ekonomických otázkách by mohla do budoucna zpochybnit nejen spolupráci KDU-ČSL a Unie svobody, ale také ohrozit opoziční smlouvu ČSSD a ODS. V ní se totiž obě strany zavázaly, že ve sněmovně nebudou trvale hlasovat společně s některou třetí stranou. Pokud by se to stalo, byl by to důvod k vypovězení smlouvy a de facto i k pádu Zemanovy vlády.
Taková situace však podle ODS nyní zdaleka nehrozí. "Všechny tyto tři zákony, o nichž je řeč, spolu souvisejí a podle mě je to balík jednoho hlasování. Je logické, že vláda bude nosit do sněmovny zákony a bude hledat dílčí podporu tam či onde. Jde nám ale o to, aby se jednotné hlasování nestalo pravidlem," vysvětluje místopředseda ODS Ivan Langer.
