Je mu devadesát let a po místnosti se šourá jen s pomocí své ženy. Ani paměť už generálovi Antonio Imbertovi neslouží jako dřív. Ten okamžik, kdy stiskl spoušť a sprovodil ze světa Rafaela Leónida Trujilla Molinu, si ale stále živě pamatuje.
Oné temné noci 30. května 1961 spolu s třemi dalšími spiklenci čekal ve voze na silnici kousek za hlavním městem. Nervózní muži věděli, že sedmdesátiletý tyran tudy pojede na rezidenci, kde si vydržoval mladičkou milenku. Další tři muži svírali zbraně v druhém automobilu zaparkovaném dále od města.
Trujillovo auto mělo v sobě 60 průstřelů.
Trujillo a americký viceprezident Richard Nixon (vlevo) v roce 1955
Antonio Imbert seděl za volantem. Když projel Trujillův chevrolet, šlápl na plyn. Tropický večer pročísly první výstřely, diktátorův řidič zpomalil a chevrolet zastavil u krajnice. Antonio Imbert mu pohotově zablokoval cestu svým vozem.
"Pak jsme začali střílet," vzpomíná pro BBC starý muž v generálské uniformě. Trujillo i jeho šofér byli ozbrojení a bránili se, ale spiklencům se podařilo přiblížit se k jejich autu. "Trujillo byl zraněný, stále však chodil, tak jsem ho střelil ještě jednou," líčí Antonio Imbert.
Sestry MirabalovyDiktátor nechal zavraždit půvabné odpůrkyně krvavého režimu |
Když výstřely utichly, leželo tělo obávaného diktátora nehybně na asfaltu. "Strčili jsme ho do auta a odvezli pryč," rekapituluje muž, který se na ostrově těší pověsti hrdiny. Muži Trujillovo tělo odvezli ke svému známému, který o celé akci věděl. Tam ho také později objevila policie.
Třicet let krvavého teroru
Muž, jemuž nikdo neřekl jinak než El Jefe, během své třicetileté hrůzovlády nad východní částí ostrova Hispaniola bez milosti potíral jakýkoli projev odporu.
Ostrovem se šířily pověsti, že tajná policie krmí těly Trujillových odpůrců žraloky, kteří si už zvykli čekat pod vybranými útesy. Tyran kolem sebe cíleně budoval bizarní kult osobnosti - nejvyšší horu přejmenoval na Pico Trujillo a dominikánskou metropoli Santo Domingo na Ciudad Trujillo.
Dlouhá léta se díky svým protikomunistickým postojům těšil přízni Spojených států, stále rostoucí hromady mrtvých ale vztahy s Washingtonem postupně ochladily. A když Trujillo naplánoval atentát na venezuelského prezidenta Romuela Betancourta, Amerika odvolala z Dominikánské republiky svého velvyslance a zavřela ambasádu.
Petrželová řežTrujillo v roce 1937 nechal povraždit několik desítek tisíc Haiťanů žijících u hranic ve vnitrozemí. Pětidenní genocida se zapsala do historie jako Petrželový masakr. Trujillovi vojáci ukazovali zadrženým lidem snítku petržele, a když nedokázali se správným přízvukem vyslovit slovo peresil, španělský název rostliny, bez milosti je zabili mačetou. |
Prezident Eisenhower už měl připravený plán na jeho odstranění, po nástupu Kennedyho však z operace sešlo. Novopečený šéf Bílého domu utrpěl ponižující porážku v kubánské Zátoce sviní a bál se, že by mocenského vakua v Dominikánské republice mohl využít Fidel Castro k dalšímu šíření revoluce v Karibiku.
Vražda? Ne, pouze spravedlnost
"Pokud bych byl Dominikánec, což díky Bohu nejsem, považoval bych odstranění Trujilla za první nutný krok k záchraně své země a vlastně i za svoji křesťanskou povinnost," napsal do Washingtonu v říjnu 1960 ředitel buňky CIA v Dominikánské republice Henry Deaborn. Nicméně jediná materiální podpora, kterou spiklenci od Američanů získali, byly tři karabiny M1.
Den po atentátu se moci chopil Trujillův syn Ramfis a ve snaze dopadnout vrahy svého otce rozpoutal kolotoč krvavého šílenství. Dva komplicové Antonina Imberta zahynuli při přestřelce s policií. Zbylí čtyři byli zatčeni a zastřeleni později.
Antonio Imbert vděčí za život italskému konzulovi v Santo Domingu, který ho u sebe schovával dlouhých šest měsíců. Na místě diktátorovy smrti je dnes umístěna plaketa, jež připomíná nejvyšší oběť Imbertových přátel. Slovo "vražda" na ní nenajdete, atentát na tyrana připomíná slovem "ajusticiamento", španělským výrazem pro vykonání spravedlnosti.
