"Dohromady jde o 1,4 miliardy korun, v nichž ještě není započítaný například ušlý zisk," uvedl ředitel TV Óčko Jiří Balvín.
Šestice stanic se ale nevzdává a pere se o své licence, které jim soud podle jejich názoru odebral neoprávněně. "Pokud naše situace nebude urychleně řešená, připravujeme podklady pro stížnost k Evropské komisi," řekl Balvín.
Provede-li stát v následujících měsících potřebné změny v zákonech, mohla by se digitální televize v Česku rozjet příští jaro.
V opačném případě se vysílání ještě více oddálí. "Pokud zákonodárci nebudou včas reagovat, může se spuštění nových programů zpozdit až o několik let," říká ředitel Martin Mrnka ze zpravodajské televize Z1.
Digitální televize přitom od státu nechtějí mnoho. "Nepotřebujeme žádnou podporu, stát do nás nemusí investovat ani korunu. Chceme pouze rovné podmínky pro podnikání v této zemi," tvrdí Fero Fenič z Febio TV.
Z klinické smrti digitálu těží především Nova a Prima, které na čas přišly o možné konkurenty v boji o reklamu.
"Naše programové plány se pro současné televize staly také zdrojem inspirace, když se naráz rozběhlo například obrovské množství magazínů o domácnosti či bydlení," dodal šéf TV Barrandov Vladimír Kuba.
K možnosti vysílání přes kabel je skeptický. "Šíření pouze přes kabel a satelit by se nám nevyplatilo, protože se signál dostane pouze k pětině obyvatel a kvůli vyšším nákladům bychom museli šetřit na kvalitě programu," vysvětluje Kuba.
Zástupci digitálních televizí zdůraznili také ekonomická pozitiva svého vysílání. Údajně by znamenalo zaměstnání až pro tisíc lidí a přineslo přímé investice ve výši kolem pěti miliard korun.
