Prezidentský kandidát Jiří Dienstbier a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve

Prezidentský kandidát Jiří Dienstbier a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve volebním štábu v Lidovém domě v Praze. (12. ledna 2013) | foto: Petr Topič, MAFRA

Dienstbier vyjel proti špičkám ČSSD. Změny podle něj dělají jen naoko

  • 93
Rozkol mezi bývalými velkými spojenci, ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem a premiérem Bohuslavem Sobotkou, se prohlubuje. Dienstbier v sobotu při jednání ústředního výkonného výboru ČSSD silně kriticky vystoupil proti tomu, jak vedení strany jen předstírá, že podobu kandidátek budou moci reálně ovlivnit všichni členové.

Už dříve se do kolize s šéfem strany dostal kvůli služebnímu zákonu, když ČSSD dala při jeho schvalování přednost dohodě s TOP 09 a ODS před návrhem, který hájil právě Dienstbier.

Teď si znovu člen vlády nebere servítky kvůli volebnímu řádu pro sestavování volebních kandidátek, jenž v sobotu schválil Ústřední výkonný výbor ČSSD. „Tváří se to, jako kdyby členové o něčem rozhodovali, protože mají právo přijít a dávat preferenční hlasy, ale celý ten systém je nastaven tak, že stejně těmi preferenčními hlasy nic nezmění,“ řekl Dienstbier k volebnímu řádu pro sestavování kandidátek. Předložil ho Sobotka a prošel jak stranickým grémiem, tak v sobotu předsednictvem i ÚVV ČSSD.

Sobotka: Poprvé o kandidátech do Senátu rozhodnou členové

„123 členů Ústředního výkonného výboru bylo proti, 1 byl proti a čtyři se zdrželi,“ oznámil po jednání premiér Sobotka. Změny ve stanovách označil za revoluční. Protože poprvé strana zapojí do rozhodování všechny členy, kteří budou mít možnost kandidátky ovlivnit. Vůbec poprvé podle něj všichni členové ČSSD v jednotlivých senátních obvodech vyberou kandidáty do Senátu.

Po vnitrostranickém referendu sociální demokracie ohlásila, že 88 procent jejích členů kývlo na to, aby kandidátky do parlamentních a krajských voleb schvalovala celá členská základna. Devadesát dva procent členů ČSSD bylo proti kumulaci funkcí a téměř 52 procent schválilo i povinné zastoupení 40 procent žen na stranických kandidátkách. A potvrdil to i sjezd strany. Teď se to ale podle Dienstbiera změnilo tak trochu na parodii původního záměru.

Když se někdo posune hlasy členů nahoru, bude to zázrak

Aby vůbec všichni členové strany mohli nějak zahýbat s kandidátkou sestavenou krajským výborem strany, muselo by se hlasování o tom zúčastnit minimálně třicet procent všech členů v dotyčném kraji. A to není zdaleka vše. Minimálně padesát procent by muselo použít preferenční hlasy při schvalování kandidátky a jeden kandidát by jich musel dostat 30 procent, aby se z dolní pozice posunul na kandidátce někam nahoru.

„Když to srovnám s volbami, tam hlasující mají čtyři preferenční hlasy, ale stačí překročení hranice pěti procent pro jejich uplatnění,“ kritizoval v sobotu Dienstbier, že řadoví členové šanci reálně nic nezmění, jak jim strana tvrdila. „Pokud někde z těch třinácti krajů náhodou jeden dva kandidáti poskočí, tak by to při těch nastavených pravidlech byl téměř zázrak,“ kritizuje Dienstbier to, co Sobotka předložil a ve straně i obhájil. Když mu reportér iDNES.cz řekl, že ho „nebudou mít ve straně rádi“, když takto mluví, opáčil: „Proč o tom mluvíte v budoucím čase?“

Sobotka navrženou změnu hájí. „Shodl jsem se na tom s předsedy krajů,“ řekl. Už na stranickém sjezdu v březnu, když ho tam někteří kritizovali za změny jen naoko, se bránil slovy: „Možná to není pokrok o tisíc procent, možná je to jenom pokrok o osmdesát procent, ale je to výrazná pozitivní změna a už vůbec se nedá oddiskutovat fakt, že ženy budou mít nyní garantováno postavení na našich kandidátkách do Sněmovny a krajů ve výši 40 procent.“ (více zde)

Jediné, o čem budou moci reálně všichni členové strany rozhodnout, je lídr kandidátky. Okresní nebo krajský výbor a politické grémium budou navrhovat lídra krajské kandidátky. Ze všech návrhů si pak vyberou členové krajské organizace. To ale podle Dienstbiera nestačí. „Pokud ti členové jsou dobří akorát na to, aby šli pomoci kandidátům, o kterých reálně nerozhodnou, v kampani roznášet nějaké letáčky, tak je to logicky brzy přestane bavit. O ty členy přijdeme.“

„Žádný volební řád ještě žádné politické straně volby nevyhrál. Především musí sociální demokracie velmi tvrdě pracovat na volebním programu, protože o tom jsou volby, a ponese také odpovědnost za dosavadní správu krajů,“ řekl iDNES.cz jihomoravský hejtman Michal Hašek. „Jsme demokratickou stranou, každý může projevit svůj názor, tedy i Jiří Dienstbier, uvidíme kolik členů přesvědčí, jestli jeho názor sdílí většina sociální demokracie,“ dodal Hašek. Jeho předpověď, že Dienstbier pro svou kritiku podporu nesežene, byla správná.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video