ČSSD si vás a Jana Švejnara vybrala jako dva možné kandidáty na Hrad. Jaká je vaše představa o tom, jak by si měl prezident počínat ve srovnání s tím, jak se chová současný prezident Václav Klaus?
Především nový prezident by měl být ústavním prezidentem, důsledně dodržovat meze pravomocí, jak jsou dané Ústavou, a nepřekračovat je, jak se bohužel často děje u současného prezidenta.
ČSSD vybrala na Hrad Dienstbiera a Švejnara |
Byl jste už po roce 1989 poslancem federálního shromáždění a nyní jste senátor. Přes své relativní mládí máte poměrně dost politických zkušeností, přestože vám nejspíš vaši oponenti budou připomínat vašich 42 let. A politici v takové funkci bývají obvykle starší. Zvažoval jste zájem o tuto pozici i s ohledem na váš věk?
V květnu mi bude 43 let. Samozřejmě, že jsem to zvažoval, protože je tu určitá tradice takových těch tatíčkovských prezidentů. Do této kategorie já příliš nezapadám. Možná by České republice prospělo, kdyby padlo takové to trochu zbožštění, které u nás prezident má. Kdyby výkon prezidentské funkce byl civilnější. Může to být i výhoda. Možná bych mohl oslovit i mladší voliče a přitáhnout je k volbám.
Jaké si dáváte šance proti Janu Švejnarovi? On už minule kandidoval s podporou sociální demokracie, nicméně není členem vaší strany, to by asi mohlo sehrát roli při definitivním výběru ČSSD mezi vámi a panem Švejnarem?
Nechci to hodnotit. Závěr grémia byl, že Jan Švejnar je kvalitní kandidát. V případě, že nominaci získá, má některé výhody, asi i ve srovnání se mnou, možná že já zase nějaké jiné. Je to rozhodování, jestli se hledá všeobecně přijatelnější osobnost, nebo někdo, kdo je více spojován s tradičními hodnotami ČSSD. Chystáme řadu setkání, kde bychom měli oba vystupovat. Budou především pro naše členy, ale měla by být otevřená veřejnosti. Z té debaty by pak mělo vzejít konečné rozhodnutí.
Dá se tedy říci, že výběr prezidentského kandidáta sociální demokraté pojmou jako součást kampaně před podzimními senátními a komunálními volbami?
Nevím, jestli to pojmeme jako součást kampaně, ale nepochybně vzhledem k časovému souběhu se tyto věci nejspíše budou vzájemně ovlivňovat.
Ještě k některým prezidentským pravomocem. Domníváte se, že má prezident postupovat více v souladu s vládou při sjednávání mezinárodních smluv, nebo se chovat autonomněji, jako to v některých případech ukázal Václav Klaus?
Prezident nemá v zahraniční politice postupovat proti vládě. Zejména u zahraniční politiky platí, že by se měla hledat širší shoda než na bázi vládní většiny, pokud možno průřezově. Pokusit se formulovat zahraniční politiku společně a ne abychom se i v zahraničí přetahovali při vnitrostátních problémech. Prezident by se měl pokusit zprostředkovat shodu. Samozřejmě by měl nejprve jednat s vládou a koordinovat s ní svůj postup. Neměla by to být sólohra.
Pokud jde o udílení prezidentských milostí, jaký je na ně váš názor?
Není to ani tak otázka počtu, ale jejich odůvodněnosti. Myslím, že milosti přicházejí v úvahu jen v krajních situacích humanitárního charakteru. Samozřejmě je tady velká pochybnost, zda jsou tyto důvody vždy naplňovány. Nepochybně by se s tímto institutem mělo šetřit.
