Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman a Dienstbier „klečí“ před KSČM. K oběma má strana výhrady

  11:17aktualizováno  11:17
Miloš Zeman a Jiří Dienstbier symbolicky "poklekli" před komunisty. Žádají je totiž o výslovnou podporu v přímé volbě prezidenta, která pro ně může být klíčová. Oba přitom mají u komunistů určité handicapy. Zemanovi škodí, že by podpořil preventivní bombardování Íránu. Dienstbierovi zase to, že je proti rozvíjení jaderné energetiky.

Miloš Zeman a Jiří Dienstbier se ucházejí o podporu komunistů ve volbě prezidenta. Oba přitom mají z pohledu komunistů určité handicapy. | foto: ČTK

Komunisté budou o víkendu rozhodovat o tom, kterého z obou kandidátů podpoří a kterému ukážou palec dolů. Zejména pro Dienstbiera, který zatím podle průzkumů za Zemanem zaostává, bude verdikt komunistů klíčový. Pokud by se ttotiž KSČM přiklonila na Zemanovu stranu, byl by Dienstbier prakticky definitivně mimo hru. Dienstbier i Zeman už jasně řekli, že by neměli problém jmenovat vládu, která by stála na podpoře komunistů nebo v ní komunisté přímo byli.

Zklamaný Jiří Dolejš z KSČM telefonuje ve volebním štábu poté, co neuspěl v

"U obou kandidátů jsou ale i citlivá místa. U Zemana je to ta jeho jestřábí zahraniční politika. Třeba o daních ať si každý kandidát říká, co chce, to s pravomocemi prezidenta příliš nesouvisí, ale v zahraniční politice má prezident jisté kompetence. A Zeman je nejen pro preventivní úder na Írán, ale podporoval i útok NATO na Jugoslávii," řekl iDNES.cz místopředseda komunistů Jiří Dolejš.

Zeman při svých veřejných vystoupeních drží linii, kterou si nastavil jako premiér po útoku islamistů na newyorská dvojčata. Tehdy prohlásil, že s teroristy se v žádném případě nevyjednává, ale bojuje. Nyní v prezidentských debatách podporuje preventivní útok Izraele na íránská odpalovací zařízení (více zde) a otevřeně říká, že muslimští fundamentalisté musí být hlavním terčem české bezpečnostní politiky (více o tom najdete například zde).

Když před pár dny Dienstbier a Zeman přišli do sídla komunistické strany v centru Prahy, na uzavřeném jednání právě na Zemanovo "odhodlání válčit" Dienstbier podle informací iDNES.cz upozorňoval.

Dienstbier nevidí perspektivu v jaderné energetice

U Dienstbiera je zase podle místopředsedy KSČM Dolejše problém v určitém "úklonu směrem k zeleným". Místopředseda ČSSD je totiž odpůrcem dalšího rozvoje jaderné energetiky.

"V jádru nevidím dlouhodobě perspektivu,“ řekl Dienstbier před pár dny při debatě o zahraniční politice na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nechal by dožít současné jaderné elektrárny, ale dál by tento obor nerozvíjel. Komunisté mají na tuto věc opačný názor. "Ale víme, že v sociální demokracii jsou i lidé s jinými názory na jadernou energetiku, než má pan Dienstbier," řekl Dolejš.

O tom, zda podpoří Dienstbiera, nebo Zemana, budou komunisté rozhodovat na jednání ústředního výkonného výboru. Zeman se ještě před tímto jednáním bude v pátek veřejně prezentovat po boku bývalého komunisty Vladimíra Remka, kterého KSČM přemlouvala, ať na Hrad kandiduje, ale on místo toho podporuje Zemana.

Dopis Sobotky šéfovi komunistů i lobbing špiček strany

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka podpořil Dienstbiera i v dopise předsedovi komunistů Vojtěchu Filipovi (více o něm najdete zde). A špičky ČSSD za svého kandidáta Dienstbiera lobbovaly při schůzce s vedením komunistů v Poslanecké sněmovně.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka

"Znovu jsem požádal, aby KSČM podpořila Jiřího Dienstbiera jako kandidáta levého středu a levice," řekl po jednání Sobotka. Podle informací iDNES.cz by vedení sociální demokracie vnímalo podporu KSČM Zemanovi jako "vyhlášení války" na levici. Nehledě na to, že ve většině krajů po podzimních volbách vznikly oranžovo-rudé koalice.

Kdo podporuje Zemana, má jít pryč z ČSSD

Podle místopředsedy sociálních demokratů Lubomíra Zaorálka by měl ze strany odejít každý, kdo bude podporovat jiného prezidentského kandidáta než Jiřího Dienstbiera. Řekl to ve 20 minutách Radiožurnálu. Podle něj se to týká i místopředsedkyně Marie Benešové, která podporuje Miloše Zemana.
 
„Má jiného kandidáta, který patří k jiné politické straně. No tak by měl do ní odejít. Pokud je nějaká volební kampaň a ta strana do ní jde, tak pokud jsem členem té strany, tak bych měl respektovat, když jsme se demokraticky dobrali nějakého rozhodnutí. Ale není možné být v jedné straně a vést kampaň za nějakou stranu druhou," řekl Zaorálek.

Podpora komunistů Dienstbierovi by tak znamenala další sbližování obou stran s vyhlídkou na spolupráci po parlamentních volbách, zatímco sázka na Zemana by v případě jeho úspěchu znamenala oslabení současného vedení sociální demokracie a posílení nyní výrazně menšinového prozemanovského křídla v ČSSD.

"Zejména v krajích, kde jsme se dohodli s ČSSD, se naši krajští politici přiklánějí k tomu, abychom podpořili kandidáta sociální demokracie," uvedl ve čtvrtek místopředseda komunistů Dolejš.

Kdyby postoupil Zeman a ne Dienstbier, mohla by ČSSD podpořit jeho soupeře

V případě Dienstbiera může hrát při jednání špiček KSČM určitou roli ještě jedna věc. Kromě českého má totiž ještě americké občanství. Což komunisté nemohli v poslední prezidentské volbě překousnout u ekonoma Jana Švejnara.

"Věřím, že tohle roli hrát nebude," řekl iDNES.cz Dienstbier. Syn bývalého ministra zahraničí se totiž v USA narodil, zatímco Švejnar do USA odešel a nyní žije a pracuje střídavě v obou zemích.

"Pokud by se stalo, že do druhého kola volby nakonec postoupí Zeman, určitě bychom se soustředili na to, aby v žádném případě nevyhrál on, ale jeho soupeř," řekl iDNES.cz zdroj z nejužšího vedení sociální demokracie.

"Pokud by komunisté podpořili Miloše Zemana, dala by najevo, že vězí v minulosti více než jsme mysleli. Zeman je symbolem opoziční smlouvy, podpořil také Topolánkovu vládu s přeběhlíky Melčákem a Pohankou. Za sebe mohu říci, že udělám vše pro to, aby Jiří Dienstbier postoupil do druhého kola volby a abych tak měl koho volit i v tom druhém kole," řekl iDNES.cz Bohuslav Sobotka.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.