Jihoafrická země po odhalení obrovských nalezišť diamantů v 60. letech minulého století mohla následovat model dalších států, které svou ekonomiku vystavěly na neregulované těžbě nerostného bohatství. Stačí se podívat na země jako Sierra Leone či Rovníková Guinea, kde se kvůli korupci spojené mimo jiné i s těžbou rozhořely občanské války, které si vyžádaly desetitisíce obětí.
Kanadští těžaři nalezli v Botswaně druhý největší diamant na světě |
Botswanská vláda se však už v počátku rozhodla, že bude těžbu diamantů regulovat. Výsledkem byl prudký rozvoj ekonomiky, výstavba moderní infrastruktury a pečlivě budovaný školský systém, díky kterému je v zemi gramotnost na jedné z nejvyšších úrovní v Africe. Od 60. let se hrubý domácí produkt na obyvatele zvedl z přibližně 70 dolarů na 16 tisíc, a Botswana tak patří k nejpokrokovějším africkým státům.
Diamanty sice zemi přinesly bohatství, v posledních letech ale i řadu potíží. Vládní příjmy jsou totiž na těžbě těchto vzácných kamenů stále kriticky závislé. Poptávka po diamantech přitom v roce 2015 klesala, připomíná agentura Bloomberg. Dodavatelé proto přistoupili ke škrtům cen o patnáct procent. Reakce trhu ale byla spíše vlažná, cena tak podle serveru Foreign Policy padla o dalších osm procent.
Pokles trhu zapříčinily také kroky velkých světových bank i čínské vlády, které se zaměřily na potírání korupce a praní špinavých peněz, jež bývají s obchodem s diamanty spojeny. „V Číně uvadá předávání dárků, protože může být vnímáno jako korupce a úplatek,“ vysvětluje John Vardis ze společnosti Diamond Analyst, která se zabývá investičním poradenstvím.
Diamanty v Botswaně brousí hlavně Indové
Stoupající volatilita (míra kolísání hodnoty aktiva nebo jeho výnosové míry, pozn. red.) trhu s diamanty přichází v době, kdy se to Botswaně příliš nehodí. Vláda je stále v počátcích nové fáze partnerství s korporací De Beers, která je největším světovým producentem diamantů. Cílem kabinetu je, aby co nejvíce peněz z diamantového byznysu zůstalo v Botswaně.
Od roku 2000 se v zemi po dohodě s korporací začala část vytěžených diamantů i opracovávat. V roce 2013 se prodej zdejších finálních diamantových produktů vyšplhal až na půl miliardy dolarů. Opracování drahých kamenů mají na starosti hlavně pracovníci ze zahraničí, zejména z Indie. Ti zároveň školí místní, kteří mají v následujících letech přebrat kompletní produkci vybroušených botswanských diamantů.
Snahy o diverzifikaci trhu jsou ve většině případů napojené na aktivity společnosti De Beers, píše server The National. V hlavním městě Gaborone se s pomocí zahraničních investicí začínají budovat luxusní hotely a restaurace. De Beers zde vytvořila i program pro začínající podnikatele, cílí zejména na IT a pohostinství. Díky kvalitnější infrastruktuře a službám se do Gaborone začali sjíždět obchodníci s diamanty, kteří donedávna působili v Evropě.
Úsilí vlády zvýšit příjmy z produkce diamantů a souvisejících aktivit však v posledních letech naráží na celou řadu překážek. Kvůli loňskému poklesu trhu přišlo v Botswaně o práci přibližně tisíc lidí, což je více než třetina všech tamních zaměstnanců specializujících se na opracování a finální úpravu diamantů. Podobnými problémy si prochází i Jihoafrická republika. V 90. letech drahé kameny zušlechťovalo zhruba 4 500 lidí, dnes méně než 600.
Africkým producentům kromě kolísajícího trhu komplikuje podnikání také levná pracovní síla v Indii, kde se opracovává přibližně 80 procent veškeré světové produkce diamantů. Mnohdy se stává, že se menší indičtí obchodníci vypraví do Botswany, zakoupí tam hrubé neopracované kameny a vybrousí je až doma v Indii.
Rozvoj střední třídy může pomoci i diamantovému byznysu
Peníze z diamantového byznysu navíc neproudí do všech společenských vrstev. Botswana je sice v průměrném příjmu na obyvatele pátou nejbohatší africkou zemí, zároveň se však nachází na předních příčkách žebříčku nerovného rozdělení bohatství. Nezaměstnanost mladých lidí se stále drží na 35 procentech, 62 procent domácností z chudších oblastí hlavního města trpí nedostatkem jídla.
Jediným lékem je podle ekonomů rozvoj nových odvětví, které by přinesly zaměstnání chudým a vytvořily chybějící střední třídu. Ta by paradoxně mohla pomoct zvýšit příjmy z diamantového byznysu. „Pokud by zde měli ekonomický růst po vzoru Keni, kde je na vzestupu střední třída, která mimochodem kupuje věci jako zásnubní prsteny, mnohem více peněz z obchodu s diamanty by zůstalo v zemi,“ popisuje jeden ze scénářů Vardis.
Botswana se sice snažila prosadit v oblasti turismu a exportu hovězího masa do Evropské unie, chyběla však dlouhodobější strategie. Podle bývalého ředitele Botswanské státní banky Keitha Jefferise je dosavadní prosperita země výsledkem „dobře řízeného štěstí“. Dalším krokem by však podle něj měly být masivní investice do vysoce efektivní výroby.
Bez podobných reforem může Botswanu čekat ekonomický pád. Země bude poprvé za poslední čtyři roky hospodařit s rozpočtovým schodkem. Zatímco v roce 2006 figurovala v žebříčku Indexu snadnosti podnikání, který sestavuje Světová banka, na 40. místě, aktuálně klesla na 72. příčku. Náladě ve společnosti nepomohla ani záhadná úmrtí opozičních politiků před volbami v roce 2014.
