Dezinfekce je k ničemu, tvrdí Británie

Epidemie slintavky a kulhavky se po britských ostrovech nedá zastavit. Vláda dokonce připustila, že i dezinfekční rohožky, jimiž se velká část Evropy snaží šíření nemoci zamezit, jsou v podstatě k ničemu. Vládní činitelé vycházejí ze zpráv o epidemii, která zasáhla Británii v roce 1967. Tehdy podle nich dezinfekce nefungovala a navíc přinášela falešný pocit bezpečí. "Vy věříte britské vládě, která řekla, že BSE není, že kulhavku a slintavku zvládnou a nezvládají?" reagoval pro iDNES mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Británie vybíjí i zdravé chovy

Česko uzavřelo 122 přechodů

Kvůli slintavce budou mít zpoždění i vlaky

Kulhavka: Unie odřízla Francii.

Rozhodnutí vetrinární správy o  mimořádných  opatřeních

Cirkus Humberto nezná svůj další osud

Brněnská zoo se chrání proti kulhavce

Antikoncepce také není stoprocentní, říká Duben
Britští experti rovněž upozorňují na to, že roztok, který se používá k dezinfekci pneumatik automobilů, je příliš slabý. Kola vozidel by navíc měla být v kontaktu s dezinfekční látkou nejméně 30 minut, aby byl virus zničen, tvrdí Britové.

"Samozřejmě, že žádná opatření nejsou stoprocentní. My také netvrdíme, že když si každý očistí svoje boty, tak že to všemu zabrání," řekl Duben.

Ochrana proti slintavce a kulhavce
Nejúčinnějšími dezinfekčními prostředky, které se používají při epidemiích, jsou dikonit a chloramin. Jejich jediným producentem v České republice je bohumínská společnost Bochemie, která měsíčně vyrobí desítky tun chloraminu. Podle ředitele firmy Ladislava Krause je nyní poptávka podobná jako byla v době povodní v roce 1997. I když jedou výrobní linky v Bochemii naplno, zásoby zřejmě nestačí. Například na Teplicku se nedá dezinfekce ve velkoobchodě ani v lékárnách již několik dnů koupit. Také ředitelka Okresní veterinární správy v Teplicích Jana Šikulová tvrdí, že nyní má její pracoviště zhruba třetinu potřebných zásob. Jen tepličtí hasiči, kteří s distribucí látky pomáhají, rozvezou každý den kolem 200 kilogramů látky asi za dvanáct tisíc korun. Více chemikálií by potřeboval i Karel Benák z místní firmy ASPRA, která zajišťuje hygienické služby. Kdyby potřebné množství chloraminu nešlo dlouhodobě sehnat, mohli by veterináři a zemědělci použít i další přípravky na bázi chloru, Savo nebo i peroxid. Výměna látky by si však vyžádala další náklady.
Zdroj: TVD

Podle veterinární správy však opatření v podobě dezinfekčních rohoží v každém případě svůj význam má.

"Přikročili jsme k tomu proto, že je to opatření technicky a lidsky zajistitelné a účinek to samozřejmě má, i když nikdo nemůže říct, že stoprocentní. Stoprocentní nejsou ovšem ani antikoncepční prostředky," říká Duben.

Jde jen o psychologii, říkají Britové
Ministerstvo zemědělství nicméně soudí, že dezinfekční rohožky mají dobrý psychologický účinek, protože upozorňují na výskyt nemoci.

Británie už přistoupila k tomu, že začala vybíjet i zvířata ze zdravých chovů. Mluvčí jedné farmářské organizace prohlásil, že venkov nebude něco takového tolerovat, a varoval, že to může vést k rozsáhlým protestům.  Podrobnosti čtěte ZDE.

Slintavka a kulhavka
(aftózní horečka, slintačka a krívačka, foot and mouth disease)* Původcem onemocnění je malý (25 – 30 nm) neobalený RNA virus z čeledi Picornaviridae. Do ní patří i viry způsobující hepatitidu typu A nebo dětskou obrnu.
* Nemoc je neléčitelná, lékaři mohou u zvířat jen zmírňovat její příznaky a čekat až či zda ji zvíře přechodí. Zejména u kulhavky však zvířata velmi trpí: v některých případech nelze zamezit takzvanému svlečení z paznechtů, po němž je zvíře odsouzeno chodit po obnaženém mase. U slintavky se dá ošetřovat ústní dutina.
* Po nakažení začíná zvíře vylučovat virus stolicí, močí, slinami i mlékem a to ještě než se objeví první příznaky nemoci. Slintavka a kulhavka není u zdravých, silných a dospělých kusů zpravidla smrtelná. Puchýřky, se objevují v celé dutině ústní i okolí, na kopytech, na vemeni i na dalších částech těla. Zvíře sliní či kulhá. Na porušenou sliznici a kůži nasedají další infekce. Někdy je postižen i srdeční sval.
* Nemoc se šíří nejen přímým kontaktem, ale i pomocí kapének, aerosolem, prachem, kontaminovanou obuví, pneumatikami a krmivem.
* K infekci jsou vnímaví především sudokopytníci - krávy, ovce, kozy, prasata, vysoká zvěř, antilopy, velbloudi, lamy, ale i sloni, ježci a medvědi.
* U člověka virus způsobuje lehké postižení kůže, zpravidla na předloktí. Mohou se objevit i afty v ústech.
*  Postižená zvířata a celé chovy musí být v rámci preventivních opatření okamžitě utracena a spálena. V okolí musí být vyhlášena karanténa a provedena důsledná desinfekce.

Zdroj: MUDr. M. Förstl, MVDr. Z. Čermáková, Ústav klinické mikrobiologie FN Hradec Králové

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video