Takovou vydavatelskou explozi, jako je ta současná, tuzemský jazz nikdy nezaznamenal. V pamětníkovi jako jsem já, to může vyvolávat volnou vzpomínku na sérii LP Československý jazz. Vycházela každoročně v Supraphonu - první jako ještě zčásti historické dvoj-LP mapující období 1920-1960, a pak už do roku 1966 vždy po jednom LP, s průměrným počtem deseti nahrávek na albu. Pro tuzemské jazzové fanoušky to byl každoroční svátek: snímky byly vesměs pořizovány právě jen pro tohle jednorázové samplerové použití a v jiné podobě zpravidla nevycházely. S dnešními samplery snad spojuje tuto sérii toliko přesvědčení, že práce našich souborů si zaslouží systematické dokumentování a archivaci. Ale podmínky, v nichž se plody tohoto přesvědčení odvíjely, se pochopitelně za těch padesát let radikálně změnily.
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
O albechCONTEMPORARY CZECH JAZZ Vydal Arts and Theatre Institute, 2 CD, stopáž 76:41 a 77:09 minut. ANIMAL MUSIC COLLECTION Vydala firma Animal Music, CD, stopáž 77:25 minut. |
Totiž: LP série Československý jazz měla představovat přehled téměř všech souborů, které u nás tenkrát pravidelně pracovaly a pro domácí posluchače tvořily základ. Další jazzové SP, EP nebo i LP byly tehdy už jen lahůdkami navíc. Nynější dva samplery mají zcela jiný smysl: výběr z nesrovnatelně většího počtu nahrávek, které už běžně vycházejí na normálních CD. Současný český jazz má být těmito výběry představen především zahraničním zájemcům. Představitelé pokročilejších českých jazzových generací si za dobu své činnosti přece jen v některých případech získali jisté postavení na mezinárodní scéně, ale vedle nich je tady exploze mladších, kteří o takové uplatnění usilují.
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
Na dvojalbu Contemporary Czech Jazz přináší výběr a sestava Lenky Dohnalové plus stručný, maximálně faktografický sleeve-note Jiřího Starého (uvedený jen v angličtině) solidní a systematický zvukový přehled toho, co se u nás za poslední tři roky na jazzových nahrávkách objevilo. První CD nabízí převážně nové nahrávky osobností, které náš jazz reprezentují už od šedesátých a sedmdesátých let: Jiří Stivín, Emil Viklický, Karel Růžička, Svatopluk Košvanec, František Uhlíř, Luboš Andršt, Milan Svoboda či Laco Deczi; všichni na snímcích, které ukazují dnešní podobu jejich práce. Doplňují je záznamy jakési "mezigenerace", která mohla sbírat zkušenosti už v předlistopadovém období, ale rozhodující příležitost jim otevřel buď jejich odchod do zahraničí nebo listopadová změna: George Mráz, Jan Hála, Michal Hejna, Martin Šulc, Najponk. Ten je reprezentován nahrávkou symbolizující pozitiva i jistá negativa tohoto zlomu: trio s Georgem Mrázem a Martinem Šulcem bylo nahráno 2009 v Anglii zásluhou česko-anglické společnosti Cube-Metier po Najponkově návratu z dobrovolného odchodu k práci hotelového nosiče (k ní se uchýlil kvůli svému totálnímu znechucení z honorářové politiky pražských jazzklubů po listopadu 1989). O tomhle ovšem nemusí zahraniční posluchači nic vědět. Rozhodující by pro ně měla být muzika. A ta je na tomhle výběru velmi slušná.
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
Druhé "cédéčko" naplňují snímky mimořádně početné generace narozené kolem roku 1980. Dan Bárta s Illustratosphere zastupuje ojedinělé spojení alternativního popu s jazzem. Libor Šmoldas se svou manželkou Zeuritií, David Dorůžka se švédskou zpěvačkou Josefine Lindstrandovou, a Vertigo Quintet se zpívající cellistkou Dorotou Barovou ukazují, že výraznou úlohu zde hraje spojení jazzových instrumentalistů s zpěvačkami. A pak už následují nahrávky ryze instrumentálních skupin. Některé využívají možností svobodně vycestovat za hranice ČR a s nově nalezenými přáteli nahrávají buď u nás, nebo přímo v zemi, která pro předcházející generaci naplňovala jen jejich neuskutečnitelné sny, v USA. Přitom využívají všemožné podněty z jazzové historie. Tak tu vedle sebe tu figurují basista Tomáš Liška, varhaník Ondřej Pivec, domácí kvarteto Points, norské trio pianisty Vojtěcha Procházky, mezinárodní kvinteto představitele "mezigenerace" basisty Jaromíra Honzáka, který mnoha mladším hned po listopadu otevřel cestu, kvinteto slovenského pianisty Mateje Benka či americké sexteto Beaty Hlavenkové. Ti všichni zůstávají, více či méně, na domácí půdě jazzu, nejrůzněji čeřeného nebo klonovaného.
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
Ale pak následují skupiny, které ve větší míře využívají elektroniky, nových zvukových barev i možností nebo poetiky alternativní hudby. V závěru dvojalba Divadelního ústavu zastupují tento pól, každý po svém, NUO, Muff nebo nová podoba souboru Limbo. Pro posluchače, který s dnešním českým jazzem prakticky nepřišel do styku, to může být překvapující a svého druhu impozantní zážitek. Divadelní ústav vydal toto dvojalbum vlastně jako první "státní", z veřejných peněz dotovaný příspěvek k propagaci našeho soudobého jazzu.
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
Shodou okolností se v téže době objevilo CD Animal Music Collection. Obsahuje patnáct skladeb vybraných z produkce tohoto našeho nejaktivnějšího soudobého jazzového vydavatelství - opět z let 2008-2010. Některé soubory, ba i tituly, se na obou kompilacích shodují: kritika "z veřejné ruky" i nadšenecký podnikatel sdílejí zřejmě stejná měřítka, což je potěšitelná zpráva. Výběr Animal Music přináší navíc ještě Petra Zelenku, Lanugo, a česko-holandské kvarteto Cyrilla Oswalda. Nemyslím, že by se editorka "veřejnoprávního" sampleru Lenka Dohnalová od těchto tvůrců jakkoliv distancovala, ale do jejího výběru se prostě už nevešli.
Obě CD s sebou editoři přivezli na MIDEM, veletrh gramofonových společností, který v těchto dnech probíhá v Cannes. Po nějakou dobu, již to dost let, jsem se této akce pravidelně zúčastňoval: jazz už tu tehdy představoval odbytově značně nezajímavou položku gramofonového trhu. Ten dnes navíc celosvětově prochází radikální přestavbou a hledá svou novou podobu. Nemyslím, že bychom si od MIDEM mohli slibovat zázraky: ale tyto dva samplery představují z naší strany pozoruhodnou změnu a pozitivní krok. Už proto, že v našem nynějším jazzovém zákulisí panuje značná animozita mezi těmi, kdo nastupovali až v polistopadovém období, a jejich předchůdci. Ti starší měli na mezinárodní scénu daleko složitější přístup, avšak nastupovali do zcela jiné atmosféry: jejich zahraniční kolegové i posluchači považovali tenkrát za svou povinnost poskytnout jistou pomoc těmto "souvěrcům" z druhé strany železné opony. Ty mladší naproti tomu sice čekaly otevřené hranice, ale také daleko nemilosrdnější konkurence. Co na to říct? Snad jen to, že jazzový hudebník, ať pochází odkudkoliv, musí prokazovat svou kvalitu soustavnou prací po desetiletí. A to v ekonomických podmínkách, které se neustále mění.
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
Z bookletu dvojalba Contemporary Czech Jazz
