Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti jsou chytřejší než před 20 lety. Vědí víc než generace rodičů

  0:59aktualizováno  0:59
Oblíbený mýtus, že se vzděláním dětí to jde v Česku z kopce, padl. Vyvrátil ho unikátní srovnávací test znalostí žáků 9. tříd s generací jejich rodičů. Tři tisícovky dětí ve stovce škol dostaly stejné otázky jako jejich předchůdci v roce 1996. A souboj s „rodiči“ vyhrály.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Letošní deváťáci získali víc bodů v testu z matematiky, přírodovědných základů a českého jazyka. Zcela zásadního zlepšení dosáhla mladší generace žáků v angličtině. Jedinou sadou otázek, kterou zvládli o něco hůř, byl test humanitního základu (dějepis, občanská výchova).

A ukázala se ještě jedna pozoruhodná věc. Ve srovnání s předcházející generací sbíraly dnešní děti body na jiných typech otázek, s jinými typy úloh měly naopak potíže. Například v angličtině se zlepšily ve všech úlohách kromě jediné, která ověřovala znalost jednoduché gramatiky. Největšího zlepšení dosáhly v porozumění textu.

„Děti se zlepšily zejména v prakticky zaměřených úlohách, v úlohách předpokládajících všeobecný rozhled a kombinaci různých znalostí a dovedností,“ komentuje výsledky výzkumu David Souček, ředitel společnosti Kalibro, která oba průzkumy prováděla.

Podle Součka je těžké rozlišit, jaký podíl na zlepšení výsledků má škola a co děti pochytí jinde. Jedno vysvětlení nabízí pro test angličtiny, v níž se chlapci zlepšili víc než dívky, přestože ve škole se učí stejně. „Důvodem může být, že chlapci nasávají praktickou angličtinu z mimoškolních zdrojů, třeba z komiksů a počítačových her, kde dívky nejsou tolik doma,“ míní Souček.

Ale chválí i učitele. „Myslím, že základní škola minimálně uhájila pozice, což je například vzhledem k odchodu dětí na víceletá gymnázia, snižování počtu hodin v jednotlivých předmětech nebo platům učitelů obdivuhodné,“ říká Souček.

Podle Daniela Münicha z výzkumného centra CERGE-EI při Akademii věd z výsledků nelze jednoduše vyvodit, že je na tom základní školství lépe než před 20 lety. Na to je projekt Kalibra příliš ojedinělým počinem. „Ve školství se neinvestuje do studií, které by ukázaly, jak efektivní školský systém je,“ říká Münich.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malostranský zápisník Miroslava Koreckého
MALOSTRANSKÝ ZÁPISNÍK: Melancholičtí poslanci a jeden nas..ný komunista

Česká politická scéna je nevyčerpatelným zdrojem řady situací, ze kterých občas zůstane rozum stát. Komentátor MF DNES Miroslav Korecký satiricky glosuje, co...  celý článek

Architekt Jakub Cigler, jehož studio stojí za projektem obnovy Václavského...
Václavák protnou pásy z dob Karla IV. Stánky s buřty nechci, říká architekt

Dvanáct let ladil architekt Jakub Cigler se svým týmem projekt obnovy spodní části Václavského náměstí. Požadavky se měnily a trvala i jednání s památkáři....  celý článek

Prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem spravedlnosti Roberta Pelikána (12....
Zeman přijal v Lánech Pelikána. Je třeba zlepšit výběr soudců, shodli se

Prezident Miloš Zeman se svými experty a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem ocenili, jak se za uplynulé roky zrychlilo soudní řízení a zlepšilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.