Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Místo školy smrt v první linii. Počet dětských vojáků roste, varuje OSN

  • 48
Verbování dětských vojáků v ozbrojených konfliktech na Blízkém východě i v Africe je na vzestupu. OSN ve své poslední zprávě uvádí, že počet dětí a mladistvých v řadách ozbrojenců se za poslední roky zdvojnásobil. Humanitární pomoc kvůli bojům potřebuje dalších 28 milionů dětí. Chybí jim základní zdravotní péče i vzdělání.

Nasazení dětí v ozbrojených konfliktech podle organizace UNICEF prošlo v posledních letech dramatickým vývojem. Až donedávna ozbrojenci využívali mladé rekruty spíše mimo bojiště jako pomocníky, kteří se starali o raněné a vojákům pomáhali se zásobováním. Nyní se děti mnohdy staví do první linie se zbraní v ruce. V roce 2015 OSN zaznamenala přes tisíc takových ověřených případů, tisíce dalších však pozornosti humanitárních pracovníků unikají.

Najíte se až v ráji. IS cvičí dětské vojáky, trápí je hladem i Koránem

„Konec bojů je v nedohlednu a ekonomická situace rodin stižených konflikty je bídná. Nemají tak jinou možnost, než své děti poslat do práce. Dcery pak končí v manželských svazcích ve velmi nízkém věku. Počet dětí, které se nějakým způsobem zapojily do bojů, se zdvojnásobil,“ popisuje regionální ředitel UNICEF Geert Cappelaere. Za bojové nasazení děti dostávají slušné peníze. Rizika jsou však nemalá.

Příliv těch nejmenších je patrný zejména na bojištích v Sýrii a Iráku. K nelichotivé statistice přispěl zejména Islámský stát, který svou ideologií krmí i šestileté děti. Nutí je sledovat popravy a cvičí je v zacházení se zbraní. Čisté svědomí v tomto ohledu nemají ani irácké milice, které děti trénují s tichým souhlasem Spojených států (více zde). Irák přitom už v roce 2008 ratifikoval úmluvu OSN o zákazu verbování vojáků mladších osmnácti let (plné znění úmluvy najdete zde).

Krize v Jemenu

Ozbrojené konflikty v rozvojových oblastech dlouhodobě brání práci humanitárních organizací, které se zde snaží poskytovat základní pomoc. „Války připraví o dětství miliony chlapců a dívek. Desetiletí pokroku na Blízkém východě a na severu Afriky jsou v ohrožení,“ myslí si Cappelaere.

Žádná škola, žádná budoucnost. Děti z Jižního Súdánu touží po vzdělání

Smutným důkazem nelepšící se situace je přehlížený konflikt v Jemenu. Statisíce lidí musely opustit své domovy. Po ostřelování v mnoha městech chybí dodávky elektrické energie i pitné vody. Celá řada nemocnic je v troskách. Minulý týden zde OSN informovala o jednom z mnoha případů rekrutování dětských vojáků. Jednalo se o 1 700 dětí. Některým vojákům bylo deset let, píše server The Guardian.

Situace v Jemenu je podle OSN vůbec nejhorší současnou humanitární krizí na světě. Bezmála 19 milionů lidí musí spoléhat na pomoc z ciziny. Sedm milionů balancuje na hraně hladomoru. Situaci nepřispívá ani rychlé šíření cholery, kterou aktuálně trpí až 610 tisíc lidí (více o nákaze zde). Nejvíce touto situací trpí děti.

Sebevražedné dětské jednotky

Na dětské bojovníky stále častěji spoléhá také nigerijská teroristická organizace Boko Haram. Za letošní rok vyslala na teroristické mise čtyřikrát více dětských sebevražedných atentátníků než loni. Jednalo se 83 dětí, většině z nich bylo méně než 15 let. V jednom případě teroristé použili při atentátu mimino, které bylo připásáno k dívce.

Islamisté verbují i v uprchlických táborech. Cílí na děti, píše think-tank

Děti, kterým se podaří od Boko Haram utéct, většinou musejí podstoupit dlouhé výslechy a bývají vyčleněny ze svých domovských komunit. Nigerijská humanitární pracovnice Rebecca Daliová uvedla, že její organizace už pomohla 209 dětem, jež utekly od Boko Haram. Jedno dítě přitom podle ní bylo teprve čtyřleté.

„Děti, které od Boko Haram uprchly, jsou velmi traumatizované. Byly tam dvě dívky, které povstalci z Boko Haram připravovali na sebevražedné mise. Ozbrojenci dívkám vštěpovali, že jejich život nic neznamená a pokud zemřou při sebevražedné misi a zabijí mnoho lidí, teprve pak jejich život smysl měl,“ prozradila Daliová.

Nasazení dětí v ozbrojených konfliktech pro ně může mít dlouhodobé následky, a to nejen kvůli případným zraněním a psychickým traumatům. Kvůli válce totiž často nemohou chodit do školy.

Jen v Iráku a Sýrii kvůli bojům chybí pravidelná školní docházka 3,4 milionům dětí. Na celém Blízkém východě a Severní Africe se jedná dokonce o 16 milionů. Takto špatné statistiky UNICEF hlásil naposled v roce 2007 (více o absenci školní docházky ve válečných regionech zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video