Dětský psycholog Václav Mertin
vydáno 18.6.2008 9:00
Studenti si ve škole krátí čas tím, že natáčí na mobily své spolužáky či učitele. Někdy dají videa na internet. Stává se natáčení ve školách novým fenoménem? A jak se mohou učitelé bránit žákům, kteří je chtějí vyprokovat a natočit? Ptejte se ve středu 18. června od 9 hodin dětského psychologa Václava Mertina.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 18. června 2008 do 9:32
OTÁZKA:
Podpořil byste návrh, aby se ve škole opět zavedly tělesné tresty? děkuji za odpověď.
Jakub
ODPOVĚĎ:
Rozhodně bych tento návrh nepodpořil. Nevidím žádný důvod pro toto opatření.
18.6.2008 9:03
OTÁZKA:
Dobrý den. Jak by se měl učitel zachovat, když se na něj žáci domluví, cíleně ho chtějí vyprovokovat a natočit? S pozdravem, Jitka Nováková
Jitka
ODPOVĚĎ:
Telefony nemají být při vyučování zapnuté. Pokud žáci nerespektují, nechal bych je dát na stůl. V roli učitele není možné se nechat vyprovokovat.
18.6.2008 9:07
OTÁZKA:
Dobrý den. Z hlediska chování dnešních dětí chtěl by jste učit děti dnes,nebo třeba před 30 lety ?
Čučkin
ODPOVĚĎ:
Před třiceti lety to bylo z hlediska chování pro učitele jednodušší. A před sto lety ještě jednodušší.
18.6.2008 9:08
OTÁZKA:
Dobrý den, je mi 26 a rád bych se stal psychologem, resp. terapeutem. Myslíte, že ještě můžu? Není pozdě? Asi bych měl vystudovat psychologii že...? Díky za odpověď. Zdravím.
Míla
ODPOVĚĎ:
K tomu, abyste se stal profesním psychologem, musíte vystudovat psychologii. Přihlášky cca do konce února 2009. Terapeutem se však můžete stát s všelijakým vzděláním a vystudovat psychologii nemusíte.
18.6.2008 9:10
OTÁZKA:
Dobrý den, nářky na "výchovu" ve školách jsou slyšet z mnoha stran. Už méně jsou slyšet nějaké návrhy a opatření, jak nepřiznivou situaci změnit. Troufnete si odhadnout kam se celý problém bude ubírat? Podaři se školám a učitelům získat zpět úctu a respekt? Nebo se budeme dovídat čím dál tím otřesnější zprávy?
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Robert
ODPOVĚĎ:
Mluví se a mluví a učitel v tom zůstane nakonec stejně sám. Když pak udělá chybu, tak se na něj všichni vrhneme jako supi. Očekávám, že situace se bude ještě zhoršovat než se rozhoupeme a učiteli pomůžeme. Osobně jsem přesvědčený, že učitel nemůže sám řešit veškerou kázeňskou problematiku. I vám hezký den.
18.6.2008 9:11
OTÁZKA:
Lze vůbec nějak řešit vzrůstající agresivitu dětí ve školách? Mám teď na mysli např. střední odborné školy s technickým či zemědělským zaměřením, kde je mnohdy situace více než tristní...
Milan
ODPOVĚĎ:
Pokud vím, ještě složitější situaci mají učitelé na středních odborných učilištích. Cest k řešení je víc. Kousek je na straně učitelů - jsou učitelé, kteří i dnes studenty nadchnou, získají pro obor..., takže tolik káze|ňských problémů nemusejí řešit. Další cestu vidím v tom, že učitelům pomůžeme: např. uznáme, že padesátikilová učitelka nemá sílu řešit rvačku osmdesátikilových adolescentů. Ve škole by měli být pomocné síly, jejichž úkoly budou specifické a ne pedagogické. Neměli bychom zavírat oči ani před možnostmi technického zabezpečen í škol např. rámy, kamery...
18.6.2008 9:15
OTÁZKA:
Co říkáte na případ devítiletého Jakuba z Havlíčkova Brodu, jehož důvěru si získal cizí muž. Myslíte, že je to vina rodičů? Dalo se tomu zabránit? Devítileté dítě už by si přece mělo uvědomovat nebezpečí, které mu hrozí s cizím člověkem. Děkuji za odpověď.
Pavel
ODPOVĚĎ:
Ne rozhodně nespatřuji vinu rodičů. My na jedné straně potřebujeme, aby nám děti věřily a současně po nich chceme, aby nám nevěřily úplně. To je pro dítě strašně obtížný úkol. Myslím si, že podobným mimořádným událostem nejsme s to zabránit sebelepší výchovou.
18.6.2008 9:18
OTÁZKA:
Co si myslíte o "dětském psych." za kterým na doporučení přijde matka s dítětem s problémy v učení a ve čtení s doporučením ze školy a ten bez podrobného vyšetření dítěti po 1/2 hod.rozhovoru řekne, "když tě nebaví číst tak nečti" a vystaví účet? Při jiném podrobném, pečlivém a erudovaném vystření byla dítěti nalezena dislexie a nález na EEG?
Děkuji.
Martina
ODPOVĚĎ:
Bez čtení se nelze vzdělávat. Čtení se nelze naučit jinak než čtením. Z toho vyplývá moje odpověď. Tedy také to, že i ten s pozitivním nálezem na EEG se musí naučit číst, chce-li se vzdlěávat.
18.6.2008 9:19
OTÁZKA:
Jakým způsobem si myslíte, že mají učitelé získat přirozenou autoritu a respekt, když jsou některé děti za své chování nepostižitelné? Ze základní školy je vyhodit nemůžete, na známkách jim nezáleží a rodiče jsou ve výchově laxní.
Ota
ODPOVĚĎ:
Ne všichni žáci, ne všichni rodiče... Podívejme se na učitele, kteří mají autoritu. A od nich se učme. Znají předmět, vědí, jak učit, učení je baví, jsou laskaví, důslední, umějí se zasmát, znají více způsobů učení, poskytují zpětnou vazbu, poskytují takové informace, které jsou použitelné pro zlepšení žáka.
18.6.2008 9:22
OTÁZKA:
Patřím ke generaci, která byla "týrána" rodiči i pedagogy, ale následky to na mě nezanechalo. Tělesné tresty ve škole byly sice také zakázány, ale naštěstí to nebylo dodržováno. Myslím, že pokud jsou přimeřené, jsou na místě. To, co si dnes dovolují žáci při vyučování vůi učitelům, by se neodvážil ani největší třídní gauner a děje se to i proto, že ti mají strach se jich dotknout. Mám pocit, že dnes se mluví o právech dětí ale o tom, že by měly mít také nějaké povinnosti řeč už není.
Julian
ODPOVĚĎ:
Souhlasím s Vámi, že práva jdou ruku v ruce s povinnostmi. Ale jejich nevymáhání neházejme na děti, zodpovědnost máme my. Plnění povinností lze vymoci i jinak než fackami.
Ani já nepoškubávám hlavou přesto, že jsem nějakou ránu či snad výprask taky obdržel. vůbec to však neznamená, že jde o nástroj vhodný a dobrý. Jistě krátkodobě jím lze docílit velký efekt, ale z déledobějšího hlediska jde o nástroj neúplně vhodný.
18.6.2008 9:26
OTÁZKA:
Sledujete takzvanou "kuřimskou kauzu" kde matka týrala a nechala týrat své dva syny? Co na to říkáte? Myslíte, že se z toho ty děti někdy mohou vzpamatovat a žít normálním životem? Děkuji
Jana
ODPOVĚĎ:
Kuřimskou kauzu pokládám za případ vybočující z toho, co běžně řešíme. Nelze z něho vyvozovat velké závěry pro život nás ostatních. Jsem na jedné straně přesvědčen, že v obou chlapcích se události uloží a ovlivní jejich život. Ale vůbec to nemusí znamenat, že už se nikdy nebudou radovat, smát, těšit z života. To jestli budou žít normální život záleží na mnoha okolnostech. Dopředu umíme říct jen velmi málo.
18.6.2008 9:28
OTÁZKA:
Dobry den, mam 16-ti mesicniho chlapecka, ktery absolutne nereaguje na zakazy typu ne, naopak je pro nej "sportem" zamerne delat to co mu zakazujeme, cimz se leckdy ohrozuje na zivote. Jak mame postupovat ? Chape souvislost mezi tim co dela a tim ze se zlobime, ale vyhledava negativni pozornost. Dekuji.
Lucie Rybnickova
ODPOVĚĎ:
Doporučuji stručně tři věci: oceňovat, když udělá něco po Vašem, dále kromě mluvení mu bránit přímo, tedy fyzicky. Zabránit mu, aby něco vzal, dovést ho tam, kam je třeba, držet mu ruku, obejmout ho... ˇBuďte důslední, když už něšco řeknete, musí být po Vašem. Bonus: vydržte, časem to většinu dětí přestane bavit.
18.6.2008 9:31
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl bych se dotázati, zda-li by nebylo vhodnější prosadit úplný zákaz v stupu žáku do školy s mobily. Děkuji za odpověď.
Honza Koutný
ODPOVĚĎ:
Nevím, to asi úplně nejde, protože rodiče mají právo kontrolovat dítě před školou a po škole. Nicméně při vyučování (ne o přestávkách) by měly být mobily vypnuté.
18.6.2008 9:33
OTÁZKA:
Nemyslíte si, že právě proto, že učitelé nemají v podstatě žádnou možnost žáka účinně potrestat, žáci toho zneužívají a jejich drzost nezná mezí? Nejsem učitelka, jen mám tři děti a vím, co si dokáží děti vymyslit, aby učitele cíleně vyprovokovaly.
JD
ODPOVĚĎ:
Ano souhlasím, některé děti tak opravdu postupují. Známe to i z běžného života. Některé děti přestupují zákon zcela vědomě a moc dobře vědí, že se jim nic nestane. Společnost nepomáhá školám, aby mohly udržovat kázeň i v případech, kdy se děti chovají zcela mimo normy.
18.6.2008 9:34
OTÁZKA:
Prosím, dokážete mi poradit, jak vysvětlit třináctileté dceři, jak rozpozná, kdy to s ní spolužáci myslí dobře a kdy ne? Je velmi naivní a našlo se pár děti, kteří si z ní dělají legraci, aniž by to ona tušila. Je spíše uzavřená vůči ostatním dětem a nekomunikuje s nimi zrovna lehce. Doma s ní naprosto nejsou problémy, ale mám strach, že je kýmkoli velmi ovlivnitelná. Děkuji Vám za jakoukoli radu, uvažuji už i o návštěvě poradny.
Irena
ODPOVĚĎ:
Nemám žádnou velkou radu. Myslím, že je dobré v klidu rozebírat situace, ke kterým už došlo a hledat v nich poučení pro budoucnost. Osobně si myslím, že se nestane nic tak hrozného, když dcera bude i nadále spíše uzavřená a bude se otevírat v prostředích, která jsou relativně bezpečná, tedy doma, mezi známými.
18.6.2008 9:36
| předchozí | 1 2 3 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
