V Česku je zatím jen deset specialistů na krátkodobou pěstounskou péči. Ilustrační foto.

V Česku je zatím jen deset specialistů na krátkodobou pěstounskou péči. Ilustrační foto. | foto: Dalibor Puchta, iDNES.cz

Dětské domovy budou až krajní řešení, stát chce více krátkodobých pěstounů

  • 23
Stát chystá změnu systému péče o ohrožené děti. Dětské domovy by byly až krajní možností v případě, že všechny jiné selžou. Hlavní roli by měli hrát profesionální pěstouni, u kterých by děti zůstávaly jen několik měsíců. Úřady chtějí také pracovat s rodinou v potížích.

Zatímco dnes v dětských domovech a kojeneckých ústavech žije kolem 12 tisíc dětí, v budoucnu by jich mělo být výrazně méně. Podle Miloslava Macely z ministerstva práce a sociálních věcí je velkým problémem, že v Česku děti z ohrožených rodin rychle proplují systémem a rychle skončí v dětském domově. "Důvodů je několik – chybí terénní pracovníci, kteří by jim pomohli, odbory sociální péče to nestíhají, někde navíc nejsou moc otevření jiným řešením," říká ředitel Macela. To všechno by se mělo změnit.

Aby mohly děti zůstat doma

V praxi by to znamenalo, že pokud se nějaká rodina ocitne v potížích – například přijde kvůli dluhům o bydlení, nebude kvůli nedostatku peněz zvládat péči o děti či jediný rodič-samoživitel onemocní, nastoupí terénní pracovníci. Ti ve spolupráci se sociálními odbory budou hledat způsob, jak rodině pomoci tak, aby i nadále mohly děti zůstat doma. Další možností by měla být právě profesionální pěstounská péče.

Jak to funguje dnes?

Když se dnes rodina ocitne v nesnázích, dítě poměrně rychle skončí v dětském domově například kvůli nevyhovujícímu bydlení, ekonomickým potížím nebo záškoláctví dětí. Pokud je v ústavu dlouho a rodina je nadále nefunkční, řeší se možná pěstounská péče.

Ta by měla v každém případě být krátkodobá, neměla by to být varianta adopce. "To se dneska neděje, spousta rodin má děti v pěstounské péči, protože bylo snazší je získat takto než do adopce," upřesnil Macela.

Pěstounství by se věnoval vždy jeden z páru, který by je měl jako placenou profesi, výše jeho příjmů by se tak neodvíjela od počtu dětí, které si rodina vezme do péče. Dítě by v rodině bylo jedno, více jen v případě sourozeneckých skupin. Pobyt v rodině by se měl počítat na měsíce, nejvýše by měl trvat třeba půl roku.

Specialistů na takovou krátkodobou pěstounskou péči je však v Česku zatím něco málo přes deset. Tento model od nich totiž vyžaduje úplně jiný přístup, než je dosud obvyklé. Kromě toho, že musí za běžné a žádoucí považovat setkávání dětí s jejich rodiči, musí se také umět vyrovnávat například s tím, že dítě, k němuž si vytvoří citové vazby, po čase odejde.

"Dosud na to pěstouni nejsou připravováni ani školením, ale my s tím počítáme. Do tohoto systému se může zapojit jen člověk, který chce pomáhat přesně takhle," říká pěstoun Jakub Vávra.

Nový model má samozřejmě svá úskalí. Upozorňuje na ně Dagmar Zezulová ze sdružení Děti patří domů. Podle ní by mohlo jít o dobré řešení v případě náhlých vážných problémů v rodině a vhodná by byla také u novorozenců před adopcí. "Mít k dispozici jednu náruč je pro ně nesmírně důležité a při citlivém předání adoptivním rodičům nejméně traumatizující," vysvětluje.

Jak se to má změnit?

V budoucnu by s rodinami, které mají potíže, měli sociální pracovníci mnohem více pracovat a snažit se rodinu udržet pohromadě. Teprve kdyby to nebylo možné, měla by nastoupit profesionální pěstounská péče na nezbytně nutnou dobu, třeba dva měsíce. Pobyt v dětském domově by měl být až poslední možnou volbou.

Jinak však kladně hodnotí spíše pěstounskou péči dlouhodobou. "Je tím nejlepším, co může společnost zajistit dětem, které nelze umístit do adopce a u kterých není šance na rychlý návrat do původní rodiny," říká.

OSN i Evropa kritizují

Nový systém bude vyžadovat větší zapojení sociální odborů, ale ty si stěžují, že už dnes nestíhají. Ministerstvo práce a sociálních věcí by však jejich pracovníkům rádo ulehčilo od části agendy – například by se nemusely účastnit rozvodových stání v případě, kde se rodiče dokázali sami dohodnout na podobě další péče o děti.

Změny, které plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí, mělo přitom Česko rozběhnout už dávno. Zavázalo se k nim v roce 1991, když podepsalo Úmluvu o právech dítěte – kritiku za to, že ji nenaplňuje, už země sklidila od OSN i od Evropské komise.

Například Slovensko s reformou systému začalo už před pěti lety. Že zavádění změn potrvá dlouho, je vidět na Británii, kde s nimi začali už v roce 1989 a zavádějí je už druhou desítku let.

V Česku by se změny mohly rozběhnout počátkem roku 2012, kdy by měla začít platit potřebná legislativa. Ale skutečnému zavádění změn musí ještě předcházet roky příprav. Současných pěstounských rodin, v nichž žije přes šest tisíc dětí, už by se změny týkat neměly.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video