Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kábul hlásí první případ obrny od svržení Talibanu, malá dívka ochrnula

  9:47aktualizováno  9:47
Afghánský Kábul hlásí první případ obrny od svržení Talibanu v roce 2001. Nemoc postihla tříleté děvče. Ministerstvo zdravotnictví vzápětí nařídilo spustit v metropoli očkovací kampaň.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo spustit v Kábulu očkovací kampaň. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Obrna se zdá být téměř vymýcena, ale přetrvává v Afghánistánu, Pákistánu a na severu Nigérie. Všechny tyto tři země mají společné to, že zde islamističtí extrémisté brání zdravotníkům v očkování. V Afghánistánu nicméně počet případů poklesl vzápětí poté, co Taliban změnil přístup a povolil očkování. V roce 2011 úřady zaznamenaly 80 případů obrany, o rok později 37 a loni jen 14. Výskyt nového případu v Kábulu však experty znepokojil, píše server BBC.

Obrna

Dětská obrna může mít mírnou formu – mezi příznaky onemocnění pak patří zvýšená teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, někdy i ztuhlost zad a nohou. V těchto případech se pacient vyléčí bez trvalých následků.

Pokud ovšem viry zasáhnou centrální nervový systém, mohou způsobit těžší formu nemoci. V konečném důsledku tak může vzniknout paralytická dětská obrna s následným ochrnutím nejčastěji dolních končetin a trvalými následky po zbytek života. Při napadení mozkového kmene dochází k selhání životně důležitých orgánů. Smrtící kombinací je také postižení dýchacích a polykacích svalů.

zdroj: Wikipedia

Obrna postihla dívku z chudé komunity někdejších kočujících pastevců, kteří se usadili v kopcích na východě hlavního města, kde žijí bez tekoucí vody a elektřiny, leckdy jen ve stanech. Zdravotníci zde navštíví každou rodinu, aby děti naočkovali proti chorobě. Nakapou vakcínu do úst, okování označí na paži modrou čárou a připíší datum na zeď. Metoda se může zdát primitivní, nicméně desetitisíce dobrovolníků z řad místních obyvatel nemoc v zemi téměř vymýtily.

U kábulské dívky byla nemoc zjištěna až ve chvíli, kdy ochrnula. "Stěžovala si, že nemůže vstát, že ostatní děti si hrají, ale ona nemůže," řekl dívčin strýc. Její otec pracuje jako taxikář a často jezdí k hranici s Pákistánem, odkud se nemoc mohla přenést. Téměř všechny loňské případy se vyskytly v regionech, sousedících s Pákistánem.

Očkování jako zástěrka Západu

Zdravotníci sice dohlížejí i na hraničních přechodech a očkují potenciálně rizikové skupiny, nicméně mnoho lidí překračuje hranici mimo oficiální přechody. Každoročně hranici přechází na 1,5 milionu dětí, a tak se přenos nákazy jeví nevyhnutelným.

Zatímco Taliban v Afghánistánu uznává výhody moderní medicíny, Taliban v Pákistánu je ideologicky vyhraněnější skupinou přívrženců svaté války, podobně jako Boko Haram v Nigérii. Odmítá vše, co přichází ze Západu, neváhá zabíjet zdravotníky či tvrdit o očkování, že je to jen pláštík pro sterilizaci muslimů a muslimek.

Pákistán je spolu s Afghánistánem a Nigérií jednou z pouhých tří zemí, kde obrna zůstává endemickou chorobou, tedy trvale se vyskytující v dané oblasti. Avšak jedině v Pákistánu se mezi lety 2012 a 2013 zvýšil počet nakažených - z 58 na 91.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.