Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti vědí o roku 1989 žalostně málo

  1:00aktualizováno  1:00
Jejich rodiče jim před patnácti lety vymohli svobodu cestovat a studovat v zahraničí. Přesto, jak ukázala anketa MF DNES, vědí mnozí dnešní středoškoláci o 17. listopadu jen to, že mají prázdniny. Není to tak docela jejich vina. Děti by se třeba i chtěly o listopadu 1989 dozvědět víc.

Jenže ve škole v hodinách dějepisu zbývá na události staré patnáct let s bídou třicet minut.

Poprvé na konci deváté třídy základní školy a podruhé v květnu ve čtvrtém ročníku gymnázií.

A co víc: stačí, aby se třída zdržela s 2. světovou válkou, a na listopad 1989 nedojde vůbec.

Tak třeba maturanti dobříšského gymnázia se kvůli událostem 17. listopadu museli s učitelkou dějepisu sejít zvlášť během týdne, kdy už se učili na maturitu. "Měli jsme to v maturitních otázkách a v běžných hodinách jsme to skoro nebrali," říká dvacetiletý Jakub z Dobříše.

"Je to opravdu téma, které zůstává trochu na chvostu. Moderní dějiny jsou dost šizené," přiznává učitelka dějepisu brněnského Moravského gymnázia Alena Stříbrná a upozorňuje: "Na téma začínající Gorbačovem a končící rozdělením republiky máme dvě hodiny. To není nic světoborného. Ale pokud to učitelé nestihnou, je to jejich chyba."

O tom, že je přechod tehdejšího Československa k demokracii v dějepise popelkou, svědčí i pouhé nahlédnutí do učebnic. V dějepise pro deváté třídy se listopadová revoluce vměstnala do tří odstavců.

Výsledek se už dostavuje. Dětem, které v době pádu komunismu navštěvovaly jesle nebo školky, téma mnoho neříká. Ukázala to anketa MF DNES ve dvou gymnáziích.

"Revoluce roku 1989 byl matčin a otcův boj za svobodu. Myslím, že to spíš znamená něco pro ně, a ne pro nás, kterým je dnes osmnáct," napsal MF DNES jeden ze studentů předmaturitního ročníku gymnázia v Dubí. To přesto, že dnes může právě díky 17. listopadu například svobodně cestovat či studovat v zahraničí.

Ředitele Ústavu soudobých dějin Oldřicha Tůmu už takové odpovědi dětí nepřekvapují. "Od svých studentů na vysoké škole vím, že se v dějepise na základních a středních školách věnuje velká pozornost například starému Egyptu a za takový rok 1968 už se žáci mnohdy ani nedostanou. Určitě je to špatně," míní Tůma.

Historici varují, že když děti neznají hrůzy novodobé minulosti, snáze propadají propagandě extremistů či komunistů. Změna k lepšímu se však nechystá: hodin dějepisu má spíš ubývat.

"Jsme zemí, kde je na dějepis ve školách vyčleněno vůbec nejméně vyučovacích hodin z celé Evropy. V cizině se děti dějepis učí tři i více hodin týdně. U nás to mnohde nejsou ani dvě," říká předsedkyně Asociace učitelů dějepisu Helena Mandelová.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý ministr obrany Martin Barták přichází na jednání Městského soudu v...
Exministr Barták: Letouny CASA byly správný produkt za odpovídající cenu

Koupil se správný produkt za odpovídají cenu, řekl o letounech CASA v úterý u soudu někdejší náměstek ministryně obrany Vlasty Parkanové a pozdější šéf resortu...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v...
Babiš pomocí státu ničil oponenty, tvrdí Zaorálek. Výmysl, opáčil šéf ANO

Podle volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka jsou v Česku pomocí zajišťovacích příkazů likvidovány firmy, které jsou konkurencí pro podnikatelské aktivity...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.