Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti války žalují Norsko

  17:16aktualizováno  17:16
Až k Evropskému soudu pro lidská práva chtějí hnát svůj spor "děti války", pokud u soudu v Oslu podruhé neuspějí se svou žalobou na norský stát. "Byli jsme méněcenní lidé, s nimiž se zacházelo s menší úctou než se zvířaty," shrnuje podstatu kauzy, kterou soud označil v roce 2000 za promlčenou, mluvčí Sdružení dětí války Tor Brandacher. Za útrapy požaduje sedm dnešních šedesátníků odškodnění od 500 tisíc do dvou milionů norských korun. (2-8 milionů českých korun.)

Heidi, malá brunetka s modrýma očima, je jedním z tisíců dětí, které po válce norský stát násilím odebral matce. Jejím otcem byl totiž německý voják.

Jako asi čtyřletá tak přišla o svou skutečnou identitu. Podle dokumentů, které dostala před dvěma lety z archivů, má dvě matky, tři různá jména a narodila se pětkrát.

"Dýchám, srdce mi bije, a přesto nežiji. Nejsem nic. Dokud nebudu vědět, kdo jsem, nebudu existovat," říká a ukazuje papíry, na nichž je uvedeno pět dat jejího narození z let 1940 a 1941.

Heidi, jejíž matka byla obviněna z kolaborace, skončila v roce 1945 v cizí rodině na venkově. Ta ji málo posílala do školy, často ji bila a pravidelně jí nadávala "malá špinavá Němčourka".

Od své biologické matky, na kterou si vůbec nepamatuje, má tři dopisy, které dostala v letech 1963 a 1964. Neznámá žena, která nenapsala ani jméno ani adresu, v nich líčí, jak plakala, než se podepsala "Tvoje maminka".

I Heidi toužila stejně jako ostatní děti, jejichž pravé rodné listy byly zničeny, padělány nebo až do roku 1986 označeny za tajné, najít své biologické rodiče.
"Jak to mám udělat, odkud mám začít, když mám pět různých dat narození?" ptá se.
Osud dalších dětí
Mnohé z ostatních dětí se v rodinách či ústavech setkaly s fyzickým a psychickým týráním, některé byly znásilněny.

Na dvacet dětí, které byly bez patřičného lékařského posudku označeny za "zaostalé", skončilo v psychiatrických ústavech. Tam některé zůstaly až do svých šestnácti let.

Na části z nich testovali norští lékaři ve spolupráci s americkou Ústřední zpravodajskou službou CIA účinky halucinogenních látek LSD. Pokusy s mezkalinem nepřežily tři nebo čtyři z nich.

Kdo byly děti války?

Z dobrovolného svazku Norek s německými vojáky se narodilo 10 až 12 tisíc dětí. Mezi nimi i zpěvačka skupiny ABBA Anni-Frid Lyngstadová. Protože nacista Heinrich Himmler považoval Norky za bohyně, byl ve skandinávském království v září 1941 otevřen první Lebensborn (Pramen života), reprodukční centrum árijské rasy, mimo Německo. Tyto ženy, které se po osvobození pro spoluobčany staly "německými děvkami", skončily ostříhané v táborech, aby nešířily "špatné geny" či "infekční nemoci". Norsko uvažovalo, že jejich děti deportuje do Německa nebo do Austrálie. Považovali je totiž za "budoucí pátou kolonu". Nakonec bylo rozhodnuto, že budou umístěny do rodin nebo do ústavů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.