Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aktivistka: Sebevědomé matky si nenechají krást své zvyky. Včetně kaváren

aktualizováno 
Pro děti je prospěšnější se naučit pohybovat v dospělém světě než speciální koutky v kavárnách. V rozhovoru pro iDNES.cz to uvedla dokumentaristka a aktivistka Apolena Rychlíková. „Dorostla generace žen, které jsou sebevědomější a nenechají si ukrást, na co byly zvyklé,“ říká matka dvou dětí.

Dokumentaristka Apolena Rychlíková chodí do kavárny i s miminkem. „Děti nevyčleňuji. Chodila jsem s nimi do školy i do práce,“ říká. (12. ledna 2016) | foto:  František Vlček, MAFRA

V reakci na článek iDNES.cz o dětských koutcích v kavárnách jste se podílela na otevřeném dopise o bariérách, na které rodiny s dětmi narážejí. Máte problém sehnat kavárnu, kam jít s dětmi?
Já částečně pobývám i v Brně a tam je atmosféra taková inkluzivní. Vzniklo tam plno nových podniků, které akceptovaly fakt, že se v nich pohybují matky s dětmi. V Praze je ten problém trochu větší, i když je tu hodně kaváren.

Téma iDNES.cz

Dětské koutky v kavárnách

Vyhledáváte jen kavárny s dětskými koutky?
Je to výhoda, pokud chci v kavárně pracovat nebo si odpočinout. Není pro mě ale předpokladem pro návštěvu. Já vyhledávám podnik, kde mi dají najevo, že jim děti nevadí. Třeba v Brně je kavárna Tři ocásci, která nemá dětský koutek a moje děti tam tráví čas rády, i když si tam nemají jak hrát.

Majitelka brněnské kavárny V Melounovém cukru se nechala slyšet, že do tradiční kavárny děti nepatří. Jak to vidíte vy?
Já si uvědomuji, že nikdo nemůže soukromníky nutit k tomu, aby měli dětské koutky a uvažovali, že kavárny jsou místo pro děti. Jsou to podniky, které jsou zaměřené na zisk a děti jim pochopitelně část zákazníků odradí. Když jsem to ale měla možnost srovnat se zahraničím, tak tam děti v dospělém prostředí jsou, ale nikdo se na ně netváří dotčeně.

Kolik času trávíte v kavárnách?
Docela dost, i když teď méně, co mám malé dítě. V kavárnách se často scházíme s kamarády. Je to normální. Když si chceme dát kafe a jsme venku, tak jdeme i s dětmi. Někdy to může být každý den.

Fotogalerie

Myslíte, že se změnily volnočasové aktivity matek a děti jsou v kavárnách víc než dřív?
Děti, o kterých se bavíme, se rodí v určité společenské vrstvě. Jsou to často děti vysokoškolských rodičů, kteří byli zvyklí na nějaký společenský standard. Jsou zvyklí trávit čas s přáteli, o což s dítětem přichází. Pokud se toho nechtějí vzdát úplně, tak se snaží to nějak skloubit. Podle mě teď dorostla generace žen, které jsou sebevědomější a nenechají si ukrást, na co byly zvyklé.

Podle majitelky pražské kavárny Alchymista prospívá, když se děti do kaváren vodí, protože se tak učí, jak se tam chovat. Souhlasíte s tím?
Já si myslím, že se děti obecně málo pohybují v dospělém světě. Odložíme je někam do dětského koutku s tím, že my si tady zatím v klidu vypijeme kafe. Taková separace namísto přirozeného začlenění může zapříčinit, že děti nejsou schopné se adaptovat na dospělé dostatečně a mohou působit jako rušivý element. Na druhou stranu, do jistého věku ani nejde děti ovládat. Dítěti do roka těžko vysvětlíte, že má sedět a pít džusík. Já jsem děti nikdy nevyčleňovala. Chodila jsem s nimi do školy i do práce. A přišlo by mi skvělé, kdyby si to mohla „dovolit“ každá matka, která po něčem takovém touží.

Apolena Rychlíková (1989)

Dokumentaristka a aktivistka, dcera režiséra Břetislava Rychlíka. Natočila například portrét někdejšího hradního kancléře Petra Hájka, do cyklu Expremiéři přispěla profilem Mirka Topolánka. Vyjadřuje se k veřejnému dění. Je redaktorkou serveru A2larm a píše také do Deníku Referendum nebo do čtrnáctideníku Nový Prostor.

Zažila jste, že by vám dal v kavárně kvůli dětem někdo najevo, že tam nejste vítaná?
Já jsem vůči takovým věcem imunní, což je výhoda. Často se ale stává, že když mám dítě v šátku nebo pláče v dopravním prostředku, tak je dost lidí, kteří mají potřebu se k tomu vyjadřovat nebo utrousit nějakou hlasitou poznámku. To je častá věc, se kterou se setkávám, a je to nepříjemné.

Majitelka pražské kavárny Divoké matky nabádá k tomu, aby rušící dítě oslovili ostatní hosté (více čtěte zde). Oslovila byste cizí dítě, když bude v kavárně zlobit?
Až kdyby atakovalo moje dítě, tak bych to začala řešit. A priori si ale nedovedu představit, že bych oslovila to dítě. Pokud by tam byl rodič, spíš bych oslovila jeho.

Kde narážíte s dětmi na největší problémy?
Když pominu kavárny, tak především veřejné instituce by měly být k dětem vstřícnější. Muzea, galerie... Ty přece platíme ze svých peněz.

A myslíte, že děti z takových aktivit mohou vůbec něco mít?
Ne, ale jde o matky, které jsou pořád zavřené mimo společnost. Pro mě to souvisí s fenoménem uzavírání se do sebe, kdy matky odchází na mateřskou, jsou finančně závislé na mužích, jsou zavřené doma a zažívají sociální vakuum. Když se odváží někam jít, tak se jim negativní zážitek může vrýt pod kůži.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.