Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti užívají příliš antibiotik

  23:04aktualizováno  23:04
České děti polykají mnohem více antibiotik, než potřebují. I lékaři přiznávají, že se v některých ordinacích předepisují jako na běžícím pásu. Děti, které mají například jen několik dní teplotu, často odcházejí od praktického lékaře s receptem na antibiotika, ačkoli příčinou potíží je třeba virová infekce, na kterou tyto léky vůbec nezabírají. Lékař je předepisuje "pro jistotu". Neexistují přesná čísla, která by popisovala situaci u dětí, avšak čeští občané (včetně dětí) zkonzumovali loni antibiotika za dvě a půl miliardy korun. Právě teď je užívá dvacet lidí z tisíce.

Medikamenty proti bakteriím stále suverénně vedou žebříček léků, za něž se vydává nejvíce peněz - s miliardovým odstupem následují léky proti cholesterolu a ženské hormony.

NEBEZPEČÍ NADMĚRNÉHO UŽÍVÁNÍ ANTIBIOTIK

- bakterie se stávají odolnější
- vytvářejí se nové kmeny bakterií
- oslabuje se celková imunita organismu

Přitom odborníci varují, že pokud se antibiotika užívají zbytečně často, přestávají účinkovat. Pomáhají pomalu nebo přestávají fungovat úplně. A mohou zdraví dítěte nakonec i poškodit - když je bere dlouhodobě.

"Bakterie se při neustálém předepisování antibiotik přizpůsobí.

Dítě pak musí brát stále silnější přípravky. Klasický penicilin už často použít nelze," uvedl primář dětského oddělení liberecké nemocnice Martin Zítek.

Vědci tvrdí, že problém odolnosti bakterií proti antibiotikům není sice nový, ale v posledních letech se situace rychle zhoršuje.

Mikroby si nejen osvojily řadu mechanismů, které jim umožňují překonat působení antibiotik, ale navíc se naučily si tyto vlastnosti navzájem předávat. Roli hraje i to, že antibiotikum v těle zlikviduje jen citlivé bakterie a ty necitlivé se dále množí. Tím se vlastně stále zlepšuje jejich "otužilost" a genetická výbava.

Podle odborníků má navíc nevhodné užívání antibiotik další rizika: vede ke vzniku nových kmenů bakterií, na něž tyto léky už neúčinkují. Antibiotika také oslabují imunitu dítěte, které se pak nevyrovná ani s banální infekcí.

"Spotřeba antibiotik je poměrně vysoká, ale tato situace je stabilní a bez větších výkyvů. V řadě případů jsou antibiotika skutečně předepisována zbytečně ale to jsou konkrétní problémy konkrétního lékaře nebo pacienta či rodičů, kteří chtějí antibiotikum na svou 'těžkou' chorobu," míní expert na lékovou politiku a někdejší náměstek ministra zdravotnictví Josef Suchopár. Někteří lékaři předepisují antibiotika automaticky. "A mnohdy zcela špatně. Dávají je například zbytečně i na virové infekce, na něž vhodné nejsou," podotkl Zítek.

Podle pediatra Milana Kudyna se však tento problém pomalu daří řešit. "Za posledních pět let se situace zlepšila. Pediatři jsou obeznámeni s riziky, a velká většina předepsání antibiotik zvažuje pečlivě," tvrdí Kudyn. Uznává však, že nesprávně mohou být antibiotika užita u pacientů se spornou diagnózou.

"I rodiče jsou mnohem uvědomělejší a lékaře nutí, aby jejich dítěti antibiotika nedával zbytečně. Setkávám se s případy, kdy dítě s velkou horečkou dostane o víkendu na pohotovosti antibiotika, a rodiče jsou už v pondělí u mě v ordinaci a ptají se, zda je to opravdu nutné," dodává Kudyn. Stává se také, že lékaři nasazují dětem antibiotika, aniž předtím udělali doplňující vyšetření krevního obrazu, sedimentaci či výtěry. "Ta přitom pomáhají určit, o jakou nemoc přesně jde. Lékař pak cíleně předepíše přípravek na ten či onen konkrétní druh nemoci, a ne širokospektrální antibiotika," konstatuje Zítek.

Primář však přiznává, že na kultivaci bakterií někteří lékaři čekat nemohou. "Zejména na vesnicích.

Rodiče mají do města daleko a s odebranými vzorky se tam jen tak nedostanou. Než by je lékař honil tam, raději předepíše léky bez těchto vyšetření," říká Zítek.

Předseda Společnosti praktických dětských lékařů Ivan Novák soudí, že se zbytečně časté užívání antibiotik netýká jen dětí. "V České republice se antibiotika předepisují víc než v západní Evropě. Například průměrný Holanďan bere antibiotika čtyři dny ročně, zatímco Čech celý týden," říká Novák.

Podle něho navíc není jediným problémem množství antibiotik.

"Důležité je zvolit správný druh. V posledních letech stoupá spotřeba takových, jež mohou spíš ublížit než prospět," stýská si Novák. Pacienti totiž mnohdy vyžadují moderní preparáty, které se užívají jen jednou dvakrát za den, a nikoli každé čtyři hodiny jako třeba klasický penicilin. Novější (a mnohdy i silnější) léky má v oblibě 90 procent pacientů, penicilin jen asi 60 procent.

Experti jsou však tímto vývojem velmi znepokojeni, protože mají důkazy o přímé souvislosti užívání tohoto typu antibiotik a růstu odolnosti některých mikroorganismů. Konzumace těchto oblíbených antibiotik dokonce dramaticky stoupla - od roku 1989 zhruba šestkrát. Obdobný trend, byť méně rychlý, je i v sousedním Německu nebo v Austrálii. Naopak Norsko zasáhlo a spotřebu moderních, ale svým způsobem zrádných antibiotik nepatrně omezilo.

Prosazuje se tady i vliv komerčních zájmů farmaceutických firem a reklamy. "To, že je lék sladký a může se brát jen jednou denně, ještě neznamená, že je účinný," upozorňuje Novák. "Dobře pomáhají i ta obyčejná antibiotika," souhlasí primář Zítek. "My na oddělení například používáme hodně penicilin. Funguje velice dobře. Lidé pouze nesmějí ohrnovat nos nad tím, že se bere třikrát čtyřikrát denně." Z průzkumů však vyplývají i některé kladné stránky těchto nových, silných antibiotik. Zatímco léky, které se musí polykat třikrát denně, užívá správně jen necelých sedmdesát procent lidí, u léků, které je nutno vzít jen jednou denně, je to už devadesát procent.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Satelitní pohled na vepřín v Letech na Písecku
Vláda oznámila cenu za vepřín v Letech, stát ho koupí za 450 milionů

Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází komentovat výsledky povolební schůzky s...
Babiš se večer sešel s Okamurou, SPD trvá na zákonu o referendu

Až do večerních hodin v pondělí pokračují vyjednávání vítěze voleb, hnutí ANO, s dalšími stranami zastoupenými ve Sněmovně. Momentálně Andrej Babiš ještě jedná...  celý článek

Stěhování dekompresní komory do Rehabilitačního ústavu v Hostinném.
Dekompresní komoru stěhovaly do patra dva jeřáby, váží devět tun

Výkonný pomocník pro léčbu pacientů dorazil dopoledne do Rehabilitačního ústavu v Hostinném na Trutnovsku. Dva jeřáby usadily do pracoviště v zadním traktu...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.