Viníci? Zrychlené životní tempo, počítačové hry, televize, špatní moderátoři v rozhlase či neutichající hluk a ruch v ulicích a obchodech. A také mnozí rodiče, kteří si s potomky málo povídají, nebo učitelky v mateřských školách, když si vady nevšimnou.
Určitou "vinu" na těchto výsledcích však nese i fakt, že se řečovým vadám věnuje více pozornosti než dřív – do statistiky se tak dostává více případů. V roce 1997 se u logopedů léčilo přes 90 tisíc lidí. V roce 2006 měli v evidenci už téměř 130 tisíc pacientů. Devadesát procent z nich jsou děti a mladiství do devatenácti let. A další tisíce dětí "přeléčují" vyškolené učitelky v mateřských a základních školách.
"Nárůst artikulačních poruch řeči u jinak zdravých dětí je jednoznačný," říká logopedka Jitka Kaulfussová.
"Jsme totálně zavalení pacienty," uvádí kolegyně Eva Škodová, místopředsedkyně Asociace klinických logopedů.
Rodiče berou děti k logopedovi až po zápisu
Učitelé si neblahého trendu všimli opět letos, když v březnu vypisovali výkazy o budoucích prvňáčcích.
"Už pár let zaznamenáváme při každém zápisu přírůstek vad řeči. Před dvěma lety jsme měli pět patlavých dětí ze 42 zapisovaných, letos jich bylo jedenáct," říká Ivana Buršíková ze Základní školy v Praze Na Balabence.
Je však prý znát, když si rodiče informaci o vadách řeči svého dítěte vezmou k srdci. "Začnou chodit s dítětem k logopedovi a do září – do nástupu do školy – se mnohým řeč výrazně upraví," dodává učitelka.
Zdlouhavá práce na logopedii
Například sedmiletý Filip si ještě pořád "šlape na jazyk". Kvůli sykavkám chodí už třetím rokem na logopedii. "Je to strašně zdlouhavé. Je potřeba chodit pravidelně a ještě doma s klukem cvičit, což tedy ne vždy zvládám," přiznává upřímně Filipova matka Milena Žampová.
Připouští, že na začátku udělala sama chybu, když synovo šišlání bagatelizovala. "Ještě v pěti letech šišlal, ale stejně jako mnozí další rodiče jsem si říkala: ještě je malej, to se spraví," říká.
Podle logopedů jsou však šišlání, ráčkování a podobné vady řeči "normální" do tří let. Pokud přetrvávají do pátého roku, měl by si dítě do parády vzít klinický logoped nebo alespoň specializovaný asistent ve školce. Musí totiž také zjistit, jestli vada nesouvisí s vážnější vývojovou poruchou.
Počítač, rychlé životní tempo a hluk
Logopedka Jitka Kaulfuss příčiny přibývání poruch řeči rozděluje do tří skupin: civilizační, rodinné a vývojové.
"Děti začínají brzo s počítačem. Ten je však rychlejší, než je dětské myšlení," vysvětluje Kaulfuss jeden problém. Cituje americký výzkum, který prokázal, že více než půl hodiny denně u počítače způsobuje u dětí v předškolním věku poruchy soustředění, vnímání a chápání. Podobně působí i televize.
Negativní vliv má podle logopedky také rychlé životní tempo, nekonečný hluk a šum – hudební kulisa v obchodech a restauracích. Děti v něm hůř slyší své okolí.
Rodiče děti přetěžují
"A v mnohých rodinách chybí aktivní komunikace, dítě nemá dostatek mluvních vzorů," přechází Kaulfuss k druhé skupině rizikových faktorů.
Potíže přináší i trend dvojjazyčných manželství. Děti sice mluví oběma jazyky, ale třetina z nich má problémy s výstavbou vět. Podle logopedky je potíž také v tom, že rodiče mají příliš vysoké nároky.
"Zahlcují malé děti výkonnostními kroužky, místo aby je nechali skákat panáka nebo řádit na průlezkách, což je výborné pro vývoj motoriky dětí," upozorňuje.
Pro správný vývoj řeči (u jinak zdravého dítěte) je kromě "obyčejného" povídání užitečné, aby se děti učily nazpaměť říkanky a říkadla. A aby je pořád dokola opakovaly. Dobré je vybízet děti, aby popisovaly nahlas obrázky. Nebo třeba fotky z dovolené.
Děti neumějí vyjadřovat myšlenky
Podle odborníků není problémem jen špatná artikulace, děti stále častěji bojují s vyjadřováním myšlenek. Přitom zvládnout jednoduché souvětí by měly už s nástupem do první třídy.
"Zhoršené vyjadřovací schopnosti mají i starší děti. Dám jedenáctiletému klukovi popsat obrázek a on používá jen ukazovací zájmena: ten, tohle a ta, tohleto," líčí logopedka Eva Škodová.
Krrrálovské reggae
Devadesát pět procent pacientů, kteří se léčí u logopedů, jsou děti a mladí lidé do 19 let. Ale ráčkování nebo špatné sykavky jsou napravitelné i v dospělosti. Svého ráčkování by se tak podle odborníků dokázal ještě dnes zbavit nejznámější ráčkující Čech Václav Havel. I když otázkou je, proč by to dělal. Jeho "er" je už součástí obrazu jeho osobnosti. Podobně jako bylo v pohádce se známým Královským reggae ráčkování znakem šlechtického původu.
A sami logopedové uznávají, že drobná vada řeči není v životě vážnou překážkou, i když zanedbaná "patlavost", jak souhrnně nazývají šišlavost nebo ráčkování, může být i nebezpečná. Za drobnými vadami řeči se totiž mohou skrývat závažnější neurologické diagnózy: vývojová dysfázie (vážná porucha řeči) nebo hyperaktivita.
Pozdní příchod k odborníkům také prodlužuje léčbu. Mnozí rodiče přicházejí až těsně před zahájením školní docházky (bývá to i jejich vina, ale k zanedbání dochází i ve školce, kde působí učitelky s logopedickým minimem).
"Přišla maminka s chlapečkem, který měl poruchy výslovnosti několika hlásek," líčí logopedka Kaulfuss. Matčina reakce (u rodičů prý rozšířená) byla: hlavně, ať je to rychle vyřešené. "Jenže logopedické vyšetření ukázalo mnohem závažnější problémy včetně poruchy sluchu. Taková terapie může trvat i několik let," dodává Kaulfuss.
. jak poznat vadu řečiCo by mělo zvládat dítě ve věku zhruba 4,5 roku: Dobrá výslovnost |
