"Pro ně je řešením přivolání policie, což samozřejmě nestačí," dodává Bohumil Stejskal.
Na případ polepšovny v Šindlových Dvorech, kde personál řadu měsíců nedokázal zabránit tomu, že se šikana vymkla kontrole a skončila pokusem o sebevraždu jednoho ze svěřenců, upozornila už ve středu MF DNES. - více zde
Příčinu, proč se vzájemně bijí a vydírají, přitom znají i děti.
"Zpravidla se to dělo ve chvíli, kdy si nás vychovatelé nevšímali, kouřili v klubovně, nebo spali. Když jsme měli program, vyhovovalo nám to. Blbosti jsme dělali, když nebylo co dělat," přiznal MF DNES bývalý svěřenec ústavu Miroslav Madej.
V polepšovně v Šindlových Dvorech byl před dvěma lety. A i když to sám nepřiznává, podle personálu patřil k těm, kdo šikanovali ostatní.
"Já jsem v ústavech strávil sedm let, takže už v tom umím chodit a na mě si nikdo nedovolí. Šikana je všude a vychovatelé se na ní podílejí tím, že ji tolerují," říká.
Právě ve chvílích, kdy byli vychovatelé z dohledu, zažívali pravidelné bití a vydírání o cigarety a peníze svěřenci ústavu v Šindlových Dvorech Daniel a Patrik, jejichž svědectví MF DNES otiskla.
Personál ústavu problém řešil jen ve chvíli, kdy došlo ke zranění některého z dětí. Jak? Přivoláním policie. "To jediné na ně platí," říká zástupkyně ředitele ústavu Drahoslava Prollová.
"Policii volali minimálně. Spory jsme řešili mezi sebou. Prostě se zašlo do ústraní a byla rvačka," vybavuje si Madej.
Ministryně školství teď pro ústav hledá nového ředitele. Vymýtit šikanu bude obtížné. "Hlavní je být neustále v kontaktu s oběťmi šikany i jejich trýzniteli. I očima jim naznačovat, že vím, co se děje... A pak je třeba mít na mysli zásadu: kdo si hraje, nezlobí," radí Stejskal.
