"Úsměv, klidný tón v hlase a podání hračky funguje na děti po celém světě stejně," odpověděla sestra.
V pondělí dorazila do Prahy poslední skupina z 250 vojáků, kteří v jihoirácké Basře otvírali českou polní nemocnici.
V kontingentu působila jako hlavní sestra Hanka Nováková. Ve svých 30 letech není ve vojenských misích žádným nováčkem. S polní nemocnicí byla v Jugoslávii, Albánii, Turecku, Makedonii i Afghánistánu.
Vrchní sestra se dozvěděla zprávu, že odjíždí do Iráku, jen pár týdnů poté, co se s nemocnicí vrátila z Afghánistánu.
Nijak ji to nezaskočilo. S misí počítali zdravotníci jako s hotovou věcí už před válkou v Iráku.
"Strach má každý rozumný člověk. Ale já už to tak silně jako při předešlých misích neprožívám. Už je ze mne větší profesionál," říká Nováková.
Ani rodiče ji už nepřesvědčují, aby nejezdila. To už si vyříkali dříve. V Iráku s sebou měla plyšového oslíka a kamínek z Čech pro štěstí. "Říká se přece, že odkud si kámen přivezeš, tam se ještě vrátíš."
Z irácké mise se vrátil celý personál nemocnice. V pořádku. "Mise to byla jednoznačně nejnáročnější z těch, které jsem zažil," řekl v pondělí po příletu velitel polní nemocnice Mojmír Mrva.
Čeští lékaři v Iráku za necelých šest měsíců ošetřili přes 7500 pacientů, operovali celkem 124 lidí a hospitalizovali přes 200 ošetřených.
